„Budoucnost je v prodlužování životnosti a recyklaci asfaltů“

• Foto

K jakým surovinám potřebuje mít nadnárodní stavební gigant jako Skanska přístup?
To by byl dlouhý seznam, ale pokud to zúžíme na komodity, jejichž spotřeba se počítá na desítky, nebo stovky tisíc tun ročně, patří k nim především kamenivo, cementy, asfalty, ocel a cementobetonové a asfaltové směsi. Ve skupině Skanska v ČR a SR jsou provozy, které některé z těchto komodit produkují, začleněny do divize s výstižným názvem Zdroje.

Jaké lomy, obalovny a betonárny jsou v portfoliu Skanska?
Naše společnost disponuje v ČR buď přímo, nebo prostřednictvím dceřiných společností 18 stacionárními betonárnami, 5 mobilními betonárnami, třemi lomy, 11 obalovnami hutněných asfaltových směsí a jednou obalovnou litých asfaltů. Na Slovensku pak čtyřmi obalovnami hutněných asfaltových směsí. Já mám ve své gesci právě obalovny.

Využíváte obalovny jen pro vlastní potřebu nebo je poskytujete i dalším hráčům na trhu?
Většina produkce obaloven je pro vlastní potřebu, ale vyrábíme i pro externí odběratele. Nelze to však srovnat s podílem externí produkce lomů a betonáren. Je to dáno už charakteristickým užitím asfaltových směsí – tj. jako materiál do vozovkových vrstev a z toho plynoucí omezený okruh odběratelů. Cementový beton i kamenivo má mnohem širší škálu uplatnění.

Můžete vyčíslit, kolik jste loni vyprodukovali asfaltových směsí?
Celková výroba asfaltových směsí byla loni v České republice historicky nejvyšší a týká se to i společnosti Skanska. Na našich obalovnách a ve společných podnicích dceřiných společností se v ČR a SR v loňském roce vyprodukovalo přes 1 mil. tun asfaltových směsí.

Dlouhodobý problém je však nevyrovnanost produkce v rámci jednotlivých sezón. Nejvyšší výkony připadají na podzimní měsíce, kdy klimatické podmínky pro pokládku jsou nevhodné, někdy i zcela nevyhovující. V jarních i letních měsících bývá produkce mnohem slabší. Je to výzva pro investory, tedy v naprosté většině případů pro státní správu, aby připravovala stavby do realizace kontinuálně. Problémem je i nevyrovnanost objemu zakázek mezi roky – přizpůsobování kapacit je obtížné a nákladné a ve výsledku se promítá i do cen staveb, které investor platí.

Využívá se i recyklace materiálů?
Skanska byla v loňském roce oceněna v soutěži TOP odpovědná firma roku za Udržitelný produkt. S tím souvisí i náš odpovědný přístup při nakládání s neobnovitelnými zdroji, takže téma využití asfaltového recyklátu má u nás velkou podporu. Jinak naše obalovny jsou vybaveny linkami pro přidávání R-materiálu a asfaltový recyklát při výrobě využíváme. Ostatně lze předpokládat, že jeden z hlavních směrů vývoje technologie výroby asfaltových směsí bude právě vyšší využití R-materiálu. Je to ovšem záležitost týkající se celého odvětví – projektantů, správců komunikací, výrobců asfaltových směsí i pokládkových technologií a samozřejmě příslušných technických norem a předpisů. Jsou s tím spojeny otázky během celého životního cyklu vozovek, skladování R-materiálu, jeho separace i homogenizace, zkušební metody vlastností R-materiálu (především stárnutí pojiva) i otázky jako je třeba recyklace již zrecyklovaného materiálu. Je zřejmé, že využití R-materiálu je vysoce ekologické i ekonomické – avšak za předpokladu, že dokážeme kontrolovat kvalitu a životnost.

Jaké druhy asfaltových směsí produkujete?
Vyrábíme všechny standardní druhy asfaltových hutněných směsí i lité asfalty. Ze speciálnějších směsí lze zmínit barevné úpravy, ale především směsi s pojivem modifikovaným pryžovým granulátem, neboli gumoasfaltové směsi. Tato technologie vznikla v 60. letech v USA, kde je masivně využívaná. V některých státech USA, speciálně na dálnicích, jinou obrusnou vrstvu nenaleznete. V ČR se gumoasfaltové směsi prosazují především jako tzv. nízkohlučné povrchy – tedy obrusné vrstvy snižující hluk emitovaný dopravou. To je však jen jedno možné využití gumoasfaltových směsí. Za zásadní však považuji podstatně vyšší životnost, ve srovnání s konvenčními směsmi.

