Dálnice D3, úsek Usilné Hodějovice, tunel Pohůrka

ÚVOD

Tunel Pohůrka je novostavba a je součástí stavby úseku dálnice D3 0310/I Úsilné – Hodějovice. Jedná se o trvalou stavbu s navrhovanou životností minimálně 100 let.

Nachází se na předměstí Českých Budějovic (Pohůrka a Dobrá voda u Českých Budějovic). Portály tunelu jsou situovány v blízkosti ulic Dobrovodská a Ledenická. Trasa dálnice je navržena v kategorii D27,5/120. Na trase dálnice před i za tunelem jsou mimoúrovňové křižovatky, přičemž u bližší křižovatky za jižním portálem zasahují připojovací a odbočovací pruhy částečně do tunelu.

Tunel je mělký délky 999,5 m, hloubený pod poměrně plochým nezastavěným územím v údolnicovém oblouku mezi oběma ulicemi. Každý jízdní pás je veden v samostatné tunelové troubě. Ve dvou místech, při přechodu Dobrovodského potoka a v km 136,00 je konstrukce tunelu přesypána, neboť tunel vystupuje nad úroveň povrchu terénu. Důvody pro výškové vedení trasy komunikace jsou zejména geomorfologické poměry lokality a technologické možnosti realizace stavby. Dle ČSN 73 7507 je tunel začleněn do bezpečnostní kategorie TA. Dle šířky komunikací je tunel zařazen v kategorii T 11,75 m. Pravá i levá tunelová trouba (PTT, LTT) je dvoupruhová s pruhy šířky 3,50 m, 3,75 m a s průběžným nouzovým pruhem šířky 3,5 m. Vodící proužky jsou 0,25+0,25 m, střední chodníky jsou šíře 1,30 m, vnější 1,15 m.

Tunelové trouby jsou vybaveny bezpečnostními prvky a to:

• požární vodovod s hydranty
• výklenky v pro SOS kabiny ve vnějších stěnách tunelu
• únikové cesty (prostupy ve střední stěně tunelu) s protipožárními uzávěry a dvě samostatná úniková schodiště z tunelu na povrch, které umožní evakuaci osob v případě mimořádné události v tunelu samostatně z každé tunelové trouby zvlášť.

U severního portálu je umístěn tzv. provozně technický objekt (PTO). Před oběma portály jsou plochy pro nástup záchranných složek IZS pro případ zásahu při mimořádné události v tunelu a pro techniku obsluhy a údržby tunelu.

Dílo je projektováno a bude realizováno dle pravidel observační metody, pravidelným sledováním a vyhodnocováním geotechnického monitoringu.

Jedná se o složitou stavbu 3. geotechnické kategorie, kdy geotechnické riziko, které závisí na složitosti geotechnických podmínek, náročnosti konstrukce a možných následcích jeho selhání je značné.

INŽENÝRSKO-GEOLOGICKÉ A HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY

Zájmové území náleží v širším smyslu česko-moravské soustavě a celku jihočeských pánví. Dotčená lokalita náleží podcelku českobudějovická pánev. Nadmořská výška se na tomto území pohybuje v rozmezí 392 – 427 m n. m.

Celková mocnost kvartérního pokryvu je v převážné části úseku s tunelem 0,3 – 2,3m, v okolí Dobrovodského potoka až 8,5 m.

V úseku km cca 135,180 – 135,380 trasy dálnice je pokryv tvořen fluviálními náplavy Dobrovodského potoka mocnosti až 8,5 m. Bazální vrstva je tvořena hrubozrnnými písčitými a štěrkovitými zeminami středně ulehlými, mocnosti cca 1,8 – 5,2 m, ojediněle až 7,0 m. Povrch území je pak překryt nesouvislou, cca 1,2 – 2,8 m mocnou vrstvou jemnozrnných zemin měkké, tuhé a pevné konzistence. Pro tyto sedimenty je charakteristické, že jejich složení je proměnlivé, jednotlivé vrstvy nemají stálou mocnost a vzájemně se prolínají. Výplň údolní nivy je asymetrická oproti současné poloze regulovaného koryta potoka.

Zbývající část úseku v tunelu je tvořena deluviálními sedimenty mocnosti cca 0,6 – 2,3 m, a to především jílovitými zeminami tuhé až pevné konzistence, méně pak písčitými zeminami středně ulehlými.

