„Systém krytí finančních prostředků na dopravní infrastrukturu je zcela nedostačující“

• Foto

Jak vnímáte současnou situaci v oblasti českého dopravního stavitelství? Jedná se již o postkrizový vývoj, či jsme stále ještě v krizi? Co chápete jako prvořadý úkol v této době?
Z pohledu mého úřadu se stále ještě nacházíme v krizi. Aspoň v oblasti dopravního stavitelství to platí určitě. Není tajemstvím a několikrát jsem to již řekl, že v mém rezortu se po mých předchůdcích nachází i několik smluv, které byly vysoutěženy v letech 2007, 2008 a 2009, a které nás teď výrazně zatěžují. Jsou to smlouvy, které jsou platné, a nezbývá, než je zaplatit. Bohužel jde téměř 30 mld. korun. Pokud máme mít zároveň peníze i na evropské projekty, tak na tyto stavby ministerstvo peníze prostě nemá. Proto žádám mimo jiné prostřednictvím Hospodářského výboru PS PČR o navýšení rozpočtu do SFDI. Zároveň apeluji i na vládu, že systém krytí finančních prostředků na dopravní infrastrukturu je zcela nedostačující.

Mohl byste přiblížit detaily možné přeměny Ředitelství silnic a dálnic na organizaci plně řízenou státem, kterou chce ministerstvo dopravy zavést? Co by tato změna přinesla?
Představa přeměny ŘSD na akciovou společnost je teprve v plenkách. Realitou by se ale měla stát do dvou let. Už teď se ale musíme touto reorganizací vážně zabývat. Tlačí nás k tomu hned několik faktorů. Je to například nedostatek odborných pracovníků, které nemůže vedení této organizace ohodnotit tak, aby přinesli nový a svěží vítr do strategie. Zároveň by akciová společnost dokázala zcela určitě pružněji reagovat na vývoj ve stavebnictví, což by mohlo přinést úsporu finančních prostředků. Tou nejdůležitější změnou by pak byla skutečnost, že organizace by sháněla prostředky i jinou formou než ze státního rozpočtu, například podnikáním v oblasti projekce, vydáváním dluhopisů a tak dále.

Jaký je Váš postoj k proběhlé stávce v dopravě? Jaký je Váš postoj ke stávkám vůbec?
Právo stávky je zakotveno v naší Ústavě. Lidé mají nepochybně právo vyjádřit svůj nesouhlas. Je ale třeba dát jasná pravidla, co ještě lze a co už ne. Tato pravidla jsou všude ve vyspělých zemích. Rozhodně to nelze vnímat za omezení práva stávkovat, jak se nám snaží naznačit někteří odboroví předáci. A stávka v dopravě? Víte, mám z toho smíšené pocity. Nyní šla stávka za sociálními reformami. Ne za dopravou. Odboráři mě na společné schůzce ujistili, že neprotestují vůbec proti dopravě jako takové. Přesto se náš obor stal prostředkem těchto protestů. Jako ministr dopravy s tím samozřejmě nemohu souhlasit. Finanční ztráty, které to přineslo, si zrovna v této době nemůžeme dovolit.

Ocitáme se v době celonárodního, a možná i celosvětového šetření. Úspory se hledají všude. Jaké jsou možnosti nalezení úspor z pohledu ministerstva dopravy v resortu dopravy?
Otázky šetření, chcete-li, utahování opasků, je vždy náročné a především nepopulární. Nicméně i my musíme šetřit, a to nejen na ministerstvu, ale i na všech podřízených složkách. Kromě standardních procesů, jako je šetření na chodu jednotlivých úřadů nebo snižování počtu úředníků v nich, je třeba se zaměřit i na účelné financování staveb. Věřím, že stavět se dá zároveň kvalitně, levně a účelně.

A co se týče budoucí výstavby? V principu teď nebudeme zahajovat žádnou novou stavbu, pokud nebude jisté, že ji budeme mít z čeho financovat. Takovou záruku nám v současné době poskytuje pouze Operační program Doprava. Tyto stavby poběží dál. Z národních zdrojů bude zahájeno opravdu jen minimum staveb. Spíše bude pro nás klíčová dostavba těch projektů, které jsou ve vysokém stádiu rozpracovanosti.

