V Brně-Maloměřicích a Obřanech usilují o obchvat, zatím marně

Se silnicí se nepočítá ani v jedné ze tří variant konceptu připravovaného územního plánu. Podle starostky je ale navrhovaný obchvat nejlepší ze všech variant, o nichž se uvažovalo. Umožňuje přímé napojení na velký městský okruh. Navíc by pomohl jak obyvatelům Maloměřic, tak lidem z Obřan, a nezavlekl by jen dopravu z jedné obytné části do druhé.

Radnice má na stavbu obchvatu zpracovanou studii. Počítá s tím, že obchvat by opustil velký městský okruh v Karlově ulici. Odtud by se odklonil doprava na násep bývalé železniční trati a podél maloměřického vlakového nádraží pokračoval na sever. Řeku Svitavu by překročil souběžně se železničním mostem, vyústil by u cihelny u Bílovic nad Svitavou. "Není tam vyšší stoupání než osm procent, takže je to reálné," uvedla starostka.

Liptáková připustila, že stavba obchvatu je v nedohlednu, a to nejen kvůli nákladům na stavbu, ale i kvůli tomu, že není ani v návrzích připravovaného územního plánu. Zpracovatel Jaroslav Dokoupil uvedl, že špatnou dopravní situací v Maloměřicích a Obřanech se projektanti zabývali. Nenašli však variantu, která by byla reálná a zároveň dopravně účinná. Zvažovalo se prý například propojení přes Panskou líchu na Lesnou. Poškodila by se tak však lesnatá krajina, přičemž účinek dopravního řešení by byl nejistý. Podobně dnes mluvila Liptáková, takové řešení by podle ní dopravu jen převedlo do jiné obydlené části Brna.

Městská část Maloměřice a Obřany patří s necelými 5 000 obyvateli k menším v Brně. Zahrnuje jak rodinnou a bytovou zástavbu, tak průmyslové areály. Oblibu tamního bydlení však zvyšuje blízkost lesů a Moravského krasu.
 

Autor

• ČTK

Společnost KONSTRUKCE Media, s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.