Podloží je tvořené křídovými sedimenty. Jsou zastoupeny především jílovci, prachovci a pískovci až drobnozrnnými slepenci. Zastoupení jednotlivých litologických typů je značně proměnlivé a v pískovcích se často vyskytují jílovité polohy a naopak. V prachovcích je častá proměnlivá příměs jemnozrnného písku. Nelze tedy často přesně stanovit rozhraní a menší polohy jedné horniny v druhé jsou běžné. Zvětrání je také velice nepravidelné. Zcela zvětralé polohy dosahují velkých hloubek a ve zcela zvětralých horninách se nachází silně zvětralé polohy a naopak. Zcela zvětralé jílovce a prachovce mají charakter hlíny a jílu se střední až vysokou plasticitou a hlíny a jílu písčitého pevné až tvrdé konzistence. Pískovce mají většinou charakter čistého písku, písku hlinitého a jílovitého, ulehlého až slabě stmeleného. Silně zvětralé horniny mají charakter velmi slabě zpevněných hornin.

Hydrologicky náleží území do povodí Dobrovodského potoka. Dle archivních sond a hydrogeologického průzkumu je nutné předpokládat téměř souvislé zvodnění úseku (s proměnlivou úrovní hladiny podzemní vody.

V prostoru Dobrovodského potoka (km cca 135,180 – 135,380), je podzemní voda vázána na kvartérní fluviální štěrkopísky, leží mělko pod povrchem v hloubce 1,0 – 2,8 m pod terénem a je v přímé hydraulické spojitosti s hladinou vody v potoce. Relativně mělko se voda vyskytuje také v okolí km cca 135,960 v místě drobné zatrubněné vodoteče.

V ostatních částech úseku je podzemní voda vázána na propustnější písčité horniny předkvartérního podkladu. Ve svahu směrem k Dobrovodské ulici byla hladina podzemní vody zastižena v hloubce cca 1,1 – 2,3 m. Na dvoře bývalé cihelny za Dobrovodskou ulicí, kde bude Severní portál, je ve vodoměrné šachtě voda v hloubce 1,1 m. Podzemní voda je zde dotována průsaky srážkové vody ze zavezeného hliniště. Ve zbývající části tunelu se podzemní voda vyskytuje v hloubce cca 6,3 – 11,1 m pod terénem. Vzhledem k horizontální i vertikální variabilitě svrchnokřídových sedimentů není hladina souvislá a v oblasti se vyskytují zavěšené zvodně s vyšší hladinou podzemní vody.

Výsledky hydrodynamických zkoušek i při poměrně krátkodobých změnách hladiny vykázali velmi rychlé šíření do okolí.

Vzhledem ke složitosti hydrogeologické problematiky stavby tunelu, navazující zářezy, odvodňovací štolu, okolní studně a povrchovou zástavbu byl vypracován hydrogeologický matematický model. Slouží k upřesnění rozsahu změn režimu podzemní vody v okolí stavby, pro optimalizaci návrhu konstrukcí a způsobu výstavby, pro stanovení konkrétních technických a organizačních opatření před stavbou, během stavby a také po stavbě. Umožnuje zhodnotit rozsah a hranice možného negativního ovlivnění okolí a bude podkladem pro rozsah pasportizace povrchové zástavby. Je také upřesněn způsob a rozsah monitoringu konstrukcí a území během stavby a po stavbě.

KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ

Tunel

Standardní příčný řez tunelu je obdélníkový s vnitřní světlou šířkou 14,2 m. Světlá výška v LTT pro příčný sklon vozovky 3,5 % je 6,90 m v PTT 6,48 m. Pro příčný sklon vozovky 3,0 % je v LTT je 6,50 m a v PTT 6,90 m. Nad průjezdným prostorem výšky 4,8 m je pojistný prostor 0,30 m a prostor pro osvětlení a portály proměnného dopravního značení. V místech umístění velkoplošných dopravních značek a ventilátorů bude strop tunelů zvýšen. V místech křížení tunelu s přeložkou kanalizace DN1400 (km 135,122 70) a s definitivní přeložkou Dobrovodského potoka v km 135,132 80, v místě křížení se stokou SO 334 (km 135,580) a v křížení s vodovodem v Ledenické ulici (km 136,096) bude profil tunelu snížen.

Nosnou konstrukci tvoří železobetonový rám o dvou polích vytvářející dvě komory.

