Síť dálnic a rychlostních silnic České republiky v návaznosti na okolní státy

• Foto

Nejnovějším legislativním předpisem upravujícím pohyb na státních hranicích je „Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a rozsahu jejich provozu v případě dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic“ uveřejněné ve Sbírce zákonů, částce 120, z 10. října 2008. Je zde mj. uvedeno, že dnem 21. prosince 2007 jsou v ČR plně uplatňována ustanovení schengenského acguis. Od tohoto data je možné překračovat hranice kdekoliv, pokud to není v rozporu s vnitrostátními právními předpisy. Obecně by bylo možno překračovat hranice po všech silnicích, které mají návaznost v sousedním státě. Řada silnic menšího významu však není na silnější provoz uzpůsobena, nebo vznikají problémy s ochranou životního prostředí a přírody při podstatném zvýšení objemu přeshraniční dopravy. Proto jsou uplatňována restriktivní opatření k užití méně významných silnic pro příhraniční dopravu, a to zejména nákladní, pokud k tomu silnice není uzpůsobena.

V současnosti je možno překračovat státní hranice po třech dálnicích, a to po D2 v Lanžhotě, D5 v Rozvadově a D8 v Krásném Lese. Hlavním cílem výstavby dálnice D2 bylo vzájemně propojit hlavní města republik bývalého Československa, čehož bylo dosaženo v roce 1980. Hlavním důvodem pro výstavbu dálnic D5 a D8 v příhraničních úsecích bylo zabezpečit napojení sítě dálnic ČR na dálniční síť západní Evropy. Propojení dálnic na státních hranicích se SRN došlo u dálnice D5 v roce 1997 a u dálnice D8 na konci roku 2006. Po čtyřpruhové silnici je možno státní hranici překračovat jen v návaznosti na R48. V roce 2007 byla dokončena výstavba této rychlostní silnice v příhraničním úseku Frýdek-Místek – Český Těšín. Obchvat Českého Těšína není zatím označen dopravní značkou „Silnice pro motorová vozidla“.

U rychlostní silnice R6 byla zatím v úseku mezi mimoúrovňovou křižovatkou Cheb-sever a státní hranicí vybudována jen polovina budoucí rychlostní silnice. Navazující úsek rychlostní silnice po Kamenný Dvůr je od roku 2003 v provozu a další jsou ve výstavbě. U silnic I. třídy mají zvláštní význam pro mezinárodní dopravu silnice používané pro přejezd státních hranic těžkými nákladními automobily. Po změně politických poměrů v roce 1989 a zrušení „železné opony“ došlo k prudkému nárůstu přeshraniční silniční dopravy, a to zejména nákladní, a k výrazným změnám v jejím směřování k západní hranici. Proto bylo nutno zajistit úpravy silnic v hraničním prostoru a realizovat jejich přeložky nebo přestavbu v přeshraničních úsecích s cílem zlepšit přístup k hraničním přechodům. Z těch nejvýznamnějších lze uvést u hranic s Rakouskem komplexní přestavbu silnice I/52 v úseku Pohořelice – Mikulov. U hranic s Bavorskem byla kromě již zmíněné silnice I/6 realizována přeložka silnice I/26 v úseku Horšovský Týn – Folmava (státní hranice) téměř v celé délce v nové trase.

U hranic se Saskem patří k nejvýznamnějším úpravám výstavba přeložky silnice I/7 v úseku Chomutov – Hora Sv. Šebestiána a přeložky silnice I/9 mimo Rumburk. U hranic s Polskem kromě rychlostní silnice R48 byla realizována přestavba silnice I/33 na přístupu k hraničnímu přechodu Běloves. U hranice se Slovenskem byla nejvýznamnější akcí výstavba přeložky silnice I/11 v úseku Jablunkov – státní hranice včetně obchvatů Jablunkova a Mostů u Jablunkova. Nejzatíženější směry tranzitní dopravy přes ČR jsou mezi hraničním přechodem Břeclav a přechody Rozvadov a Cínovec (nyní Krásný Les na D8) a dále mezi Českým Těšínem a Mosty u Jablunkova a Mikulovem. Významný je také tranzitní vztah mezi Náchodem a Rozvadovem. Je jednoznačné, že Česká republika je tranzitní zemí zejména pro dopravu z bezprostředně sousedících států. Podíl mezistátní dopravy však tvoří i vzdálenější státy, jako je Itálie, Maďarsko nebo pobaltské republiky.

VÝHLEDOVÝ ROZSAH SÍTĚ DÁLNIC A RYCHLOSTNÍCH SILNIC
Rozsah sítě dálnic a rychlostních silnic v ČR byl schválen usnesením vlády ČR č. 741/1999 k rozvoji dopravních sítí. Ve výhledu by měla činit délka sítě dálnic v České republice 944 km, sítě rychlostních silnic 1.228 km, společně 2.172 km rychlostních komunikací. Vsoučasné době je v provozu 688 km dálnic a 372 km rychlostních silnic, k dokončení plánovaného výhledového rozsahu sítě dálnic a rychlostních silnic je tudíž nutno dokončit výstavbu 266 km dálnic a 856 km rychlostních silnic, společně 1.122 km rychlostních komunikací. K 1. lednu 2009 bylo rozestavěno 97 km dálnic a 89 km rychlostních silnic. K zahájení výstavby je nutno připravit a zajistit realizaci 159 km dálnic a 767 km rychlostních silnic.

V tabulce je uveden přehled k 30. červnu 2009 rozestavěných staveb dálnic a rychlostních silnic.

Rozestavěné stavby dálnic a rychlostních silnic – stav k 30. červnu 2009

Na stranách 24 a 25 je znázorněna mapa ČR, kde jsou vyznačeny stavby plánované k uvedení do provozu do konce roku 2011, připravované k zahájení do téhož data a úseky potřebné k dokončení výstavby jednotlivých tahů.

DÁLNICE
Dálnice D1 – oproti dřívějším koncepcím byly původní dálnice D1 Praha – Brno – Lipník nad Bečvou a dálnice D47 Lipník nad Bečvou – Ostrava – státní hranice s Polskem spojeny do jednoho tahu o plánované celkové délce tahu 377 km. Do roku 1992 byla dokončena výstavba 230 km dálnice D1 v úseku spojujícím Prahu, Brno a Vyškov. Zde na tuto dálnici navazovala rychlostní silnice R46 umožňující připojení Olomouce a prostřednictvím rychlostní silnice R35 a dalších silnic s neomezeným přístupem i vazbu na Ostravsko a Polsko.

Po roce 2000 se stalo významnou prioritou výstavby dopravní infrastruktury ČR dokončení výstavby dálnic D1 a D47 směřujících do Ostravy s další vazbou na Polsko. Nejprve byla zahájena výstavba pokračování dálnice D1 od Vyškova směrem na Kroměříž a následně pak výstavba dálnice D47 od Lipníka nad Bečvou, kde dálnice navazuje na již provozovanou rychlostní silnici R35 do Ostravy a Polska. V současné době je v provozu 298 km dálnice D1 v úsecích Praha – Vrchoslavice, Kojetín – Kroměříž-východ, Lipník nad Bečvou – Bělotín a Bravantice – Bohumín.

Rok 2009 má být pro dálnici D1 klíčový. Do provozu mají být totiž uvedeny další stavby, které z dálnice D1 vytvoří dvě souvislé části Praha – Kroměříž a na severní Moravě Lipník nad Bečvou – Bohumín. Prvním úsekem uvedeným do provozu má být na podzim 2009 stavba 0134.1/II Mořice – Kojetín, II. etapa délky 6 km mezi Vrchoslavicemi a dálniční křižovatkou Kojetín. Výstavba tohoto úseku byla zahájena na začátku roku 2007. Druhý úsek budou tvořit dvě stavby, které budou mít velký význam pro naše třetí největší město Ostravu. Dojde totiž k definitivnímu napojení tohoto krajského města a celého regionu na síť dálnic a rychlostních silnic republiky. Stavby 4705 Bělotín – Hladké Životice a 4706 Hladké Životice – Bílovec v celkové délce 30 km byly rozestavěny na jaře roku 2006 a měly by být řidičům předány do provozu v samotném závěru roku 2009. O rok později má být dokončena poslední část původní D47 (nyní D1), a to 6 km dlouhá stavba 4709.2 Bohumín – hranice s Polskem. V prostoru střední Moravy je rozestavěná stavba 0135 Kroměříž východ – Říkovice. Její délka přesahuje 11 km a významná je především díky dopravnímu uzlu Hulín. Bude se jednat o křižovatku s rychlostními silnicemi R49 a R55, na které čeká především krajské město Zlín. Stavba 0135 má být zprovozněna v roce 2010. K dokončení výstavby dálnice D1 budou zbývat pouze stavby 0136 Říkovice – Přerov a 0137 Přerov – Lipník nad Bečvou, které jako jediné nejsou dosud ve výstavbě. Jejich délka je téměř 25 km a spojí do té doby oddělené dva úseky D1 v jednu dokončenou a celistvou dálnici. Obě tyto stavby jsou připravovány k zahájení do konce roku 2011 a mohly by být zprovozněny do roku 2014. Tím bude dokončena naše nejstarší a nejdelší dálnice, která několikrát v průběhu času měnila svoji trasu a která nakonec bude u Bohumína napojena na polskou dálnici A1.

Dálnice D2 Brno – Břeclav – státní hranice se Slovenskem – její výstavba je dokončena. Délka D2 je 61 km.

Dálnice D3 a rychlostní silnice R3 – budou zabezpečovat spojení Prahy s táborskou aglomerací, Českými Budějovicemi, Českým Krumlovem a Rakouskem ve směru mezinárodního tahu E55. Plánovaná délka dálnice D3 mezi Silničním okruhem kolem Prahy (SOKP) a mimoúrovňovou křižovatkou u Třebonína, kde bude odbočovat silnice I/39 směrem na Český Krumlov a rekreační oblast vodní nádrže Lipno, je 148 km. Na dálnici D3 bude u Třebonína navazovat rychlostní silnice R3 zabezpečující spojení s Rakouskem. U Dolního Dvořiště bude rychlostní silnice R3 navazovat na rakouskou rychlostní silnici S10 směřující k Linci. Plánovaná délka R3 je 24 km. V současné době je v provozu 15 km dálnice D3 v úseku mezi Meznem a Táborem. V roce 2009 má být dokončena výstavba prvního úseku ve Středočeském kraji, kterým je stavba Nová Hospoda – Mezno délky 2 km zajišťující dokončení obchvatu Tábora a Sudoměřic ze severní strany. V roce 2008 byla zahájena výstavba úseku Tábor – Veselí nad Lužnicí v délce 25 km, zajišťující vedení dálkové dopravy mimo města Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí a Soběslav v táborské aglomeraci. Plánované uvedení do provozu je v roce 2011.

V intenzivní přípravě je výstavba dálnice D3 v navazujícím úseku od Veselí nad Lužnicí přes České Budějovice do Třebonína v délce 47 km a rychlostní silnice R3 od Třebonína po státní hranici v délce 24 km. Zabezpečení výstavby bylo doporučeno vládou ČR užitím soukromého kapitálu na principu PPP. Výstavba dálnice D3, řešící mj. převedení tranzitní dopravy z uliční sítě Českých Budějovic, a rychlostní silnice R3, řešící odstranění velkého počtu dopravních závad na stávající silnici (vč. nehodové lokality u Nažidel), by měla být zahájena postupně v období let 2010 až 2012. Největší problémy při výstavbě dálnice D3 lze očekávat při průchodu Českými Budějovicemi, kde bude nutné realizovat výstavbu tunelu.

Velice naléhavá je výstavba dálnice D3 na území Středočeského kraje mezi SOKP a začátkem již rozestaveného úseku dálnice D3 u Mezna v délce 59 km. Stávající silnice I/3, po které je veden mezinárodní tah E55 z Prahy do Českých Budějovic a do Rakouska, je nejvíce zatíženou dvoupruhovou silnicí v ČR. Dopravní situace je zde vzhledem k velmi častým kongescím dopravy kritická. Nová dálnice D3 by kromě převedení dálkové dopravy měla zabezpečit i zlepšení přístupu do oblasti Benešovska, rekreačních oblastí v Posázaví a středním Povltaví i nově budovaných obytných oblastí jižně od Prahy. Dopravní situace na stávajících silnicích II. třídy č. 603 a 105, zabezpečujících toto spojení, je v současné době rovněž velmi kritická, a to jak v pracovních, tak i rekreačních dnech. Výstavba dálnice D3 v tomto úseku naráží na značné problémy v průchodu územím. Nyní je trasa dálnice schválena Zastupitelstvem Středočeského kraje v rámci územního plánu Benešovska a je zpracovávána nová dokumentace hodnocení vlivu stavby na životní prostředí. Součástí stavby má být několik tunelů i stavba mostu přes řeku Sázavu. S ohledem na očekávané obtíže při projednávání hodnocení vlivu stavby na životní prostředí i v územní přípravě stavby je zřejmé, že výstavba v tomto úseku začne až po roce 2012.

Dálnice D5 Praha – Plzeň – Rozvadov – SRN zabezpečující napojení České republiky na dálniční síť západní Evropy je dokončena. Její délka činí 151 km.

