KONSTRUKCE Media, s. r. o.Com4In Group
ISSN 1803-8441
English - Google Translate Česky - Překladač Google French - Google Translate Italian - Google Translate German - Google Translate Polish - Google Translate Spanish - Google Translate Swedish - Google Translate   |   Přihlásit se   
Nacházíte se:  Úvod    Zajímavosti    Dálnice a silnice I. třídy, jejich stav a rozvoj v dalším období

Dálnice a silnice I. třídy, jejich stav a rozvoj v dalším období

Publikováno: 2.5.2010, Aktualizováno: 3.5.2010 00:25
Rubrika: Zajímavosti

Doprava, jak je všeobecně známo, je hybnou pákou hospodářského rozvoje. Bez zabezpečení dopravních vztahů na odpovídající úrovni by došlo v tomto směru ke stagnaci a následně nepochybně k poklesu výkonnosti ekonomiky. Odtud pramení stále se zvyšující tlak na rychlost, bezpečnost a komfort přepravy. Ruku v ruce s tímto tlakem je však také požadován šetrný vztah dopravních cest a provozu na nich k životnímu prostředí. Stávající síť dálnic a silnic vzhledem k neustále rostoucí mobilitě obyvatelstva a přepravní zátěži je však v ČR v mnoha ohledech nedostatečná.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O DÁLNICÍCH A SILNICÍCH
Na území České republiky bylo k 1. červenci 2009 v provozu 690 km dálnic a 54.974 km silnic. Z toho je 6.213 km silnic I. třídy, 14.574 km silnic II. třídy a 34.187 km silnic III. třídy. Z uváděných 6.213 km silnic I. třídy bylo 369 km realizováno v kategorii rychlostní silnice. Jsou určeny pouze pro silniční motorová vozidla a mají obdobné stavebně technické vybavení jako dálnice.

Dálnice a silnice I. třídy jsou ve vlastnictví státu, silnice II. a III. třídy jsou ve vlastnictví krajů. Přehled délek silnic a dálnic v jednotlivých krajích k 1. červenci 2009 je uveden v tabulce 1. Na dálnicích a silnicích bylo k 1. červenci 2009 evidováno celkem 16.931 mostů o celkové délce 341 km. Z toho jsou 844 mosty na dálnicích (5 %), 3.580 mostů na silnicích I. třídy (21 %), 4.468 mostů na silnicích II. třídy (26 %) a 8.039 mosty na silnicích III. třídy (48 %). Přestože počet mostů na dálnicích a silnicích I. třídy je pouze 26 % z celkového počtu, jejich délka je 55,8 % z celkové délky mostů a plocha 65,8 % z celkové plochy mostů. Přehled počtu a délek mostů v jednotlivých krajích k 1. červenci 2009 je uveden v tabulce 2.


Tabulka 1 – Přehled délek silnic a dálnic v jednotlivých krajích k 1. červenci 2009


Tabulka 2 – Počty a délky mostů v jednotlivých krajích

DÁLNICE A SILNICE I. TŘÍDY
Stávající rozsah a technický stav silniční a dálniční sítě v majetku státu neodpovídá požadavkům, které na ně, stále se zvyšující nároky na zajištění přepravních vztahů, kladou. Proto Ředitelství silnic a dálnic ČR, jako státní příspěvková organizace zřízená Ministerstvem  dopravy ČR, zajišťuje přípravu a realizaci dalších dálničních a silničních úseků. Maximální pozornost je věnována zajištění staveb na kapacitně nejvýznamnějších komunikacích, na kterých se realizují největší dopravní výkony. To jsou dálnice a rychlostní silnice. V současné době  je ve fázi výstavby 106,4 km dálničních úseků a 69,1 km úseků rychlostních silnic.

MOSTY NA DÁLNICÍCH A SILNICÍCH I. TŘÍDY
Z hodnocení stavebního stavu mostů, které podle ČSN 73 6221 „Prohlídky mostů na pozemních komunikacích“ rozděluje stav konstrukce mostů do sedmi kategorií (1 – bezvadný, 2 – velmi dobrý, 3 – dobrý, 4 – uspokojivý, 5 – špatný, 6 – velmi špatný a 7 – havarijní), vyplývá, že ve stupni 5–7 jsou k 1. červenci 2009 zařazeny z celkového počtu 4 424 mosty na dálnicích a silnicích I. třídy 403 mosty. Představuje to 9,2 %, což je opět zhoršení oproti minulému roku. Ve stupni 4 (tedy uspokojivý), který představuje stav nosné konstrukce podmínečně vyhovující, jsou na dálnicích a silnicích I. třídy 903 mosty, tj. 20,7 %.


