Banská Bystrica se dočkala obchvatu

• Foto

Celkem téměř 52 kilometrová stavba byla rozdělena na čtyři části – tři úseky Nitra, západ – Selenec, Selenec – Beladice, Beladice – Tekovské Nemce a samostatnou stavbu, kterou je severní obchvat Banské Bystrice. Na prvních třech zmiňovaných úsecích byla postavena nová čtyřpruhová komunikace kategorie R 22,5 v celkové délce 41,6 kilometru, 4,3 kilometru dlouhý úsek na konci třetího úseku byl rozšířen z původní směrově nerozdělené komunikace na čtyřpruhovou komunikaci.

13 KILOMETRŮ NOVÝCH CEST 
Délka severního obchvatu města je 5,671 km. Celková délka nově vybudovaných komunikací včetně křižovatek však dosáhla dokonce 12,975 km. Stavbu doplňuje 24 mostů, opěrné zdi v délce 2,736 km a 14 protihlukových stěn. Při samotné výstavbě pracovníci zrekonstruovali také přeložky inženýrských sítí, zmodernizovali 350metrový železniční
uzel a upravili čtyři vodní toky.

Práci stavební firmě komplikovala skutečnost, že trasa severního obchvatu je situovaná v morfologicky velmi členitém území s převýšením terénu až 55 m. Pro tuto lokalitu je navíc charakteristické druhově rozmanité geologické složení hornin s častými svahovými poruchami a hlavně sesuvy území v oblasti Bánoša. Přesto však Granvia Construction odevzdala stavbu v předem dohodnutém termínu.

MOSTNÍ DOMINANTY 
Z architektonického hlediska poutají na stavbě nejvíce pozornosti mosty. Jednotlivé objekty se od sebe liší konstrukčně i stavebním provedením v závislosti na charakteru křižující překážky a místních podmínkách. Jednopólové mosty přemosťující vodní toky byly navrženy z prefabrikovaných nosníků spřažených železobetonovou deskou, respektive z ocelové konstrukce Viacon přesypané horninami vhodnými pro násypové těleso komunikace. Vícepólové mosty byly řešeny jako spojité deskové konstrukce s konzolami. Vzhledem k rozmanité geologii bylo založení mostních objektů plošné, nebo hloubkové na velkoprůměrových pilotách nebo mikropilotách. Pilíře mostních objektů byly navrženy jako štíhlé stojany s lichoběžníkovými respektive oválnými hlavami dotvořenými architektonickými prvky.

Zajímavý svou klenbovou konstrukcí je železniční most, který zajišťuje mimoúrovňové křížení železniční tratě Banská Bystrica – Horná Štubňa s místní komunikací Rudlovská cesta. Klenba představuje první dilatační celek nosné části, další dva pak tvoří zakřivená křídla. Mostní objekt budovali stavbaři pod ochranou dočasného železničního mostu, který během výluky zajišťoval železniční dopravu. Výstavbu většiny zbylých přemostění koordinovali se stavbou komunikací v zájmu zachování plynulosti veřejné dopravy.

ČTYŘI DOPRAVNÍ TEPNY 
Hlavními dopravními tepnami jsou čtyři mimoúrovňové křižovatky: Kostivarska, Rudlová, Banoš a Cementáreň.

Třístupňové křižovatce Kostivarska dominuje 9pólový mostní objekt, který má funkci přivaděče na hlavní trasu dvoupruhové obousměrné cesty I/66 ze směru Donovaly na Brezno. Nosná konstrukce mostu je monolitická, předpjatá výšky 1,40 m budovaná v 8 etapách na podpěrné skruži. Příčný řez nosné konstrukce tvoří deska o tloušťce 1,4 metru s konzolami. Druhou úroveň křižovatky tvoří most, který je v podélném směru rozdělen na 2 mostní objekty. Jeho výstavbu komplikovala realizace přeložky potoka Bystrička, který bezprostředně pod mostem prochází. Rozcestí dotvářejí tři jednopólové mosty přemosťující zmíněný potok Bystrička a třípólový most vedoucí přes místní komunikaci Měděný Hámor.

Jako v případě křižovatky Kostivarka, i mimoúrovňové rozcestí Rudlová je tvořeno sedmi mosty. Křižovatce vévodí 7pólový dvojmost s délkou levého mostu 274,29 metru a pravého mostu 267,43 metru, který přemosťuje například místní komunikaci do Rudlovej, Rudlovský potok nebo dvoupruhovou větev křižovatky. Vzhledem k náročným geologickým podmínkám je objekt založen na plovoucích, vrtaných pilotách. Spodní stavba sestává ze dvou krajních opěr a šesti mezilehlých pilířů. Nosnou konstrukci navrhli projektanti jako spojitou desku z monolitického předpjatého betonu.

DVOUÚROVŇOVÁ ROZCESTÍ 
Dvouúrovňovou křižovatku Banoš reprezentuje třípólový deskový dvojmost vedený v hlavní trase přeložky silnice I/66. Spodní stavba mostu sestává ze dvou opěr a dvou mezilehlých podpěr. Opěry jsou tvořeny úložným prahem, který je založen na velkoprůměrových pilotách. Nosná konstrukce je monolitická desková z předpjatého betonu a tvoří jeden dilatační celek. Uložená je na dvojici hrncových ložisek s pevným uložením na opěrách.

Rovněž křižovatku Cementáreň, která sestává mimo jiné ze dvou železobetonových mostů, navrhli projektanti jako dvouúrovňovou. První z mostů, čtyřpólový deskový přechod, zajišťuje propojení místní komunikace na Cementáreň mezi směry Sásová a Majer přes hlavní trasu severního obchvatu. Totožné propojení zabezpečuje i třípólový most, který však vede přes železniční trať. Spodní stavba sestává ze dvou opěr a dvou mezilehlých pilířů. Opěry jsou tvořeny úložným prahem, který je založen na velkoprůměrových pilotách. Křídla jsou zavěšena na opěrách. Pilíře jsou obdélníkového průřezu s rozšířením v hlavě pilíře. Průřez trojpólové nosné konstrukce je deskový, tvořený ze železobetonu. Uložení nosné konstrukce zajišťuje dvojice elastomerových ložisek na pilířích a dvojice hrncových ložisek na opěrách.

Výstavba mostních objektů tvořila v rámci harmonogramu prací kritický milník celé stavby. Proto pro realizaci prací byly zvoleny metody, které umožnily dodržení jednotlivých termínů ukončování objektů. Dnes je všech 24 mostů připraveno k užívání. Celkový architektonický a estetický vzhled mostních objektů podél celé stavby severního obchvatu Banské Bystrice dnes ještě dotvářejí úpravy ploch pod mosty. Vzhledem k umístění celé stavby zvolili architekti přírodní materiály, například kamennou dlažbu.

Banská Bystrica Finally Has its Bypass
At present, the last, fourth section of the R1 Expressway constructed as a PPP project is being opened in Slovakia. The northern bypass of Banská Bystrica completed the road leading between Nitra and Tekovské Nemce, which was opened in autumn 2011. The construction was commenced in September 2009 by Granvia Construction, a member of EUROVIA CS Group.

Autor

• (red)