Tunel Blanka – sledovaný v programu Aspe
Rubrika: Tunely
Rozsáhlý tunelový komplex Blanka v Praze, který je v současnosti největší podzemní stavbou v České republice, se začal budovat na přelomu let 2006 a 2007. Tato stavba bude po dokončení na konci roku 2011 začleněna do severozápadní části pražského Městského okruhu. Celková délka budoucího tunelového komplexu dosáhne délky 6 382 m a propojí městskou část Trója se Strahovským tunelem. Bude se jednat o nejdelší tunel v ČR a nejdelší městský tunel v Evropě. Investor a zhotovitel stavební části se dohodli na sledování realizace této rozsáhlé stavby v programu Aspe® verze 8.
PRŮBĚH SLEDOVÁNÍ REALIZACE
Tunel Blanka se stal první stavbou tak velkého rozsahu, jejíž realizace je sledována v programu Aspe® 8. Právem ji tedy uvádíme mezi nejvýznamnějšími referenčními stavbami Aspe. Původní soupisy prací projektant zhotovil v souborech ve formátu MS Excel. Veřejnou soutěž o dodávku díla tak investor vypsal s pomocí cca 2 000 souborů MS Excel, které uchazeči doplnili o nabídkové jednotkové ceny položek. Vítězná nabídka pak byla zhotovitelem před zahájením prací převedena do Aspe® 8.
Pro sledování realizace je Blanka rozdělena na čtyři samostatné stavby:
- stavba ev. č. 0065 – Strahovský automobilový tunel, 2A a 2B etapa (není vedena v Aspe, provádí jiný zhotovitel),
- stavba ev. č. 9515 – Myslbekova – Prašný most (MYPRA),
- stavba ev. č. 0080 – Prašný most – Špejchar (PRAŠ),
- stavba ev. č. 0079 – Špejchar – Pelc-Tyrolka (ŠPELC).
Nejrozsáhlejší je stavba ev. č. 0079 – Špejchar – Pelc-Tyrolka (ŠPELC).
První zjišťovací protokoly této stavby byly vystaveny již za březen 2007 a momentálně se stavba dostala do své druhé poloviny fakturace. Realizace staveb č. 80 a č. 9515 byly zahájeny v únoru 2008 a jejich fakturace se nachází přibližně mezi jejich první a druhou čtvrtinou.
ÚPRAVY ASPE® SPECIÁLNĚ PRO BLANKU
Při převodu souborů MS Excel do Aspe® se objevila standardní uživatelská chyba v práci s MS Excel, kdy bývá zaokrouhlování čísel na desetinná místa často zaměňováno za pouhé zobrazování na zvolený počet desetinných míst. Projektant v soupisech prací množství položek nezaokrouhloval na tři desetinná místa, ale jen je na tento počet desetinných míst zobrazoval. Při převodu do Aspe® tak vznikaly rozdíly mezi předlohou a konečným výsledkem v Aspe®. Proto první úpravou v Aspe® byl tzv. import dat z MS Excel se zpětným zaokrouhlením, který umožnil celý položkový rozpočet importovat s přesností konečné ceny rozpočtu na dvě desetinná místa. Nezaokrouhlená desetinná místa z „Excelu“ se tak v Aspe® rozpustila do množství položek na nezobrazovaném 4. až 6. desetinném místě.
Další významnou úpravou v Aspe® bylo postupné zpracovávání realizační dokumentace stavby (RDS) projektantem. Průběžně dokončovaná RDS objektů značně mění objektovou skladbu dosavadní stavby a tyto změny struktury bylo nutné umožnit také v Aspe®. Původní objekty se dělí na další a další části, přičemž jejich konečný počet není předem znám. Většina takto dělených objektů je také již v době dělení čerpaná. Čerpání položek v původním rozpočtu je vždy nutné přenést do nových rozpočtů tak, aby nedošlo k jejich přečerpání. Současně musí být také sledovány pozastávky na objektech. Samozřejmostí jsou související úpravy řady dosud používaných tiskových sestav, které nová struktura stavby vyžaduje.
Realizace této náročné a rozsáhlé stavby přináší na Aspe® stále nové požadavky. Na přání zhotovitele i investora vytváříme nové tiskové výstupy, Aspe® rozšiřujeme o další nové užitečné funkce a stávající funkce se snažíme zrychlovat. Řada úprav Aspe®, které původně vzešly ze sledování realizace této stavby, slouží nakonec všem uživatelům Aspe® a pomáhá významně i jim v jejich práci. Tímto bychom chtěli poděkovat pracovníkům zhotovitele za jejich spolupráci na vývoji Aspe®, bez jejich úsilí a zlepšovacích nápadů bychom nebyli s Aspe® tak daleko jako dnes.
ZÁKLADNÍ INFORMACE O TUNELOVÉM KOMPLEXU BLANKA
Investor: Hlavní město Praha
Koordinace projektu: SATRA, spol. s r. o.
Zhotovitel stavební části: Metrostav a. s.
Zhotovitel technologické části: ČKD Praha DIZ, a. s.
Cena stavby: 21,2 miliardy Kč s DPH (17,8 miliardy Kč bez DPH)
Komplex Blanka je rozdělen na tři na sebe navazující tunelové úseky oddělené od sebe dvěma mimoúrovňovými křižovatkami:
- Tunelový úsek Brusnice o délce 1,4 km vede od severního portálu Strahovského tunelu Patočkovou ulicí, přes křižovatku s Myslbekovou a končí před křižovatkou Prašný most.
- Tunelový úsek Dejvice o délce 1 km začíná na křižovatce Prašný most a pokračuje pod třídou Milady Horákové až po budoucí křižovatku U Vorlíků na Letné.
- Tunelový úsek Královská obora o délce 3,09 km pak pokračuje od křižovatky U Orlíků pod Královskou oborou ve Stromovce, dále pod Plavebním kanálem, Císařským ostrovem a Vltavou až k portálu v Tróji.
Tunelový komplex Blanka je tvořen v každém směru samostatným tubusem s dvěma, místy třemi, pruhy dle dopravních požadavků. Jeho součástí je také výstavba nového trojského mostu.
Základní informace o stavbě jsou čerpány ze zdroje www.tunelblanka.cz