Stěny tunelu jsou tvořeny třemi podzemními stěnami tloušťky 80cm. Krajní podzemní stěny jsou kratší, vetknuté pod základovou spáru. Střední podzemní stěna je delší. Délky podzemních stěn jsou dány statickou analýzou, kdy kromě odolnosti vůči zemnímu a hydrostatickému tlaku musí být rovněž omezeno sedání po provedení stropní konstrukce a zásypů.

Podzemní stěny budou realizovány z „mělkých“ výkopů přes vodící zídky. Horní úroveň vodící zídky je totožná s úrovní pracovní spáry stěny/strop.

Tloušťka stropní konstrukce bude převážně 1,15 m. Bude střechovitě vyspádována od středu ke krajům. Spodní líc stropní desky tunelu je vodorovný s náběhy do stěn. Pracovní spára stěny a stropu bude při realizaci náležitě ošetřena pro zajištění vodotěsnosti.

Postup výstavby pozemních stěn a stropní konstrukce bude v souladu s etapizací výkopů a přeložek na povrchu (Dobrovodská a Ledenická ulice, Dobrovodský potok, retenční nádrž, kanalizace atp).

Pro realizaci podzemních stěn a výkopů bude provedena dočasná přeložka Dobrovodského potoka mimo úpravy pro budoucí retenční nádrž. Po realizaci definitivní  řeložky bude provizorní přeložka zrušena a voda potoka bude převedena do nového koryta. Podobně budou provedeny provizorní přeložky komunikací Dobrovodské i Ledenické ulice a příslušných IS.

Při provádění výkopů je navrženo postupné snižováni hladiny systémem čerpacích studní, které kromě čerpání budou plnit funkci pozorování změn režimu podzemních vod v okolí tunelu po dobu výstavby. Po dokončení stavby zůstanou některé zachovány pro potřeby trvalého geomonitoringu. Dalším opatřením pro omezení průsaků a přítoků podzemní vody pro etapu prací tj. těžbu pod zastropením je provedení jílocementových příčných clon realizovaných společně s podzemními stěnami po cca 100 m. Cílem je vytvořit uzavřené buňky, které se budou v průběhu těžby jádra postupně vypouštět. Jejich rozsah a poloha se přesněji se určí až při vlastní realizaci, kdy z výsledků postupu hloubení a betonáže podzemních stěn bude možno usoudit na rozsah zastižených zvodní.

Na realizované podzemní stěny na úrovni předvýkopu s vybetonovaným definitivním stropem je uložena hydroizolace s ochrannými vrstvami.

Po provedení těchto prací bude možno realizovat definitivní zásypy, včetně definitivních přeložek na povrchu.

Dalším krokem výstavby budou výkopy pod stropem tunelu a mezi podzemními stěnami na úroveň základové spáry pro desky dna tunelů. Výhodou hloubení pod již realizovaným zastropením je to, že do prostoru výkopů pod zastropením bude omezen přítok podzemní vody pouze dnem.

Po dokončení výkopů následuje provedení desek železobetonového dna obou tubusů, které budou vetknuty do podzemních stěn. Železobetonové desky budou tlusté 1,3-1,5-1,8 m dle statického zatížení, zejména vztlakem podzemní vody.

Konstrukčnímu styku desek s podzemními stěnami musí být věnována náležitá pozornost pro zajištění vodonepropustnosti těchto detailů.

Při postupné těžbě jádra tunelu je také navrženo postupné snižováni hladiny podzemní vody systémem čerpacích studní, které kromě čerpání budou plnit i funkci pozorování změn režimu podzemních vod v okolí tunelu po dobu výstavby. Čerpací a pozorovací studny jsou navrženy po cca 100 m, vždy zhruba uprostřed sekce tunelu vymezené bentonitovými těsnícími přepážkami. Funkce pozorovací bude součástí observační metody geotechnického monitoringu. Podle povahy, rozsahu a tendence změn režimu podzemní vody počítá projekt i s dalšími sanačními pracemi, jako jsou jílocementové a tryskové injektáže pro případy zastižení silně heterogenního prostředí a pro dotěsnění pat podzemních stěn.

Hydroizolace

Hydroizolační souvrství složené z folie PE-LD, tl. 3 mm a ochranných vrstev se provede na stropní desce a přetáhne se na boky tunelu pod spáru stěny/strop. Pod touto úrovní se po stranách tunelu uloží pojistná drenáž s revizními šachtami po cca 100m. Koncepčně se jedná o deštníkový typ hydroizolace.