Tabulka 3 – Úseky dálnic ve výstavbě


Tabulka 4 – Úseky rychlostních silnic ve výstavbě

ROZVOJ DÁLNIC A SILNIC I. TŘÍDY V DALŠÍM OBDOBÍ
Po roce 1989, kdy na sklonku roku došlo ke změně politických poměrů, usilovali představitelé státu o začlenění České republiky do evropských i světových struktur. Uvědomovali si, že izolace země by měla nedozírné negativní ekonomické dopady. Na druhé straně je však třeba konstatovat, že vnější vlivy ovlivňují logicky i podmínky vnitrostátní. Důkazem toho je fakt, že se v současné době ocitáme ve fázi celosvětové hospodářské recese, která ovlivňuje všechny obory národního hospodářství, silniční hospodářství nevyjímaje. Je tedy přinejmenším obtížné odhadovat v dané situaci trendy v rozvoji dálnic a silnic.

Řada různých společenských iniciativ i představitelů některých politických stran poukazuje na to, že Česká republika nemá koncepci výstavby dopravních staveb. S tímto názorem se nelze ztotožnit. O existenci dopravní koncepce v České republice svědčí řada materiálů, kterými vláda České republiky reaguje na stále se zvyšující potřeby zajištění kvalitní, kapacitní, bezpečné a k životnímu prostředí šetrné sítě silnic a dálnic. Důkazem toho jsou v nedávném období schválené zásadní koncepční materiály. Jedná se zejména o:

  • u snesení vlády ČR č. 882 ze dne 13. července 2005 k Dopravní politice České republiky,
  • u snesení vlády ČR č. 929 ze dne 20. července 2009, kterým byla schválena Politika územního rozvoje,
  • u snesení vlády ČR č. 1064 ze dne 19. září 2007 o Harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury v letech 2008 až 2013 atd.

Z předchozího období je v tomto směru třeba připomenout usnesení vlády ČR č. 741/1999, které je stále základním dokumentem  vymezujícím rozsah sítě dálnic a rychlostních silnic v ČR. Všechny tyto strategické vládní dokumenty jsou vedeny snahou po vytvoření podmínek pro uspokojování nároků mezinárodní i vnitrostátní silniční dopravy, pro rozvoj jednotlivých regionů a pro zajištění podmínek pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a v neposlední řadě i zajišťování ochrany životního prostředí v okolí silnic a dálnic.

Do dalšího období jsou stanoveny tyto hlavní cíle:

  • výstavba dálnic D1 (D47), D3, D8 a D11,
  • výstavba rychlostních silnic R3 (vazba na D3), R4, R7, R11 (vazba na D11), R35, R48, R49, R52 a R55,
  • výstavba obchvatů s cílem zlepšení životního prostředí v sídelních útvarech,
  • modernizace mezinárodních silnic a zvyšování bezpečnosti silničního provozu zejména v průtazích sídelními útvary,
  • řešení stavebního stavu závadných mostů a odstraňování nehodových lokalit na silniční síti.

Rozsah sítě dálnic a rychlostních silnic v České republice by měl v definitivní podobě dosáhnout cca 2.172 km. Z tohoto počtu by délka dálnic měla představovat cca 944 km, délka rychlostních silnic cca 1.228 km. Tyto délky je však v současné době nutné považovat za orientační, prostorová stabilizace některých úseků je stále předmětem studijních prověřování, tvorby dopravních částí územně plánovacích dokumentací různých stupňů, či hodnocení navrhovaných tras z pohledu ekonomické efektivnosti a vlivů stavby na životní prostředí.


Tabulka 5 – Přehled mostů podle stavebního stavu nosné konstrukce na dálnicích a silnicích I. třídy


Tabulka 6 – Počet mostů na dálnicích a silnicích I. třídy dle stavebního stavu nosné konstrukce za posledních deset let

V této souvislosti lze zejména uvést úvahy o vedení trasy dálnice D3 ve Středočeském kraji, rychlostní silnice R35 v oblasti Českého ráje či zpochybňovaného situování Silničního okruhu kolem Prahy v jeho severní části. V lednu 2010 byly ve výstavbě dálniční úseky o celkové délce 106 km a úseky rychlostních silnic o úhrnné délce 69 km. Z uvedených údajů lze při respektování skutečnosti o dosud nestabilizovaných trasách některých dálničních staveb a staveb rychlostních silnic konstatovat, že pro dokončení celé plánované sítě dálnic a rychlostních silnic v České republice stojí před silničáři splnění náročného úkolu, to znamená zajistit výstavbu zcela nových dálničních úseků v úhrnné délce 147 km a dalších 790 km rychlostních silnic.

Vzhledem ke zcela rozlišným fázím přípravy, ve kterých se jednotlivé úseky dálnic a rychlostních silnic nacházejí, tj. od studijních prací směřujících ke stabilizaci trasy, přes v různých časových obdobích zpracované investiční záměry či zpracované projektové dokumentace, je obtížné přesně stanovit objem finančních prostředků potřebných k dokončení sítě dálnic a rychlostních silnic. Hrubým odhadem lze určit finanční objem potřebný pro dostavbu sítě dálnic a rychlostních silnic na částku cca 593 mld. Kč. Tato odhadovaná částka zahrnuje nejen stavební náklady, ale i předpokládané náklady na zajištění pozemků potřebných pro výstavbu.