Dálnice D8 – zajišťuje spojení Prahy s krajským městem Ústí nad Labem a SRN ve směru mezinárodního tahu E55 směrem na Berlín a Skandinávii. Je součástí IV. transevropského dopravního koridoru. Plánovaná délka dálnice D8 je 94 km. V současné době je v provozu v úsecích Praha – Lovosice a Řehlovice – státní hranice, kde navazuje na německou dálnici A17. Délka provozovaných úseků dálnice D8 je 78 km. V roce 2007 byla zahájena výstavba posledního úseku Lovosice – Řehlovice (stavba 0805) délky 16 km přecházejícího České středohoří. Tato stavba je známá svými problémy souvisejícími s ochranou přírody a žalobami a odvoláními ze strany ekologických sdružení. Projednávala se neuvěřitelných 15 let. Spolu s již hotovou příhraniční stavbou 0807 se bude jednat o nejzajímavější úseky z celé české dálniční sítě, protože vedou v horském terénu (Krušné hory a České středohoří) a obsahují celou řadu dlouhých mostů a čtyři tunely. Uvedení posledního úseku D8 do provozu je plánováno na rok 2010.

Dálnice D11 Praha – Hradec Králové – Jaroměř a rychlostní silnice R11 Jaroměř – Trutnov – státní hranice s Polskem jsou budovány ve směru mezinárodního tahu E67. Mají zabezpečit spojení hl. m. Prahy s krajskými městy Hradcem Králové a Pardubicemi, severovýchodními Čechami, Polskem a prostřednictvím rychlostní silnice R35 i se severní Moravou. Plánovaná délka dálnice D11 je 113 km a rychlostní silnice R11 je 41 km.

V současné době je v provozu úsek dálnice D11 mezi SOKP a provizorním sjezdem před křižovatkou Kukleny u Hradce Králové v délce 86 km. Obecně známé problémy s pozemkem farmářky u krajského města zapříčiňují, že poslední 2 km dálnice do křižovatky ještě nestojí. Až se tak stane, bude nutno do dokončení výstavby tohoto tahu vybudovat ještě 22 km dálnice D11 do Jaroměře a 41 km rychlostní silnice R11 ke státní hranici u Žacléře, kde naváže na polskou rychlostní silnici S3. Nejnaléhavější je výstavba dálnice D11 v úseku Hradec Králové – Jaroměř, neboť stávající silnice I/33 má řadu dopravních závad, je přetížená a dochází zde k častým narušením provozu. Realizace výstavby tohoto úseku je plánována dvěma stavbami 1106 Hradec Králové – Smiřice a 1107 Smiřice – Jaroměř, které jsou připravovány k zahájení na rok 2010 a 2011. Jejich uvedením do provozu bude dokončena výstavba D11 v celé délce. Na konec dálnice naváže u Jaroměře silnice I/33, po které je veden v současné době mezinárodní tah E67 do Náchoda a dále do Polska. Realizace výstavby rychlostní silnice R11 od Jaroměře do Trutnova a dále na státní hranici u Žacléře je plánována po roce 2012.

RYCHLOSTNÍ SILNICE
Silniční okruh kolem Prahy (SOKP) – (R1) bude vzájemně propojovat pět dálnic a sedm silnic I. třídy (včetně čtyř rychlostních) tak, aby tranzitní doprava neprojížděla Prahou. Velký význam má pro rozvádění vnější cílové a zdrojové dopravy i pro uspokojování tangenciálních vnitroměstských jízd v okrajovém území měst. Plánovaná délka okruhu je 83 km. V současné době jsou v provozu pouze úseky Ruzyně – Slivenec a Běchovice – Horní Počernice v úhrnné délce 17 km.

Rozestavěna je jižní část okruhu mezi Slivencem a dálnicí D1 (stavby 512, 513 a 514) v délce 23 km. Uvedena do provozu by měla být v roce 2010. Tímto budou vzájemně propojeny dálnice D1 a D5, které jsou nejvýznamnějšími tranzitními trasami v ČR. Předpokládá se výrazný pozitivní dopad na dopravu v celém hlavním městě, neboť velmi časté kongesce dopravy na Jižní spojce ovlivňují v současné době velkou část Prahy. Pro realizaci SOKP to bude znamenat, že po zprůjezdnění uvedených staveb bude přibližně jeho jedna polovina v provozu. K dostavbě celého SOKP bude nutno zajistit výstavbu 43 km nové komunikace.

K zahájení v roce 2010 je připravována stavba 511 Běchovice – D1 délky 13 km v jihovýchodní části okruhu. Po jejím dokončení bude v provozu silniční okruh v jeho západní, jižní a východní části, a to od rychlostní silnice R7 v Ruzyni po rychlostní silnici R10 u Horních Počernic v délce 53 km, tj. v 64 % plánované délky okruhu. Intenzivně se připravuje i výstavba severní části okruhu mezi rychlostní silnicí R7 a dálnicí D8 – stavbami 518 Ruzyně – Suchdol a 519 Suchdol – Březiněves. Plánovaný termín zahájení v roce 2010 však ohrožuje neustálé napadání procesu přípravy odpůrci realizace staveb. Výstavba okruhu bude dokončena stavbou 520 Březiněves – Satalice v jeho severovýchodní části mezi dálnicí D8 a rychlostní silnicí R10. Do doby její realizace bude tranzitní doprava mezi hotovými částmi okruhu vedena po Prosecké a Vysočanské radiále a severovýchodní části Průmyslového polokruhu.