Portály

Pražský – severní portál
Tvoří rozšířené zpevněné plochy před vjezdem do tunelu v rozsahu od km cca 135,00 do km 135,096 50. V nejširším místě bude plocha široká až cca 77,0 m. Ve směru jízdy vpravo od Prahy bude situován PTO (provozně technický objekt) technického a bezpečnostního vybavení tunelu. V PTO budou umístěny místnosti el. vybavení a ovládání provozu v tunelu, sklady materiálu, ústředna mobil. telefonů, lokální pracoviště s vybavením a čerpací stanice.

Objekt bude dočasně sloužit pro trvalý pobyt osob, posléze pouze pro pobyt občasný.

PTO je přízemní zděný objekt, vnější rozměry jsou 26,85 × 14,3 m a výška 5,4 m. Střešní konstrukci tvoří valená střecha ze sbíjených příhradových vazníků. Krytina je plechová.

Před PTO bude podzemní nádrž požární vody a nádrž ORL. V pravém rohu portálu (ve směru staničení dálnice) bude šachta odvodňovací stoky do Dobrovodského potoka. Volné zpevněné plochy před a za PTO budou používány jako nástupní plochy pro IZS v případě mimořádné události v tunelu a pro techniku provozu a údržby. Ve směru jízdy do Prahy, ven z tunelu je vpravo rovněž rozšířená plocha, která dále přechází do odbočovacího pruhu nouzového výjezdu. Na ploše bude umístěna podzemní nádrž kontaminovaných vod.

Kromě jmenovaných konstrukcí budou na ploše před portálem umístěny vždy dva nadzemní hydranty požárního vodovodu a SOS hlásky. Pod povrchem budou uložena kanalizační, drenážní a vodovodní potrubí s revizními šachtami, kabelovody s kabelovými šachtami pro silnoproudé, slaboproudé a sdělovací kabely.

Jáma portálu bude zajištěna podzemními stěnami tl. 80 cm kotvenými trvalými pramencovými kotvami a podzemními stěnami ze žebrových segmentů tvaru T tam, kde nebude možno kotvit podzemní stěnu, protože by kotvy a jejich kořeny zasahovaly pod soukromé pozemky. Délky podzemních stěn a jejich vetknutí pod základovou spáru zohledňuje kromě odolnosti vůči zemnímu a hydrostatickému tlaku také požadavky na minimalizaci rizika hydraulického prolomení dna.

Část stěny portálu bude zajištěna kotvením ve dvou až třech úrovních, s výjimkou úseku podzemních stěn na pravé straně portálu za PTO, kde bude jáma portálu prohloubena pro usazení konstrukce nádrží a technologie ORL. Zde budou kotevní řady čtyři.

Líc podzemních stěn bude opatřen přibetonávkou a prefabrikovanými panely s architektonickým pojednáním. Vlastní vjezdový portál přejde do zvýrazněného tvaru rámové konstrukce tunelu. Okraj zajištění jámy s podzemní stěnou bude opatřen hlavovým trámem a protihlukovou stěnou.

Po celou dobu realizace je zásadní důsledné čerpání vody z čerpacích studní drenážních podzemních stěn a sledování hladiny podzemní vody. Definitivně je trvalé snížení hladiny podzemní vody za rubem podzemních stěn provedeno gravitačně drenážními průvrty. Bez trvalého snížení hladiny podzemní vody není možno zaručit stabilitu zajištění portálu.

Vzhledem k tomu, že při hloubení jámy po dokončení podzemních stěn v heterogenním prostředí může dojít k zastižení větších lokálních zvodní se zvýšenými přítoky vody, bude nutno v předstihu realizovat některá opatření:

• průběžný hydrologický monitoring z navržené sítě čerpacích a pozorovacích studní.
• realizace odvodňovací šachty a odvodňovací štoly do Dobrovodského potoka.
• realizace jílocementových příčných těsnících clon realizovaných společně s podzemními stěnami.
• drenážní podzemní stěny vyplněné propustným materiálem situovány vně zajištění jámy pro portál.
• podélné těsnící podzemní stěny, které stejně jako bentonitové clony mají za účel přerušit proudění podzemní vody do prostoru portálu a odclonit možné průsaky.
• subhorizontální odvodňovací vrty, vyvedené do líce obložení podzemních stěn a do odvodňovacích rigolů. Voda z vrtů bude svedena do odvodnění portálu a do odvodňovací štoly.
• plošná drenáž portálu do odvodňovací štoly z kameniva pro minimalizaci vzlínání podzemní vody na zpevněné plochy, a pro eliminaci rizika hydraulického prolomení dna.