ZÁVĚR
Je logické, že k zajištění tohoto potřebného množství finančních prostředků pro dokončení sítě dálnic a rychlostních silnic nemohou stačit disponibilní prostředky uvolňované na základě schváleného ročního rozpočtu Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky Státním fondem dopravní infrastruktury. Bude proto třeba i nadále využívat další vnitřní zdroje, tj. prostředky státního rozpočtu a dále pak externí zdroje, tj. prostředky poskytované Evropskou unií a dále pak státem garantované úvěry od Evropské investiční banky. V  současné době je pro zajištění financování výstavby některých úseků zvažováno využití formy PPP (Public Private Partnership), tj. vzájemného zapojení soukromého a veřejného sektoru.

First-class motorways and roads, their conditions and development in the upcoming period
The existing range and technical condition of the road and motorways network in the state ownership does not correspond to the requirements laid by the increasing demands for arranging transport relations. Therefore, the Road and Motorway Directorate of Czech Roads and Highways as the state contribution organisation established by the Ministry of Transport, provides for preparation and performance of further motorway and road sections. Due to completely different preparation stages of the individual motorway and expressway sections being in progress, it is difficult to exactly determine the volume of finance needed for completing the motorway and expressway network. Using a rough calculation, the financial volume needed for the completion of the motorway and expressway network can be estimated to the amount of around KCZ 593 bn.

Bookmark
Ohodnoďte článek:

Fotogalerie
Graf 1 – Délka silniční a dálniční sítě k 1. červenci 2009Graf 2 – Počet mostů v ČR k 1. lednu 2009Graf 3 – Počet mostů na dálnicích a silnicích I. třídy ČR dle stavebního stavu nosné konstrukce (k 1. červenci 2009)Graf 4 – Počet mostů na dálnicích a silnicích I. třídy dle stavebního stavu nosné konstrukce za posledních deset let (k 1. červenci 2009)

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Mimoúrovňové křižovatky u nás a ve světě (70x)
S výstavbou nových dálničních úseků souvisí také výstavba nových mimoúrovňových křižovatek vznikajících komunikací, jako...
Dálnice Vratislav – Brno – Vídeň (Reichsautobahn Breslau – Brünn – Wien): Problematika trasování a projektování dálnice v okolí Králík, Štítů a LanškrounaDálnice Vratislav – Brno – Vídeň (Reichsautobahn Breslau – Brünn – Wien): Problematika trasování a projektování dálnice v okolí Králík, Štítů a Lanškrouna (61x)
Od podzimu 1938 do konce roku 1942 probíhají ve východní části dnešního Pardubického kraje rozsáhlé projekční práce v tr...
Nová Kategorizace dálnic a silnic I. třídy do roku 2040Nová Kategorizace dálnic a silnic I. třídy do roku 2040 (61x)
V září roku 2010 byla schválena nová Kategorizace dálnic a silnic I. třídy do výhledového období roku 2040. Kategorizace...

NEJlépe hodnocené související články

Oprava železničního svršku na trati Velký Osek – KolínOprava železničního svršku na trati Velký Osek – Kolín (5 b.)
Na 6,5 kilometru dlouhém mezistaničním úseku dvoukolejné trati stavbaři odstranili vady snižující komfortní užívání trat...
„Vyznávám vědecký přístup ke stavebnictví. Když se nic neděje, jsem nervózní,“„Vyznávám vědecký přístup ke stavebnictví. Když se nic neděje, jsem nervózní,“ (5 b.)
říká v rozhovoru pro Silnice železnice Radim Čáp, ředitel divize 4 Metrostavu a zároveň člen představenstva, který má na...
Obchvat Opavy s kompozitním zábradlím MEAObchvat Opavy s kompozitním zábradlím MEA (5 b.)
Nově budovaný severní obchvat Opavy (I/11 Opava, severní obchvat - východní část) má výrazně ulevit dopravní situaci v m...

NEJdiskutovanější související články

Brána do nebes: Železobetonový obloukový most přes Vltavu v PodolskuBrána do nebes: Železobetonový obloukový most přes Vltavu v Podolsku (5x)
Původní most v obci Podolsko postavený v letech 1847 – 1848 přestal počátkem dvacátých let minulého století vyhovovat do...
Na silnice míří nová svodidlaNa silnice míří nová svodidla (4x)
ArcelorMittal Ostrava prostřednictvím své dceřiné společnosti ArcelorMittal Distribution Solutions Czech Republic pokrač...
NÁZOR: „Vnější pražský okruh se stane alfou a omegou tranzitní přepravy na území ČR“NÁZOR: „Vnější pražský okruh se stane alfou a omegou tranzitní přepravy na území ČR“ (4x)
„Vnější pražský okruh se stane alfou a omegou tranzitní přepravy na území ČR,“ řekl Ing. Marcel Rückl, porad...

Server Vodohospodářské stavby

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice