Strahovský tunel může sloužit jako kryt, údržba stojí miliony

Strahovský tunel, jehož stavba začala v roce 1985 a trvala rekordně dlouhých 12 let, zná běžný uživatel jako silnici pod zemí, která spojuje Smíchov na jedné straně s Břevnovem na straně druhé. V případě válečné situace se ale západní tubus ve směru na Smíchov může v průběhu několika minut proměnit v obrovský neprodyšně uzavřený prostor. "To znamená, že v přechodu do krizového režimu budou tubusy uzavřeny tlakovými uzávěry a prostor tunelu bude sloužit jako kryt," řekl při dnešní prohlídce novinářům hlavní technolog Strahovského tunelu Karel Jeništa.

Technické parametry tunelu mohou ohroženým lidem zajistit pobyt na 72 hodin. Betonové místnosti hluboko pod zemí by se okamžitě proměnily v lékařské ošetřovny, připraveny jsou sprchy a toalety, projekty z éry socialismu zahrnovaly i prostor pro ukládání mrtvých. "V prvních plánech se počítalo i s místností, v níž měla být drtička lidských ostatků. Od toho se ale později ustoupilo a zůstala jen místnost na skladování těl," řekl strojní technik Josef Kolín.

Zázemí tunelu, tvořené spletitými a temnými chodbami, zabezpečuje rozvod elektřiny, vzduchu i vody a odpadů. V případě krizové situace by vzduch do krytu procházel přes speciální filtry, pitnou vodu by zajišťovala nádrž uložená ve speciální vodárně v metru hluboko pod Vltavou.

Údržba samotného krytu vyjde Prahu ročně na 12 milionů korun. "Největší částku tvoří údržba tlakových uzávěrů, což je poměrně velké zařízení ovládané hydraulikou, což znamená čištění nebo výměnu oleje," řekl Jeništa s tím, že zařízení je velmi rozsáhlé.

Kryt ve dvoukilometrovém Strahovském tunelu byl v době studené války koncipován jako protiatomový. Podle vedoucího oddělení ochrany obyvatel odboru krizového řízení Rostislava Gutha by v současnosti při nenadálém teroristickém útoku Pražanům nepomohl. Zázemí by mohl poskytnout jen v případě válečného konfliktu.

Krytů je v Praze kromě metra, které pojme nejvíc lidí, a Strahovského tunelu zhruba 800; vejde se do nich přes 160.000 lidí. Všechny mohou ukrýt 40 procent celkového počtu obyvatel města. V současnosti se už při nových výstavbách se zabudováním krytu nepočítá. Ani v tunelech stavěných po roce 1989 podobné bezpečnostní prostory nejsou. "V dnešní době peníze na stavby krytů nejsou, spoléhá se na improvizované ukrytí v podzemních garážích nebo sklepech," uvedl Guth.
 

Autor

• ČTK

Společnost KONSTRUKCE Media, s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.