Smyslem těchto opatření je organizované a trvalé odvedení podzemních vod z prostoru portálu, trvalé snížení hladiny podzemní vody za rubem podzemních stěn na úroveň cca 4 – 5 m nad niveletu dálnice. Dále minimalizace průniků vody do konstrukčních vrstev zpevněných ploch na portále a trvalé odvádění průsakových vod odvodňovací štolou.

Celkový rozsah těchto prací a opatření bude eventuálně nutno optimalizovat podle skutečně zastižených vodních poměrů a podle účinnosti navržených opatření.

Kaplický – jižní portál
Tvoří rozšířené zpevněné plochy před vjezdem do tunelu v rozsahu od km cca 136,096 00 do km 136,165. V nejširším místě bude plocha na horní hraně zářezu široká až cca 135,0 m. Výkopy budou provedeny nejen pro vlastní portál, ale také pro předportálovou otevřenou část se sjízdnou rampou a připojovacím nouzovým pruhem z Ledenické ulice. Plocha je rozšířena pro nástup IZS a odstav techniky provozu a údržby. Na straně rozšíření je umístěna podzemní nádrž požární vody.

Vlastní jáma portálu bude zajištěna po stranách svahovaným výkopem, stejně jako navazující část dálnice ve volném terénu.

Čelní portálová stěna bude stejně jako u severního portálu zajištěna podzemní stěnou kotvenou trvalými předpínanými pramencovými kotvami ve dvou úrovních.

Vzhledem k tomu, že při hloubení jámy po dokončení podzemních stěn v heterogenním prostředí může dojít k zastižení větších lokálních zvodní se zvýšenými přítoky vody a bude nutno v předstihu realizovat některá opatření podobna jako u severního portálu ale v menším rozsahu.

Podobně jako u severního portálu bude líc podzemních stěn opatřen přibetonávkou a prefabrikovanými panely s architektonickým pojednáním. Vlastní vjezdový portál přejde do zvýrazněného tvaru rámové konstrukce tunelu. Okraj zajištění jámy s podzemní stěnou bude opatřen hlavovým trámem a protihlukovou stěnou.

Po stranách portálu budou umístěny dva nadzemní hydranty požárního vodovodu a SOS hlásky. Pod povrchem budou uložena kanalizační a vodovodní potrubí s revizními šachtami, kabelovody s kabelovými šachtami pro el. kabely.

KONSTRUKCE VNITŘNÍHO VYBAVENÍ

Vnitřní konstrukce jsou především podkladní a výplňové betony, nouzové chodníky s kabelovody a šachtami pro trasy el. kabelů, štěrbinové žlaby a obrubníky, protipožární dveře úniků, chráničky pro příčné převedení kabelů do stěn a stropu v tunelu, nosníky pro nesení dopravního značení a jiné konstrukčně stavební a bezpečnostní prvky.

Vnitřní líc podzemních stěn bude opatřen kotvenou monolitickou betonovou přibetonávkou s pojistnou plošnou drenážní vrstvou z nopových fólií a podélnou drenáží pod nouzovými chodníky.

Odvodnění tunelu je zajištěno tunelovou kanalizací s revizními šachtami ve vozovce tunelu. Potrubí odvodnění je uloženo v desce dna tunelu. Do kanalizace je zaústěno odvodnění pojistných drenáží a štěrbinových žlabů.

ZÁSYPY

Zásypy železobetonové rámové konstrukce tunelu se budou provádět po etapách v souvislosti s realizací podzemních stěn a stropních konstrukcí. V souběhu se zásypy tunelu budou prováděny přeložky kanalizačních stok jako součást definitivních úprav povrchu. Hutněné zásypy budou prováděny vytěženým materiálem, který bude na deponii tříděn podle vhodnosti užití do zásypů. U méně vhodných až nevhodných typů zemin bude jejich zpětné uložení podmíněno provedením stabilizace hydraulickými pojivy. Zemní těleso zásypů, do úrovně stávajícího terénu, bude dosahovat výšky do 6 m a to v závislosti na konfiguraci původního a nového upraveného terénu.

V křížení konstrukcí tunelu a Dobrovodského potoka je navrženo výškové uspořádání, kdy přesypaný tubus dálničního tělesa vytváří hráz na Dobrovodském potoce. Zásypy v prostoru budoucí hráze retenční nádrže se budou realizovat v rámci objektu nádrže, kdy budou předepisovány náročnější požadavky na kvalitu zásypového materiálu a hutnění. Tato hráz vytváří prostor pro poldr a realizaci vodní nádrže. Součástí tohoto objektu stavby jsou konstrukce pro definitivní převedení Dobrovodského potoka přes hráz nad tunelem zpevněným korytem a shybka na potoce pod konstrukcí tunelu.

Definitivní úpravy povrchu terénu nad tunelem, okolo portálů a opěrných zdí jsou vytvořeny kromě zasypáním objektů do původního resp. upraveného tvaru terénu také zatravněním a ozeleněním vzrostlou zelení.

GEOTECHNICKÝ MONITORING

Geotechnický monitoring jako observační metoda se ve fázích výstavby soustředí především na sledování hladin podzemních vod prostřednictvím navržené sítě čerpacích studní a vlivu změn režimu podzemní vody na povrch, zejména na okolní blízkou povrchovou zástavbu. Bude prováděno geodetické sledování deformací podzemních stěn a to ve všech fázích výstavby. Bude prováděno piezometrické sledování vztlaku vody pod spodní deskou tunelu. Stálý geotechnický dozor zajistí geotechnické sledování vytěžených materiálů, včetně zatřídění a vyhodnocení z hlediska možného dalšího použití. Účelem těchto činností a opatření je především zabránění možným haváriím, škodám a rovněž prevence technických a právních sporů.

ZÁVĚR

Cílem projektu tunelu Pohůrka bylo navrhnout dílo s minimálním dopadem na okolí a maximálním přínosem pro rozvoj lokality. Tato snaha vedla k návrhu dálnice, která sice bude co nejblíže obyvatelům Českých Budějovic, ale vyžaduje realizaci tunelu ve velmi nepříznivých podmínkách. Nepříznivé podmínky jsou jednoznačně způsobeny složitými hydrogeologickými vazbami. Realizace podzemního díla v tomto případě vede k návrhu komplikovaného systému trvalých drenáží, zejména v severní portálové části.

Situační schéma tunelu Pohůrka v PDF

Příčný řez tunelem km – 135,200 v PDF

Příčný řez tunelem km – 135,216 25, křížení se shybkou v PDF

Příčný řez tunelem km – 135,600 v PDF

Situace Pražského portálu v PDF

Pohled na Pražský portál v PDF

Situace Kaplického portálu v PDF

Pohled na Kaplický portál v PDF

D3 Motorway, Usilné – Hodějovice Section, Pohůrka Tunnel
Pohůrka Tunnel is a part of the construction of 0310/I Úsilné – Hodějovice Section of D3 Motorway and its design parameters meet the requirements of D27.5/120 category. It is located in the suburban area of České Budějovice. With respect to the geomorphological, horizontal and vertical solutions of the Motorway route, the tunnel is designed to be bored, in particular, double bored in a length of 995.5 m. It will include two curved opposite lanes vertically located in a sag curve. The width of both tunnel pavements is of T category, i.e. 11.75 m. The Dobrovodský Stream flows beneath a part of the tunnel in its lowest section. The tunnel construction is based on a prior execution of underground structural walls and ceiling slabs. Subsequently, a tunnel nucleus is to be bored and bottom tunnel slabs are to be concreted in such profiles. The project is unique thanks to geologically demanding construction conditions, which require special measures. The conditions include a high groundwater level and a system of groundwater flow associated with a complex sequence of very and little permeable soils which is hard to define. It will be necessary to keep the groundwater level low throughout the whole construction period and also partially after the tunnel is finished. A draining shaft leading to the Dobrovodský Stream will be built to drain the tunnel and its north portal. The preparatory and project works include an elaboration of hydrological and hydrogeological model of the construction site to map the change in the situation of groundwater and its flow during the construction and after the motorway and the tunnel is put into operation.

Autoři

• Ing. Novosed Kamil
• Ing. Rychetský Josef