Země budou moc zdražit mýtné i za hluk a znečištění, rozhodl EP

Dodatečné náklady, které budou moci k mýtnému členské země připočítat, by mohly dosahovat tří až čtyř eurocentů na kilometr (73 až 97 haléřů) v závislosti na druhu vozidla nebo typu silnice. V současné době se mýtné na silnicích většinou pohybuje mezi 15 až 25 eurocenty (3,6 až 6,1 koruny) za kilometr.

Směrnici budou muset po schválení europoslanci ještě potvrdit členské země EU, avšak to už by měla být jen formalita. Až se tak stane, tak začne zemím unie běžet dvouletá doba na převedení normy do národní legislativy.

Belgický sociálnědemokratický poslanec Said El Khadraoui zdůraznil, že jde o vůbec první případ, kdy budou moci země EU "účtovat" nákladní dopravě "vnější náklady", tedy například to, jakým způsobem zatěžuje životní prostředí.

Směrnice se bude týkat všech dálnic a vozů nad 3,5 tuny. Členské země nicméně budou mít možnost, pokud budou chtít, přidělit výjimky pro vozidla až do 12 tun. Budou to muset nicméně Evropské komisi patřičně odůvodnit.

Auta, která méně zatěžují životní prostředí, by měla platit podle dohodnuté směrnice méně než ta, které vypouštějí více emisí. Směrnice také počítá s tím, že poplatky se budou moci navýšit v oblastech, které se potýkají s velkými zácpami, až na 175 procent a to po dobu až pěti hodin ve špičce, přičemž ale pak ve zbytku budou muset být naopak sníženy.

Česko má sice podle mluvčího ministerstva dopravy Jakuba Ptačinského povinnost implementovat tento nástroj do právního řádu do dvou let, nicméně zatím neuvažuje o tom, že by jej v následujícím období začalo používat.

"Šli jsme trochu jinou cestou, kdy po dohodě s Česmadem letos zdražujeme plošně o 25 procent a to samé příští rok, plus uvažujeme o rozšíření mýta na komunikace nižších tříd," řekl ČTK. Ministerstvo vedle toho provádí ekonomickou analýzu, co by přineslo rozšíření mýta na silnice nižších tříd nebo další zdražení. Případné kroky hodlá konzultovat s dopravci.

"Je jasné, že k nějaké formě zpoplatnění externích nákladů, jako je hluk nebo znečišťování, dojde. Zdaleka to ale nebude hned. Jednání budou dále pokračovat a občanští demokraté se zasadí o to, aby měly členské státy co možná největší flexibilitu v uvádění směrnice do praxe. Poslední, co bychom si přáli, je další zatěžování dopravců a v důsledku i spotřebitelů," řekl ČTK europoslanec ODS Oldřich Vlasák.

Podle sdružení tuzemských dopravců Česmad Bohemia bude rozhodnutí europoslanců v praxi znamenat pouze další formu zdanění, protože vybrané finance nebudou muset směřovat zpět do dopravní infrastruktury. "Peníze nebudou použity na snížení negativních vlivů silniční dopravy, ale budou se ztrácet někde ve státních rozpočtech, případně se z nich budou nadále podporovat neefektivní ztrátové jiné druhy dopravy," uvedl mluvčí Martin Felix.

Podle lidoveckého europoslance Jana Březiny je výsledek hlasování pro české dopravce špatnou zprávou, protože povede ke zvýšení nákladů. "Na druhé straně ale ČR je zároveň křižovatkou tranzitní dopravy. To znamená, že výtěžek toho zpoplatnění máme v 15 procentech povinnost dát do transevropských dopravních sítí (hlavní dálnice) a ten zbytek pro udržitelnou dopravu," dodal Březina.
 

Autor

• ČTK

Společnost KONSTRUKCE Media, s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.