Zabýváme se také problematikou zlepšování funkčních vlastností asfaltových směsí přidáváním výztužných aramidových vláken do směsí – přirovnal bych to, velmi zhruba, k funkci výztuže v železobetonu.

Produkujete i tiché a teplé asfaltové směsi?
Směsi pro tiché – nízkohlučné povrchy vyrábíme s užitím již zmíněných gumoasfaltových pojiv, dále i s polymerem modifikovanými pojivy, ale ze zkušeností od našich kolegů z USA víme, že výhodou gumoasfaltových protihlukových úprav je jejich delší životnost. Nízkohlučné povrchy představují v mnoha případech jedinou možnost protihlukových opatření, např. v intravilánu, kde nelze umístit protihlukové stěny. Na zrealizovaných úsecích pravidelně provádíme, ve spolupráci s Centrem dopravního výzkumu, měření hlučnosti, přesněji řečeno měření ekvivalentní hladiny akustického tlaku.

Asfaltové směsi vyráběné za tepla, tedy za teplot o desítky stupňů nižších než směsi vyráběné za horka, jsou pravděpodobně také budoucím směrem vývoje. I proto se jimi zabýváme v rámci technologického výzkumu a vývoje. Z dosavadních zkušeností hlavní obtíže těchto technologií nevidíme při procesu výroby, ale u pokládky, respektive při hutnění. Časový interval, během kterého je možno hutnit, je u těchto směsí kratší – což vyžaduje vyšší počet nasazených válců nebo příznivější klimatické podmínky. V praxi se stále setkáváme s realizací staveb na podzim, za klesajících teplot a silného větru.

Jak důležitou součástí skupiny Skanska obalovny jsou?
Se svými právními předchůdci má u nás výroba asfaltových směsí více než padesátiletou tradici. Význam obaloven pro Skanska nelze hodnotit jen na základě jejich obratu a zisku. Pro oblast silničního stavitelství je výroba asfaltových směsí důležitou konkurenční a kvalifikační podmínkou. Výroba asfaltových směsí je velmi náročná
z hlediska investic, potřebného know-how i kapacit vývoje a výzkumu. Jsme tedy rádi, že můžeme sdílet zkušenosti a znalosti kolegů ze zahraničních jednotek skupiny Skanska.

Jaký máte podíl na celém trhu?
V ČR se náš podíl pohybuje kolem 7 % z celkové produkce.

Otevřeli jste – nebo se chystáte – v nejbližší době nějaký nový závod?
Ano, v letošním roce jsme na Slovensku otevřeli novou provozovnu v lokalitě Horný Hričov u Žiliny. Obalovnu provozuje dceřiná společnost Uniasfalt s. r. o., kde je nám společníkem Eurovia SK. Společná investice představovala 3 mil EUR.

Jaké jsou trendy ve vývoji obaloven?
Výrobci obaloven se snaží reagovat na trendy v oblasti asfaltových technologií a některé sami vytvářejí. Jedním z opakovaně zmíněných trendů je vyšší využití recyklátu. Dalším je omezení energetických nákladů výroby – silnější izolace, soft – startéry, frekvenční měniče atd.

Posouvá se i množství a úroveň prvků zajišťujících bezpečnost práce při výrobě a údržbě. Tento směr vývoje nás těší vzhledem k tomu, že bezpečnost práce i ochrana životního prostředí patří k základním hodnotám skupiny Skanska.

Kolik zaměstnáváte na obalovnách lidí a kde byste rád viděl „závod obaloven“ ve střednědobém horizontu?
Zaměstnáváme včetně dceřiných společností přibližně sto lidí. Myslím, že jejich počet pro současné provozovny je vyvážený, zásadnější expanzi neplánujeme, tedy ani počtů pracovníků.

Hlavně bych si přál, aby byli ve všech ohledech spokojení oni i naši zákazníci.

Autor

• Svoboda Petr (pes)