Blogy řečníků vystupujících na P3 Conference

• Foto

Amaury Gariel

„Toto je poslední rok, kdy na tomto pódiu vidíte stát člověka a ne robota,“ přesně těmito slovy šokoval publikum na začátku svého vystoupení na P3 logistic conference v Praze Amaury Gariel, ředitel regionu EMEA společnosti CBRE. Aktuální výzvou pro firmy ale podle jeho názoru přitom není jen robotizace a automatizace, ale nový fenomén tzv. vertikálních měst. Ve městech nyní žije sedm z deseti Evropanů a až osm z deseti Američanů.  Jedinou přijatelnou alternativou růstu měst do šířky jsou stavby projektované do výšky. Vertikální města se stávají novým standardem moderního urbanismu a to nejen v Asii, ale i na starém kontinentu.

Nejde přitom o vzdálené vize, ale ekonomický pragmatizmus – až polovina všech nákladů v obchodním dodavatelském řetězci většiny typů zboží připadá na dopravu, zatímco výdaje na nemovitosti tvoří statisticky pouhých pěti procent nákladů. Současně je stále mezi nejčastějšími důvody firem v momentě, kdy se rozhodují o investicích, snaha co nejvíc se přiblížit k cílovým trhům a zákazníkům. Otázka je tedy vcelku jasná - jak efektivně snížit náklady na dopravu a zároveň dostat zboží co nejblíž k zákazníkům, v tomto případě k více než polovině světové populace, která ve městech žije? Odpovědí je podle Amaury Gariela právě vertikální logistika. Životaschopnost projektů tohoto typu dokazují zveřejněné case studies hned několika asijských projektů. Nejde přitom pouze o finanční synergii kombinace vhodné polohy pozemku a výhod několikapatrového vertikálního skladu. Z těch se stávají městské obchodně zásobovací huby umožňující zásobování 24/7 v řádech několika minut.

„Představte si, že by se všichni obyvatelé Francie nebo Thajska, tedy více než 60 milionů lidí, každoročně přestěhovali z venkova do města. A právě tímto tempem rostou světová města,“ vysvětlil  v Praze Amaury Gariel důvody proč je vertikální koncept pro města aktuálně jedinou možnou variantou. Koncentrace lidí v městských megasídlech sice prospívá růstu HDP, ale ruku v ruce s rozvojem obchodu a zásobováním městských rezidentů exponenciálně roste i cena nemovitostí a jejich (ne)dostupnost. S přibývajícím počtem lidí se totiž zvyšuje i náročnost logistických řešení, které megametropole udržují v chodu. Kromě úspory nákladů ale vertikální logistika pomáhá čelit i dalším společenským výzvám ve městech 21. století, jako jsou například dopravní zácpy a znečištění ovzduší. Právě uhlíkaté emise jsou zásadním problémem pro největší světové metropole. Podle některých odhadů, které na konferenci P3 zveřejnil Amaury Garielinvesticemi do infrastrukturních řešení typu vertikální logistika, by mohla města po celém světě do roku 2020 ušetřit až 450 megatun emisí CO₂.

Vertikální logistika rozhodně není jen hudbou budoucnosti - po celém světě, včetně České republiky, už nyní fungují vícepatrové sklady. Jeden z nejmodernějších vybudoval pro VF Corporation developer P3 Logistic Parks na severní hranici Prahy – u Zdib. Vertikální sklady podle Amaury Gariela najdou uplatnění i v rámci tzv. logistiky poslední míle, tedy v posledním článku před doručením zboží zákazníkovi. Každé město přitom vertikální logistiku pojalo po svém. V Hongkongu například zboží ve vertikálních skladech přepravují výtahy, zatímco v Paříži vyveze zboží po rampě do vyšších pater samotný kamion. A právě cesta nahoru se podle Amaury Gariela stává synonymem pro cestu kupředu.

Sean Culey

Jen málokdo dokáže tak poutavě a přitom tak detailně popsat podstatu změn, kterým lidstvo čelí v důsledku přechodu z věku průmyslu do věku inteligentní automatizace. Sledovat prezentaci autora knižního bestselleru „Transition Point: Engines of Evolution“ Seana Culeyho proto pro účastníky pražské P3 logistic conference bylo velkým zážitkem. Culey totiž míní, že už parní stroj nastartoval tzv. exponenciální křivku vývoje a dramatických změn, které směřují do bodu, kdy stroje kompletně nahradí lidi (nejen) v dodavatelském řetězci. Ten podle vizionáře Culeyho zatím zůstává pořád „lidským,“ nicméně od 60. let 18. století děláme vše pro to, aby se z něj stal řetězec automatizovaný.

Podle Seana Culeyho inteligentní automatické stroje nejsou vzdálenou budoucností, právě naopak. „Roboti například již teď dokáží lidi v dodavatelském řetězci zcela nahradit. Stroje totiž ještě nikdy nebyly tak inteligentní a schopné dělat některé věci, jako dnes. Mohou vykonávat prakticky jakoukoliv práci,“ poznamenal na konferenci P3 Conference Sean Culey. Podle tohoto uznávaného experta na byznys transformace jsou adekvátním příkladem dosažené úrovně inteligence strojů autonomní vozidla. Před šesti lety si nikdo nedokázal představit, že by se auta řídila sama. Množství dat, které je totiž zapotřebí vyhodnotit ve zlomku sekundy, bylo pro inženýry nepředstavitelnou softwarovou překážkou. Dnes ale vidíme autonomní vozy v běžném provozu. Tím ale zdaleka robotí „evoluce“ nekončí.  Kromě osobních aut v americkém Pittsburghu roboti řídí i třeba nákladní vozy v podzemních dolech v Austrálii. Rolls-Royce plánuje do roku 2035 spustit na moře plně autonomní nákladní lodě. Odtud už je jen krůček k autonomním dopravním letadlům.

Zdokonalování samostatnosti a inteligence strojů ale samozřejmě vzbuzuje otázky sociální. „Přiznejme si, že na světě není jiná pracovní síla, která by byla ochotná pracovat za cenu elektřiny než-li roboti,“ řekl s nadsázkou překvapenému publiku uznávaný autor Sean Culey a v této souvislosti připomněl, že se nediví, že do „robotického průmyslu“ jsou společnosti ochotné investovat. Podle Seana Culeye například gigant Amazon ušetřil používáním robotů již 2,5 miliardy dolarů.

Úroveň vyspělosti robotů dokumentují i statistiky firem vyrábějících a testujících jejich schopnosti.  Zatímco v roce 2013 trvala robotovi jedna úloha tři minuty a dvacet sekund, o rok později mu na tu samou úlohu stačila pouhá minuta a dvanáct sekund. Podle Seana Culeyho by člověku srovnatelný pokrok trval až 50 tisíc let. Někde přitom už dokonce stroje práci lidí kompletně převzaly. Například v melbournském přístavním terminálu New Webb na člověka nenarazíte – celý terminál byl plně automatizován. Stejný osud prý čeká i ostatní australské přístavy, stejně tak jako ty americké, čínské, indické a tak dále.

Samostatnou kapitolou zásobování, logistiky zboží a celkově obchodu v budoucnosti představuje podle Culeyho 3D tisk a jeho zatím ne zcela doceněné možnosti a příležitosti. Prostorový tisk totiž nezpůsobí jen dramatické změny na straně výrobců a přepravců, ale i na straně samotných spotřebitelů. „3D tisk skutečně způsobí revoluci ve výrobě. Ze spotřebitelů se zároveň stanou výrobci svého vlastního zboží. Zákazníkům postačí koupit si pouze vzor resp. vybrat si ten – který model a po zaplacení si zboží nebo výrobek vytisknou doma. Odborníci pro to využívají termín „prosumer“ jako kombinaci slov consumer a producer. Se zvyšující se kvalitou tiskáren půjde tisknout prakticky všechno, na co si vzpomeneme – od náhradních dílů přes tištěné spoje až po tryskové motory,“ poodhalil budoucnost účastníkům P3 Conference Culey. O rychlosti rozšíření 3D tiskáren v distribuci zboží rozhodnou prý materiály, ze kterých se bude tisknout. Kromě plastu nebo titanu se totiž technologie 3D tiskáren umožňuje tisknout dokonce i biologický materiál s využitím DNA. „V budoucnu tak budeme moci vytisknout sebe sama,“ zažertoval Sean Culey na závěr svého vystoupení. On sám se prý ale hlavně těší na technologie 4D tisku, která mohou změnit úplně všechno, co jsme doposud poznali. Cílem je totiž „tisknout“ inteligentní materiály - slitiny s tvarovou pamětí, kde různá teplota způsobí specifickou změnu tvaru. Další očekávanou metou je v rámci tisku využívat i speciální polymery, tekutiny a plyny. Reagovat by měli na intenzitu světla a dle toho měnit tvar nebo své vlastnosti.

Pablo Gomez

„Měli bychom zapracovat na cobotics managementu – stanovit pravidla, za jakých spolu mohou lidé a roboti pracovat,“ inicioval ve svém vystoupení na P3 conference Pablo Gomez, Head of Innovation & Managing Director Iberia ve společnosti FM Logistic. Zcela vážně se zabývá otázkou, zda by roboti měli mít stejné schopnosti ale i výhody, jako mají lidé.

Vývoj jde neustále dopředu a roboti, kteří manuálně umí všechno, co lidé, budou již brzy realitou. Přitom ještě nedávno se roboti učili zvládat chůzi nebo základní úkony, jako například zvednout krabici. Největší evoluční pokrok v tomto ohledu ohlásila společnost Boston Dynamics, jejíž robot si poradí jak s chůzí v hale, tak v přírodním terénu. Na opravdového „robo - parťáka“  - jak jej známe například z filmové hitu Robocop, si ale ještě budeme muset pár let počkat. „Základní technologie sice již máme k dispozici, ale musíme ještě hodně investovat do vývoje, takže ano, robocopa v blízké budoucnosti možná potkáme, ale určitě ne dříve, než za deset let,“ odhaduje realisticky Gomez. Navíc, pro filmového robocopa je typická komplexnost, intelekt, individualita a vědomí sebe sama. Na tento vývoj umělé inteligence ale lidi možná nebudou připraveni ještě celé další století.

Nejen s ohledem na možné komplikace Pablo Gomez účastníkům pražské P3 conference navrhl jako řešení, aby se trh, resp. společnost před dalším rozvojem robotiky zamyslela a domluvila na podmínkách, za jakých bude dál umělá inteligence vyvíjena. Právě pravidla jsou tím, co mu při dnešním experimentováním s roboty schází a volá po uceleném „cobotics managementu“. „My lidé potřebujeme stroje k práci, čím dál častěji vedle sebe pracuje člověk a robot. A přitom stále nikde nejsou nastavena jasná pravidla. Zatím bychom mohli alespoň zabránit tomu, aby roboti v lidské společnosti nezranili žádného člověka, resp. kolegu v práci. Měli bychom vyvinout nějaký cobotický management, stanovit si pravidla, za jakých podmínek spolu mohou lidé a stroje pracovat. V tuto chvíli se totiž pouze učíme z experimentů,“ konstatoval Gomez.

Spíše než o robotech jako takových, přemýšlí Pablo Gomez z FM Logistic nad technologiemi, které by usnadnily práci v rámci dodavatelských řetězců. „Sponzorujeme start-upy, o kterých si myslíme, že budou mít budoucnost. Je to například „stock booking“ a „click and truck“. Profitují z volné kapacity. Stock je určen pro sklady, click nad truck pro dopravu. Chceme využít hodnotu těchto kapacit a začlenit je do našich dodavatelských řetězců,“ vysvětluje své vize budoucnosti Gomez.

V každém případě to, co nás, podle Pabla Gomeze, čeká, je tsunami. „Zatím se jen učíme, jak se svézt na jeho vlně. Věříme, že budeme umět nabízet služby, až tato tsunami přijde. Může to být fantastické a plné příležitostí. Chceme být součástí budoucnosti a vytvářet ji,“ říká Pablo Gomez závěrem svého vystoupení na pražské P3 conference. 

Neil Ackerman

„Nevíme, co dělat s e-commerce.“ „Máme problémy na e-commerce vydělat peníze.“ „Bojíme se, že nás převálcuje Amazon.“ Pokud jste si někdy řekli některou z předchozích vět, Neil Ackerman, globální ředitel e-commerce společnosti Mondelez International měl pro účastníky P3 logistic conference jednoduchou odpověď: „Uklidněte se. V e-commerce můžete být úspěšní. Amazon není pán všeho tvorstva, můžete ho porazit, e-commerce není nic složitého.“ Neil věří, že pro úspěch v e-commerce se prý stačí řídit podobnou strategií, jakou používají ve společnosti Mondelez – tzv. setrvačník e-commerce. Pro logistiku a dopravu je to zcela nový segment – obrovská příležitost, která může rozhodovat o budoucích úspěšných a neúspěšných.

Prvním z pěti bodů vítězné strategie Mondelez, pilíře, které Neil Ackerman poodhalil v rámci svého pražského vystoupení, je možnost výběru. Nikdo se ráno neprobudí a neřekne si „Kéž bych neměl tolik možností na výběr.“ Každý spotřebitel chce mít vždy co nejširší výběr. A proto se úspěšná firma v rámci e-commerce nikdy nesmí nechat omezovat šířkou své nabídky.

Pro zákazníka je logicky důležitá i cena. Nejlépe co nejnižší. Neil se v Mondelez stará o značky cukrovinek jako Oreo, Cadbury a Milka, jejichž cena pro koncové zákazníky nepřekročí zpravidla několik dolarů. To je sice dobré pro zákazníka, ale ti jsou zároveň velmi citliví na jakékoliv změny – včetně právě cen nebo způsobu balení. Prodejní marže klesají hodně nízko – je tedy možné vydělávat? Podobnému dilematu čelil i Neil Ackerman. „Řekli jsme si, že z obchodního hlediska je prostě nutné sušenky prodávat po krabicích, tak jak přijdou do skladu, a my i Amazon je bude moci zasílat se ziskem. Na začátku jsme ale měli velké oči - jenom „monstrum“ si totiž koupí dvanáct balení sušenek Oreo najednou. Jako optimální se ukázalo balení po čtyřech kusech – při kterých se prodejci jako Amazon nebo Walmart byli schopni vejít do svých marží a samozřejmě bylo to zajímavé z obchodného hlediska i pro nás.“  Mondelez však musel změnit způsob balení v některých ze svých 147 továren. Mimochodem jen tak pro zajímavost, jedna továrna na jedné lince vyrobíza jednu minutu až deset tisíc sušenek Oreo.

Třetí zastávkou ziskové e-commerce strategie je obsah. Pro mnohé je to překvapivé zjištění, přitom ale velmi logické. V e-commerce totiž prodejce nelimituje velikost regálů – může nabídnout prakticky nekonečné množství různého zboží. Co prodává je tak přesná, úplná a aktuální nabídka napříč všemi komunikačními kanály. Že se do obsahu v rámci e-commerce skutečně vyplatí investovat, dokázal Neil Ackerman na konkrétním příkladu z Mondelez. Pomocí integrovaného „contentu“ dokázal jeho tým zvýšit konverzi prodeje sušenek Oreo o 12 %. V byznysu, který se pohybuje v řádech miliard dolarů, to je růst přímo astronomický.

Internetové vyhledávání pomocí klíčových slov je čtvrtým pilířem e-commerce setrvačníku. Podle Neila je třeba mít na paměti, že 88 % světové populace neumí správně hláskovat, resp. má problémy s názvy produktů. „Například nevěřili byste, jak Američané hláskují. Slovo sušenka jsou schopní napsat stovkami různých způsobů a tvarů, přičemž, a to je skutečně šokující, jen 11 % z nich slovo „cookie“ napsalo správně,“ překvapil účastníky pražské P3 logistic conference globální ředitel e-commerce společnosti Mondelez International. Firmy by prý měli seznam klíčových slov v souvislosti s jejich produkty pravidelně rozšiřovat a upravovat podle úrovně znalostí a životního stylu zákazníků. Nestačí totiž do vyhledávače napsat jen slovo „sušenka“. Čím konkrétněji zákazník popíše to, co chce, tím větší je šance, že daný produkt i skutečně najde. Takže oproti jednoduchému klíčovému slovu „sušenka “ je při použití opisu „čokoládová sušenka s krémovou náplní“ daleko větší šance, že zákazník najde přesně ten produkt, který hledá. Ideálně pak i ten váš.

Poslední zastávkou vítězné e-commerce strategie je provoz. Zde klade Neil Ackerman důraz hlavně na vysokou konverzi zboží. Právě ta totiž zvýší počet objednávek, které firmám dávají možnost zbavit se skladových přebytků. Inspirativní závěr svého pražského vystoupení Neil Ackerman ukončil jednoduchým receptem na úspěch: „nakupujte levně a prodávejte tam, kde daný produkt není dostupný. A nedejte se vystrašit drony, ty zatím pořád nejsou cenově efektivním způsobem dopravy.“

John Thornhill

John Thornhill, editor pro inovace v deníku Financial Times na konferenci P3 conference hovořil o tom, jak inovace změní následující roky našich životů. Ačkoliv se nyní po celém světě mluví hlavně o brexitu, uprchlické krizi nebo budoucnosti USA po prezidentských volbách, podle Johna Thornhilla to spíš než politika budou technologie, které od základů změní společnost tak, jak ji známe.

„Inovace a vynálezy dneška už zkrátka nejsou to, co bývaly. Elektřina, létání, jaderné zbraně nebo počítače – to byly vynálezy, které zahýbaly světem. Čeho byste se ale dnes vzdali jako první? Posledního modelu iPhonu, nebo splachovací toalety?“ zeptal se v Praze John Thornhill. Žijeme podle něj ve stagnujícím světě, kdy investice do nových technologií nejsou pro současné vlády prioritou.

Nesmíme ale inovace ve 21. století vidět jen černobíle. „Agenda inovací v 21. století bude ve znamení tří věcí – božství, nesmrtelnosti a blaha. Člověk bude vytvářet nový život, délka toho našeho se prodlouží až dvojnásobně a velká část populace bude kvůli blahu polykat pilulky a cítit se díky nim skvěle.“ S trochou nadsázky lze díky kardiostimulátorům a umělým končetinám až 10 % populace technicky prohlásit za kyborgy a je nasnadě, že i umělá inteligence bude klíčová pro budoucí směřování lidstva. To potvrzuje i John Thornhill: „Čtyřem ředitelům velkých korporací jsem při nedávné diskuzi položil dvě jednoduché otázky – ‚Jaká technologie podle vás změní svět?‘ a ‚Které technologie se nejvíc bojíte?‘. Všichni na obě otázky odpověděli stejně – umělá inteligence.“