I v této náročné době probíhají významné akce v oblasti zviditelnění výsledků našeho stavitelství – jmenujme například slavnostní vyhlášení soutěže České dopravní stavby a technologie roku 2011, které proběhlo nedávno, či Stavbu roku, která nás v tomto roce ještě čeká… Jak hodnotíte potřebnost organizování takovýchto a podobných akcí?
Takovéto akce mají svůj jasně zaměřený cíl. Prezentaci jednotlivých staveb, které jsou mimořádně podařené. A to ať už z hlediska koncepčního, architektonického či uměleckého. Kromě jasné prezentace, troufám si tvrdit šikovnosti českých ručiček, mají akce i určitou společenskou prestiž. Beru to i jako jistou platformu pro výměnu názorů a zkušeností. Takže ano, takové akce vítám a podporuji. Navíc někdy až z výsledků podobných soutěží si širší veřejnost některých staveb vůbec všimne.

Stále více se také hovoří o nutnosti lepší konkurenceschopnosti naší republiky – ať už v souvislosti s vyšší výstavbou dálnic, silnic, železnic nebo vodních cest, či v dalších oblastech…
Naše republika má jednoznačnou polohu ve středu Evropy. Ať se nám to líbí nebo ne, faktem je, že Česká republika do jisté míry slouží a vždy sloužit bude jako tranzitní země. Je jen potřeba udělat maximum pro to, aby následky z tohoto jevu byly co nejmenší a naopak zisk byl maximální. Proto je třeba vybudovat kvalitní dopravní síť, mít kvalitní služby a optimálně nastavené cenové tarify, a to jak pro nákladní silniční dopravu, tak například i pro cargo na železnici. Musí to být prostě dobře sladěný celek. Jen pak se můžeme bavit o konkurenceschopnosti v rámci Evropy.

Vybudování vysokorychlostní železnice napříč naší republikou je také jedním z často diskutovaných témat (již několik desetiletí…). Jak pohlížíte na tyto snahy?
Dříve nebo později budeme muset stavby takového charakteru budovat. Chceme-li držet krok s Evropou. K těmto projektům se musíme přibližně do dvou let přihlásit, jinak nám hrozí, že bychom nebyli napojeni na evropské vysokorychlostní tratě. Samotná realizace staveb však tak brzy bohužel nezačne. Nejprve musíme vybudovat základní silniční a železniční síť, teprve potom je možné realizovat jakousi nadstavbu. Osobně ale doufám, že se první rychlotratě dožiji a svezu se po ní.

S opětovným rozvojem výstavby zejména v dopravě bezpochyby souvisejí i často zmiňované projekty PPP. Co je v této sféře nejobtížnější?
PPP projekty jsou dlouhodobě diskutovaným a „žhavým“ tématem. Pravdou je, že mí předchůdci si od tohoto systému hodně slibovali. Já mám ovšem trochu jiný názor. Dosud nikdo neprokázal jasnou ekonomickou výhodnost těchto projektů. A přiznám se, že nechci být prvním ministrem, který tuto výhodnost či nevýhodnost bude testovat. Dokud nebudou jasně prokazatelné studie výhodnosti pro stát, nikoliv pro soukromé subjekty, PPP projektům „zelenou“ nedám.

Achillovou patou naší dopravní infrastruktury je zejména absence kvalitního dopravního napojení na sousední státy. Můžete nastínit budoucí vývoj v této sféře?
To máte pravdu. Stále nemáme kvalitní napojení na sousední státy. Nejhůře jsme na tom s Rakouskem. Tam de facto nevede žádná dálnice. Stavba D3 má do skončení hodně daleko, problémové úseky jsou zejména kolem Českých Budějovic. Tam ani nemáme všechna platná stavební povolení. Máme však s okolními státy memoranda, která se snaží dobudování základní dálniční sítě urychlit. V oblasti železnice jsme na tom, díky koridorům, přece jenom o něco lépe.

Chtěl byste něco říci závěrem?
Rád bych především popřál všem stavbařům, nejen těm dopravním, dostatek kvalitních projektů, které by mohli realizovat. A samozřejmě mým osobním přáním je, aby spolupráce mezi investory, spadajícími pod mé ministerstvo, a jednotlivými stavebními firmami probíhala vždy korektně a k plné spokojenosti na obou stranách.

“System of financial coverage for transport infrastructure is quite insufficient“
Interview with the Minister of Transport JUDr. Radek Šmerda, Ph.D., for the magazine SILNICE ŽELEZNICE.

Autor

• Mgr. Doudová Ludmila

„Systém krytí finančních prostředků na dopravní infrastrukturu je zcela nedostačující“