SŽDC vítá přesun trati Norimberk – Praha mezi páteřní komunikace

V původním předběžném návrhu soustavy evropských páteřních komunikací (Core Network) se s žádnou železniční tratí přes Česko nepočítalo a tuzemské železniční projekty byly zařazeny mezi doplňkové evropské trasy. Změnu postoje na středečním setkání s bavorským protějškem Horstem Seehoferem ocenil i předseda vlády Petr Nečas s tím, že jde o významný impulz pro rozvoj česko-bavorské dopravní infrastruktury.

"Jedna věc jsou politická prohlášení a jiná věc je, abychom poté dostali nějaké zadání, jakým způsobem na tom máme pracovat," řekl Halla. Otázkou tak zůstává financování případné modernizace, o kterém by mělo rozhodnout ministerstvo dopravy, případně vláda, která by mohla navýšit rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). V současném programovacím období evropského Operačního programu doprava (OPD I.) „Nejspíš žádné nevyužité prostředky pro stavbu nalézt nepůjde,“ dodal.

V roce 2012 a 2013 SŽDC dokončí velké stavby na III. tranzitním koridoru například úsek mezi Smíchovem a Berounem a poté by se podle správy mohlo začít se stavbou na této jižní větvi. Současný plán modernizace počítá s rozšířením jednokolejné trati na dvě koleje pro maximální rychlost do 200 kilometrů v hodině a rovněž elektrizací celého úseku.

Podle ředitele Centra pro efektivní dopravu (CEDOP) Petra Šlegra jsou ale současné plány SŽDC nedostatečné. Nová trať mezi Plzní a Bavorskem má podle něj šanci hrát roli významného tranzitního spojení mezi východní a jihozápadní Evropou a měla by se s ohledem na tuto skutečnost plánovat daleko velkoryseji. Kvůli vhodným terénním podmínkám je zde možné postavit vysokorychlostní trať umožňující průjezd maximální rychlostí do 300 kilometrů v hodině a stávající dráhu ponechat pro regionální spoje.

Vysokorychlostní varianta by navíc byla údajně lacinější, než modernizace existující trati. SŽDC podle CEDOP při modernizaci počítá s investicí 28 miliard korun, kdežto výstavba nové rychlodráhy by stála 24 miliard. "Produktivita stavebních prací na zelené louce je nesrovnatelně vyšší než oprava trati za provozu, jak nyní známe z úseku Beroun – Rokycany," vysvětlil tento nepoměr Šlegr.

Zahrnutí komunikací do evropské páteřní sítě neznamená jen snazší přístup k evropským penězům. Pro jednotlivé státy to zároveň představuje závazek dokončit tyto komunikace před rokem 2030. Mezi tyto dopravní tepny jsou počítány zejména tranzitní tahy, které jednak spojují hlavní města a významné metropole mezi sebou a rovněž s významnými mezinárodními letišti. Širší systém doplňkových komunikací tvoří ostatní významné projekty, s jejichž dokončením se počítá nejpozději do roku 2050.
 

Autor

• ČTK

Společnost KONSTRUKCE Media, s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.