Tunelový komplex Blanka v Praze

• Foto
• Mapa

Tunelový komplex Blanka, výjimečný rozsahem a technickou náročností, je význačný i svým vlivem na každodenní život města. Tomu odpovídají vyvolané investice, počty přeložek inženýrských sítí, výluky a organizace náhradní tramvajové a autobusové  dopravy, koordinace a organizace celé výstavby. Počínaje tímto číslem se na stránkách časopisu Silnice Železnice budeme věnovat přípravě a výstavbě tohoto tunelového komplexu. V tomto úvodním článku seriálu o tunelu Blanka jsme kvůli aktuálním informacím oslovili tiskového mluvčího společnosti Metrostav a. s., Ing. Františka Poláka.

POPIS PROJEKTU
Budovaná trasa okruhu prochází urbanizovaným prostředím střední části města na ranicích historického jádra Prahy a prostorem chráněné přírodní památky Královská obora – Stromovka. Studijní práce na trasování a následně výběr varianty vedení této části okruhu probíhaly počátkem 90. let minulého století. Bylo rozhodnuto, že převážná část stavby bude vedena v tunelech, které budou realizované jednak z povrchu, a jednak, a to z velké části, raženy. Vznikl souvislý tunelový komplex Blanka, zahrnující mezi křižovatkou Malovanka u severního portálu Strahovského tunelu a křižovatkou Trója u nového trojského mostu přes Vltavu tři tunelové úseky. Tyto úseky na sebe plynule navazují v mimoúrovňových křižovatkách Prašný most a U Vorlíků. V pořadí od již provozované západní části městského okruhu jsou to:

• Tunelový úsek Brusnice – vede od severního portálu Strahovského tunelu ulicí Patočkovou nejdříve hloubenými tunely. Za křižovatkou s ulicí Myslbekovou vstupuje trasa do raženého úseku, který končí před křižovatkou Prašný most. Zde pokračují opět tunely hloubené. Celková délka úseku je 1,4 km, z toho je 550 m ražených tunelů.
• Tunelový úsek Dejvice – začíná v křižovatce Prašný most a pokračuje v celé délce hloubenými tunely třídou Milady Horákové až do prostoru stavební jámy na Letné. Zde je umístěna budoucí křižovatka U Vorlíků. Celková délka úseku je 1,0 km.
• Tunelový úsek Královská obora – pokračuje od křižovatky U Vorlíků krátkým hloubeným úsekem na Letné, na který navazuje ražený úsek vedoucí směrem pod zástavbu, Stromovku (Královskou oboru), plavební kanál, Císařský ostrov, Vltavu a dalším hloubeným úsekem až k trojskému portálu. Celková délka úseku je 3,09 km, z toho je 2.230 m ražených.

Trasa okruhu je v celé délce vedena jako striktně směrově rozdělená se samostatným dvou- až třípruhovým tubusem v každém směru. Počet jízdních pruhů odpovídá intenzitám dopravy, podélnému sklonu trasy a především potřebám napojení ramp mimoúrovňových křižovatek, zajišťujících napojení komunikace okruhu na povrchovou síť.

TECHNICKÉ A KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ
Tunelový komplex Blanka se skládá z několika těsně na sebe navazujících tunelových úseků, tvořených jak raženými, tak hloubenými tunely. Veškeré ražené tunely jsou navrženy jako dvouplášťové, realizované konvenčním postupem pomocí Nové rakouské tunelovací metody (NRTM). Ostění i mezilehlá izolace jsou uzavřené. Pro zajištění výrubu je použito primární ostění ze stříkaného betonu, vyztužené příhradovými rámy z betonářské výztuže, svařovanými ocelovými sítěmi a svorníky. Ražba probíhá členěným výrubem. Jako doplňující opatření jsou v kritických úsecích prováděny sanační injektáže okolního prostředí, trysková injektáž, mikropilotové deštníky, protiklenba kaloty, úprava členění pobírání a případně kombinace uvedených úprav. Definitivní ostění ražených tunelů je navrženo jako uzavřené železobetonové monolitické.

Hloubené tunely klasické jsou navrženy vždy do otevřené stavební jámy zajištěné buď kotvenými podzemními, záporovými, nebo pilotovými stěnami, případně svahováním nebo kotvenou skalní stěnou. Nosnou rámovou konstrukci tunelu tvoří spodní základová deska (s instalačním kanálem) se stěnami a rovným stropem, případně s horní klenbou. Veškeré konstrukce jsou monolitické železobetonové, rovněž s přidáním PP vláken. Tento typ konstrukcí je využíván v místech se složitou prostorovou dispozicí u definitivních portálů, v místech napojení na raženou část, v místech, kde jsou k tunelu do stavební jámy umístěny další objekty, jako technologická centra, podzemní garáže, nebo křižovatkové napojovací rampy.

