Soud zrušil rozhodnutí ministerstva dopravy o výstavbě Královopolského tunelu v Brně
Rubrika: Tunely
Městský soud v Praze vyhověl aktivistům a zrušil rozhodnutí ministerstva dopravy o výstavbě Královopolského tunelu pod Dobrovského ulicí v brněnské městské části Žabovřesky. ČTK o tom dnes informoval Karel Štěpaník, předseda sdružení Velký městský okruh Brno (VMO), které protestovalo proti vydání stavebního povolení. Podle Štěpaníka by se práce na stavbě měly nyní přerušit.
Martin Kolátor z Ředitelství silnic a dálnic uvedl, že přestože rozhodnutí soudu je z 27. října, společnost se o něm dozvěděla až dnes odpoledne a teprve začíná promýšlet další postup. Vyjádření ministerstva se ČTK nepodařilo získat.
Stavba tunelů a navazujících mimoúrovňových křižovatek se má stát součástí Velkého městského okruhu v Brně, který by měl výrazně snížit tranzitní dopravu centrem metropole. Samotná ražba tunelů skončila letos v březnu. Na tunely mají navazovat mimoúrovňové křižovatky, na kterých se nyní pracuje.
Podle Štěpaníka není zajištěna dostatečná ochrana před hlukem pro obyvatele sídliště v okolí křižovatek ve výstavbě. "Odvolali jsme se proti vydání stavebního povolení. To ovšem ministerstvo dopravy zamítlo. Proti tomuto zamítnutí jsme podali žalobu. Soud teď po třech letech naznal, že ministerstvo udělalo chybu," vysvětlil ČTK Štěpaník. Podle něj by rozhodnutí soudu mělo vyústit v přerušení stavebních prací do doby, než ministerstvo dopravy rozhodne, jak bude na verdikt soudu reagovat.
Proti projektu od počátku někteří obyvatelé protestují. Už samotná ražba tunelů začala na jaře 2007 po několikaletém zpoždění. Způsobily jej jednak specifické geologické podmínky – tunely se razily do nestabilních vrstev neogenních jílů, a také protesty obyvatel okolních domů. Lidé se obávali toho, že ražba naruší statiku jejich domů.
Tunely se proto musely razit v Česku unikátní metodou, která minimalizuje negativní dopad prací na okolní zástavbu. Šlo o takzvanou jádrovou metodu ražby, kdy byl tubus tunelu rozdělen na několik dílčích výrubů.
Protesty ekologů si vyžádaly také architektonickou úpravu dvou komínových výduchů. Základy několika budov sousedících se stavbou tunelů byly vyztuženy speciální injektáží, řekl šéf stavební firmy OHL ŽS Michal Štefl. Investor už také v minulosti zaplatil výměnu desítek oken s protihlukovým těsněním. Přesto se nevyhnul několika žalobám, z nichž některé dosud neskončily.
Stavba dvou tunelů pod Dobrovského ulicí, které měří 1 237 a 1 258 metrů, má stát kolem 6,5 miliardy korun. V poslední době se počítalo se zprůjezdněním na podzim 2011 a kompletním dokončením v roce 2014. Poslední verdikt soudu však může dokončení stavby ještě oddálit.
Autor
Společnost KONSTRUKCE Media, s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.