Soud zrušil část územního plánu Brna s trasou R43 přes Bystrc

Bystrcká trasa silnice R43 je dlouhodobě terčem kritiky některých ekologů a obyvatel lidnaté sídlištní čtvrti.

Podle náměstka primátora Martina Andera (SZ) není dnešní rozhodnutí soudu pro město "žádnou tragédií". Začátek případných stavebních prací byl tak jako tak v nedohlednu. "Teď je míč na straně Jihomoravského kraje," uvedl Ander. Teprve až svou dokumentaci vyhotoví kraj, může Brno schválit nový územní plán. "My si každopádně nyní necháme zpracovat právní analýzu, abychom věděli, jak správně dále postupovat," řekl Ander.

Emmert zdůraznil, že se rozhodnutí týká výlučně trasy R43 a souvisejících staveb. Problém spočíval v tom, že město v roce 1994 do plánu zaneslo trasu R43 přes Bystrc, aniž k tomu mělo oprávnění. V tehdejší nadřazené dokumentaci totiž rychlostní silnice chyběla. "Obec nemůže ve svém územním plánu vymezit plochu nadmístního významu, která není vymezena v územním plánu velkého územního celku," zdůvodnil verdikt soudu předseda senátu Radan Malík.

Podle Andera podobné pochybnosti trvaly řadu let, magistrátní úředníci a politici však kritiku opakovaně odmítali. "Každopádně tak končí pochybnosti, které tu byly už léta - zda byla R43 právoplatně zakotvena v územním plánu," uvedl Ander.

Územní plán Brna byl od roku 1994 mnohokrát novelizován. Díky novelám se plán podle Emmerta stal takzvaným opatřením obecné povahy, a tak jej mohl přezkoumat soud. Návrh na zrušení sporné části plánu podalo asi 15 stěžovatelů.

Silnice R43, která má spojit Brno s Pardubickým krajem, je jedním z nejkonfliktnějších projektů na jižní Moravě. Zatímco o jejím vedení severní částí regionu nejsou pochybnosti, pře se vedou o trase na jihu, tedy v oblasti Brna. Stávající silnice I/43 vede přes mnoho obcí na Brněnsku a Blanensku, jimž doprava působí problémy. Silnice nevyhovuje ani svou kapacitou a je místem častých tragických nehod.

Původní projekt vedení R43 přes Bystrc vznikl už za druhé světové války. Ekologové však dnes prosazují spíše takzvanou nulovou variantu, jež v Brně počítá s rozšířením současné komunikace. Třetí možností je vést R43 na jihu Boskovickou brázdou. I tento záměr má ale své odpůrce.

Nejvyšší správní soud loni zrušil také územní plán Břeclavska včetně sporné rychlostní silnice R52 mezi Brnem a Vídní. Plán nebyl schválen v souladu s předpisy o posuzování vlivu na životní prostředí. Úřady měly použít novelizovanou podobu zákona. Spornou částí plánu byla trasa přes novomlýnské nádrže a Mikulov. Kdyby úřady postupovaly podle novely zákona, na kterou odkázal NSS, musely by se více zabývat i různými variantami vedení silnice.
 

Autor

• ČTK

Společnost KONSTRUKCE Media, s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.