Hloubené tunely s čelním odtěžováním jsou navrženy v místech s velmi stísněnými prostorovými podmínkami a v místech s nutností minimalizace časového omezení provozu na povrchu. Postup výstavby spočívá ve vytvoření podzemních konstrukčních monolitických stěn z povrchu, případně ze zajištěného předvýkopu stavební jámy. Dále se na srovnaném povrchu dna stavební jámy vybetonuje definitivní nosná konstrukce stropu (uložená na hlavy podzemních stěn), která se po dozrání zasype. Na povrchu se tak mohou provést finální úpravy a obnovit provoz.

Odtěžení vlastního profilu tunelu se provádí až po dokončení celého úseku ze zajištěné stavební jámy čelním odtěžováním (ražbou) klasickými tunelářskými mechanizmy. V celé délce mají tunely tohoto uspořádání společnou střední stěnu. V příčném řezu je tubus tunelu tvořen spodní rozpěrnou železobetonovou deskou, podzemními stěnami tloušťky vetknutými do únosného podloží a stropní železobetonovou deskou.

„Tunely od Špejcharu až za budoucí křižovatku U Vorlíků jsou už v hrubé stavbě hotové,“ sdělil k aktuálnímu dění v tunelovém komplexu Blanka Ing. František Polák. „Krátký úsek od křižovatky U Vorlíků k raženým portálům, které jsou na úrovni ulice U Sparty, budeme provádět až po dokončení protiražeb z Letné. Nyní hloubíme tunely mezi Špejcharem a Prašným mostem a začínáme pracovat na rozšíření mostu ze Svatovítské ulice přes Buštěhradskou dráhu.

Délky tunelových úseků

Tunelový komplex Blanka – technické údaje

Současně připravujeme ražbu u ulice Myslbekové směrem na Prašný most – hloubíme stavební jámu, připravujeme portál,“ dodává Ing. Polák a dále vysvětluje: „V červenci budeme již obnovovat první část tramvajového provozu až na smyčku Špejchar. Od podzimu bude tramvaj jezdit i přes Špejchar a obnovíme provoz do ulice Badeniho. Do počátku července nám tedy zbývá na Letné dokončit především příslušné části dilatačních dílů výjezdu z ramp na sever od tunelu, inženýrské sítě a obnovit povrchy. Uzel na Špejcharu by měl být hotový letos na podzim. Než jej spustíme, musí být kompletně hotové tunely a také všechny přeložky inženýrských sítí.“

V průběhu realizace stavby, ale hlavně ve výsledném efektu dojde k ovlivnění dopravního života převážné části hlavního města, ke značnému zlepšení životního prostředí v oblasti na hranicích historického centra Prahy, který je dnes neúnosně zatěžován průjezdnou dopravou se všemi kapacitními a ekologickými důsledky. Navíc dokončení a zprovoznění severozápadní části Městského okruhu umožní po dlouhých desítkách let znovu otevřít problematiku tzv.

Severojižní magistrály, nyní s cílem adaptovat ji do moderního pojetí historického centra města, z nějž bude vyloučena veškerá tranzitní doprava. Tunel Blanka vzbuzuje silný zájem i v zahraničí. To dokazuje exkurze japonských techniků, kteří v rámci svého putování po nejvýznamnějších infrastrukturních stavbách v Evropě zhlédli staveniště tunelu Blanka, či návštěva bývalého berlínského primátora Eberharda Diepgena společně s primátorem hlavního města Prahy MUDr. Pavlem Bémem.

„Projekt Blanka, který má být v roce 2011 dokončen, připomíná v mnoha ohledech stavby, které jsme před určitou dobou zahájili v Berlíně,“ konstatoval bývalý berlínský primátor a dodal: „Tyto stavby jsou takového rozsahu, že jejich dokončení lze očekávat kolem roku 2015. Výhody pro občany v daných oblastech ale budou značné“.

ÚČASTNÍCI VÝSTAVBY
Investor: Magistrat hlavního města Prahy
Správce stavby: Inženyring dopravních staveb, a. s.
Koordinátor a projektant: SATRA, spol. s r. o.
Projektant dílčích částí: METROPROJEKT Praha a. s. a PUDIS a. s.
Dodavatelé: stavební část Metrostav a. s., technologická čast ČKD Praha DIZ, a. s.

TERMÍNY

• 1. 7. 2009 Obnovení provozu tramvají na smyčce Špejchar od Letenského náměstí
• 1. 11. 2009 Obnovení provozu tramvají od křižovatky Špejchar – Badeniho
• 1. 9. 2010 Obnovení provozu IAD a MHD na nových komunikacích v úseku Hradčanská – Letenské náměstí včetně podchodu metra Hradčanská
• 11. 2011 Zprovoznění části Městského okruhu v úseku Pelc-Tyrolka – křižovatka U Vorlíků a dokončení stavební části
• 11. 2012 Dokončení montáží technologie 

Currently: Tunnel complex Blanka in Prague
The tunnel complex Blanka in Prague is by far the biggest underground construction being currently built in the Czech Republic. This extensive structure is being executed within the construction of north-western part of the city by-pass road with total length of 6,382 m. It shall supplement the already operating part of the by-pass with the length of around 17 km with the following tunnels: Zlíchovský, Mrázovka and Strahovský.

Autor

• Mgr. Doudová Ludmila