Jak John Thornhill, tak i ostatní řečníci na P3 conference ale mají za to, že jsme zatím daleko od scénáře, kdy budou roboti kráčet mezi námi. Dnes sice umělá inteligence exceluje v řešení problémů, o kterých přemýšlíme, ale beznadějně selhává u těch věcí, které provádíme bezmyšlenkovitě. „Jedna z nejrozšířenějších umělých inteligencí na trhu – vysavač Roomba – doteď není schopná rozeznat některé věci, kterým se musí bezpodmínečně vyhnout. Například psí výkaly. To pak vede k velmi nepříjemným situacím,“ řekl John Thornhill pobavenému pražskému publiku. Vzápětí však dodal, že mnoho průmyslových odvětví, od přepravy přes zdravotnictví a školství po energetiku budou nástupem umělé inteligence od základů proměněny. „V budoucnosti tak budou pouze dvě profese: Ti, kteří říkají robotům, co mají dělat a ti, kteří naopak roboty poslouchají.“

Pozoruhodnou kapitolou inovací je pak virtuální a rozšířená realita. „Nasadíte si na hlavu brýle, natáhnete před sebe ruce a můžete létat jako Superman. Využití ale VR brýle najdou kromě zábavy i v logistice. Můžete se například rozhlížet po vlastních skladech nebo mluvit s lidmi na jiném kontinentu,“ shrnul výhody využití technologie virtuální reality John Thornhill.

Gustav Mistrík

Co si dnes představíme pod slovem evoluce? Není to o vývoji techniky, technickém nebo technologickém pokroku jako takovém. Ne. Evoluce, které jsme dnes svědky, to je především dramatická sociální změna – začínající dialog mezi člověkem a robotem. A právě vzájemným interakcím umělé inteligence, robotů a lidí se na P3 conference věnoval Gustava Mistrík.

Mezi účastníky zarezonovalo především ubezpečení, že roboti jsou přímo stvoření pro spolupráci s lidmi a principiálně by se jiní – tj. “nespolupracující resp. nepřátelští” neměli objevovat. Gustav Mistrík v této souvislosti odkazoval na strachy, které panovaly na začátku průmyslové revoluce. „V každém případě roboti zlepší a rozšíří naše možnosti. Jsou a dále budou obrovskou příležitostí pro ulehčení některých těžkých a složitých věcí resp. ubíjejících činností a tzv. špinavé práce. V podstatě všechno, co je takříkajíc nelidské, by mohli roboti odstranit tím, že za nás budou pracovat,” hledí optimisticky do budoucnosti Gustav Mistrík.

Podle tohoto uznávaného odborníka na robotiku, umělá inteligence určitě nenahradí člověka, k tomu prý není určena ani předurčena. “Nemůže sice nahradit lidský mozek, na druhou stranu se ale zlepšují a zvyšují schopnosti robotů. Souvisí to s komplexitou robotického mozku a neuronových sítí, které se dokáží rychle učit, komunikovat s lidmi, interagovat apod,” řekl účastníkům pražské P3 conference Gustav Mistrík a dodal: “robotický mozek bude rozšiřovat schopnosti lidí, bude podtrhávat pozitivní kladné stránky lidské osobnosti a to je příležitost pro každého člověka.”

Technologický investor Gustav Mistrík představil také projekt Metila - neustále se rozvíjející se robotickou umělou inteligenci komunikující s člověkem v internetovém prostředí. Právě tam neustále získává nové zkušenosti a znalosti v oblasti sociálních a kulturních interakcí. Robot Metila již nyní rozumí hodnotovým rámcům, naší kultuře a sociálním vzorcům. Dokáže nám poskytnout špičkové vzdělání nebo poskytnout sociální rozvoj osobnosti. To je i hlavní poslání umělé inteligence, která mimo vzdělání dokáže i pomáhat. Gustav Mistrík si myslí, že v dalších letech bude umělá inteligence tak pokročilá, že bude moci samostatně usuzovat a vyvozovat závěry nebo rozumět metaforám. Roboti tak například nahradí běžné personalisty nebo průměrné lektory. Již dnes umí robot Metila vybrat ty správné lidi na ty konkrétní pozice a to skrze dialog.

Autor

• (red)