Starostové z Brna kritizují magistrát za situaci v dopravě a R43

"Oblast dopravy v Brně je katastrofická. Přibylo lidí, kteří si u nás na úřadě stěžují na špatné ovzduší. Možnost legálně zaparkovat je stále problematičtější. Veřejná doprava zdražuje, namísto aby zlevňovala," řekl Šťástka. Prohlášení podle něj podepsali starostové a zástupci městských částí napříč politickým spektrem. Další se k němu možná přidají v budoucnu.
Podle Andera mohou starostové za současný stav do značné míry sami. "Záchytná parkoviště ve městě jsou, například u Ústředního hřbitova, kde je i návaznost na MHD. Jiná věc je, že se nevyužívají. Aby fungovala, musí být výrazně omezeny možnosti parkovat na ulici v centru města. A bohužel jsou to právě starostové z ODS, kteří takovéto návrhy odmítají," řekl ČTK Ander.

Starostové brněnských částí v prohlášení vyzvali vedení města, aby co nejrychleji předložilo k veřejnému projednání koncept nového územního plánu Brna. Nepřímo tak kritizují kroky města, které se v minulosti rozhodlo vypracovat ke stávajícím dvěma ještě třetí variantu územního plánu, ve které vede trasa rychlostní silnice R43 mimo území Brna takzvanou Boskovickou brázdou. Starostové se přitom připojili ke svazku obcí pro výstavbu R43 a stejně jako oni podporují její výstavbu v trase takzvané Hitlerovy dálnice přes Brno-Bystrc.
"Pokud se ji podaří postavit až k branám Brna, tak se muže stát, že přivede velkou tranzitní dopravu, kterou město nezvládne. Protože výstavbu komunikace napříč městem ohrožují obstrukce některých zástupců ve vedení města," řekl Šťástka.

Podle Andera město předloží všechny tři varianty konceptu územního plánu k projednání veřejnosti koncem května letošního roku. Na přelomu roku se jimi budou zabývat také nově zvolená zastupitelstva městských částí a poté i nové zastupitelstvo Brna. Nařčení se zdržování odmítá. "Já si myslím, že je naprosto na místě zabývat se tím, jak realizovat R43 v takové podobě, aby byla obchvatem Brna a nezasahovala do žádné městské části," dodal Ander.

Silnice R43, která má spojit Brno s Pardubickým krajem, je jedním z nejkonfliktnějších projektů na jižní Moravě. Zatímco o jejím vedení severní částí regionu nejsou pochybnosti, pře se vedou o trase na jihu, tedy v oblasti Brna. Měla se stavět v roce 2005, jen vliv jejího jižního úseku na životní prostředí se však posuzuje už osm let. Po stavbě volají obce, které mají s Brnem spojení po přetížené silnici I/43, kde často při nehodách umírají lidé.

Původní projekt v době druhé světové války, kdy se už o nutnosti výstavby této komunikace mluvilo, počítal s vedením silnice přes městskou část Bystrc. To se nezamlouvá ekologům, kteří jsou pro nulovou variantu počítající v Brně s rozšířením současné komunikace. Třetí možností je vést R43 na jihu Boskovickou brázdou. I tento záměr má ale své odpůrce.

Autor

• ČTK

Společnost KONSTRUKCE Media, s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.