Snižování rizik pomocí zvyšování ergonomie operátorských tunelových pracovišť
Rubrika: Tunely
Článek pojednává o optimalizaci designu operátorských pracovišť a použitých Scada systémů v řídicích centrech tunelových staveb a TIC. V uvedené oblasti prakticky neexistují precedenční studie, ale vzhledem k tomu, že uvedená problematika je trvale aktuální, provedla společnost Kybertec vlastní základní rešerše a výzkum, o jehož výsledky se chce s čtenáři časopisu Silnice Železnice podělit.
Ergonomie pracovišť řídicích center tunelových staveb je neprávem opomíjenou částí celkových dodávek řešení, která má přímý vliv na bezpečnost provozu, ale zejména na řešení mimořádných situací. Ergonomií je zde míněno jednak topologické rozmístění jednotlivých prvků, které operátoři používají k interakci s technologií (doprava + vybavenost) tunelu, ale také konkrétní řešení Scada systémů.
AKTUÁLNÍ STAV V ČR
V současné době existuje pro oblast tunelových staveb několik hlavních dodavatelů řídicích a potažmo monitorovacích systémů. Investorem těchto staveb je většinou Ředitelství silnic a dálnic. Bohužel kromě obecných norem typu TP neexistuje žádná kodifikovaná norma nebo předpis, který by určoval, jak mají být jednotlivá pracoviště koncipována, a to až na úroveň HMI (člověk – stroj). Důsledkem této situace je to, že jednotliví dodavatelé koncipují systémy tunelových pracovišť dle vlastního přístupu, což i s přihlédnutím k jejich co nejlepšímu úsilí má za výsledek to, že každé monitorovací pracoviště je koncipováno jinak, jsou používány rozdílné obecné přístupy a rozdílná značení v oblasti technologií, ale i dopravy.
AKTUÁLNÍ STAV V EU
Situace na tunelových stavbách v EU je velmi podobná situaci u nás. Monitorovací pracoviště nebo skupiny monitorovacích pracovišť jsou koncipovány dle zkušeností hlavních dodavatelů technologií a řídicích systémů pro tunely. A tak existuje nepřeberné množství různých variant způsobů znázornění, způsobů ovládání apod. Pro ověření této situace navštívila společnost Kybertec v minulých letech např. tunelová centra Valsassina, Semmering a Frejus. Výsledkem diskuzí s operátory těchto řídicích center (často integrovaných i s TIC) je to, že by přivítali větší integraci, unifikovanější ovládání a další normalizované postupy, které by jim zjednodušily přechody na řízení jiných tunelových staveb a poskytly další výhody. Stejný názor mají i provozovatelé tunelových pracovišť.
VÝCHODISKA A MOŽNÁ ŘEŠENÍ
Popisovaná situace u nás i v EU má několik základních důsledků v oblasti bezpečnostní, ale také investiční. Z pohledu bezpečnosti je implicitně zřejmé, že větší ergonomie aplikovaná při ovládání technologií tunelových staveb nutně přináší podstatné zvýšení bezpečnosti, a to jednak snižování únavy operátorů a dále, a to především, snížení rizik při zvládání mimořádných situací. Přestože je v současnosti zejména druhá část ve velké míře automatizovaná a v případě mimořádných situací typu požár, havárie vozidla v tunelu apod. dochází ke spouštění automatických sekvencí v části dopravní i technologické, stále má chování operátora podstatný vliv na situaci. Jako příklady negativních důsledků lze například jmenovat požár v tunelu Frejus, kdy dobře míněný zásah obsluhy dramaticky a negativně ovlivnil průběh požáru. V citování podobných případů bychom mohli pokračovat. Tyto příčiny jsou všeobecně známy, a tak na popud společnosti Kybertec vznikla v Cosuf AG3 (skupina pro bezpečnost) iniciativa, která má za cíl monitorovat stávající stav EU a navrhnout v této oblasti možná obecná řešení. Stávající stav má nepříznivý vliv také v oblasti investičních nákladů a nákladů na údržbu. Důsledkem různě koncipovaných monitorovacích pracovišť je často nemožnost nebo zvýšená složitost školení operátorů, jejich vzájemná horší zastupitelnost, a tím pádem vyšší riziko při řešení nestandardních situací. V oblasti primárně investičních je pak nepříjemným důsledkem situace, kdy tvorba Scada systémů je často ponechána na dodavateli, projektová dokumentace tyto požadavky neobsahuje, provozovatel pak musí řešit vizuální rozhraní operativně s dodavatelem při dokončování stavby. Je zřejmé, že tento přístup je špatný.
VÝZKUMNÝ PROJEKT PRO ERGONOMII SCADA SYSTÉMŮ
Pro vytvoření iniciativy v této oblasti, iniciovala společnost Kybertec společně s firmou Satra a s University of Reading základní výzkumný projekt pro oblast ergonomie Scada systémů. Vedoucím tohoto výzkumu byl doktor Hořava. Výsledkem projektu byla obsáhlá zpráva, ve které bylo např. konstatováno, jakým způsobem by bylo možné snižovat únavu operátorů tunelových pracovišť, v obecné formě kodifikovat např. použití grafických symbolů a schémat, rozlišování bezpečnosti. Výstupy zprávy byly velmi přínosné, neboť ukázaly, že v této oblasti existuje poměrně značný prostor, jak lze popisované parametry zlepšit a zároveň neomezovat možnosti dodavatelů.
ZÁVĚR
Článek se snaží upozornit na současnou neutěšenou situaci v oblasti ergonomie Scada systémů v řízení tunelových staveb. Dále je zde popsán aktuální stav u nás i v EU a navrženy možné způsoby řešení. Přestože tato technická řešení zůstávají poněkud stranou zájmu, mohou významně přispívat ať už pozitivně, nebo negativně k průběhům mimořádných událostí v tunelových stavbách. Česká republika je v tomto směru poměrně daleko – součástí projektových dokumentací již vybudovaných tunelů byly totiž požadavky na konkrétní ergonomická řešení. Přestože z různých důvodů nebyly vždy brány v potaz, jedná se o pozitivní směr, ve kterém bude dobré nejen pokračovat, ale i jej nadále rozvíjet.
The article deals with design optimisation of operator workstations and used Scada systems in control centres of tunnel structures and TIC. This issue is still topical and therefore, the company Kybertec performed their own basic summary and research. The results of the research are published in the article.