Rychlostní silnice R4 propojuje Prahu s Příbramí, západní částí Jihočeského kraje a SRN. Její plánována délka je 75 km. V provozu je úsek Jíloviště – Skalka (odbočka silnice I/18 na Příbram) a mimoúrovňová křižovatka Nová Hospoda se silnicí I/20 v úhrnné délce 33 km. V roce 2008 byla zahájena výstavba úseku Mirotice – Třebkov v délce 6 km. K dokončení výstavby rychlostní silnice R4 bude nutno vystavět dalších 36 km komunikace. Zvláště naléhavá je výstavba úseku Skalka – křižovatka II/118 v délce 4 km, kterým bude realizována přeložka mimo obec Dubenec a současně vyřešena problematika dlouhého stoupání stávající silnice bez přídatných pruhů do stoupání a se zákazem předjíždění. Stavba je připravována k zahájení na rok 2010. V témže roce by měla být zahájena i výstavba v úseku Lety – Čimelice řešící mj. nahrazení dopravně nebezpečné úrovňové křižovatky silnic I/4 a I/19 křižovatkou mimoúrovňovou. Spolu s následující stavbou Čimelice – Mirotice (zahájení plánováno 2011) bude zabezpečeno i odstranění závadného průtahu silnice I/4 Čimelicemi. K roku 2011 je připravováno i zahájení stavby Milín – Lety. Zbývající dvě stavby křižovatka II/118 Milín a Mirotice – rozšíření jsou rovněž v přípravě a měly by být zahájeny návazně na předešlé stavby.

Rychlostní silnice R6 spojuje Prahu s Karlovarským krajem a SRN ve směru mezinárodní silnice E48. Její plánovaná délka je 168 km. V provozu jsou úseky Praha – Nové Strašecí, Karlovy Vary – Jenišov a Kamenný Dvůr – Cheb-sever (u Františkových Lázní) v úhrnné délce 49 km. Ve výstavbě se nacházejí úseky Jenišov – Nové Sedlo a Sokolov – Tisová – Kamenný Dvůr v úhrnné délce 17 km. K dokončení výstavby rychlostní silnice R6 je nutno postavit dalších 102 km nové komunikace. V roce 2009 zahajuje stavba Nové Sedlo – Sokolov v délce 8 km řešící mj. rozšíření dvoupruhového obloukového mostu přes řeku Ohři u Lokte na čtyřpruhový. Dokončením stavby bude zprovozněna ucelená část rychlostní silnice R6 mezi Karlovými Vary a Chebem, tvořící spolu s navazující čtyřpruhovou silnicí I/13 Karlovy Vary – Ostrov nad Ohří dopravní páteř Karlovarského kraje.

Intenzivně je připravována realizace staveb i v mezilehlém úseku Nové Strašecí – Karlovy Vary, nacházejícím se na území krajů Středočeského, Ústeckého a Karlovarského. Nejdříve by měla být zahájena realizace staveb řešících obchvaty Řevničova a Lubence, nové trasy v úseku Lubenec – Bošov a výpadového úseku z Karlových Varů k Olšovým Vratům, kde je stávající silnice I/6 vedena v dlouhém stoupání. Realizace ostatních úseků by měla následovat postupně. Výstavba hraničního úseku Cheb-sever – Pomezí (státní hranice) délky 9 km byla zatím realizována v polovině budoucí rychlostní silnice. Její dostavba na rychlostní silnici ve čtyřpruhovém profilu se předpokládá po nárůstu intenzity dopravy vyvolávající potřebu této dostavby, a to v návaznosti na provedení obdobné úpravy navazující spolkové silnice B303 v SRN.

Rychlostní silnice R7 propojuje Prahu s Chomutovem, západní částí Ústeckého kraje a SRN ve směru na Chemnitz. Její plánovaná délka je 81 km. V současné době je v provozu od Prahy po křižovatku Slaný-jih v délce 17 km. Rozestavěny jsou stavby Sulec, obchvat, Bítozeves – Vysočany a mimoúrovňová křižovatka Vysočany v úhrnné délce hlavní trasy 9 km. K dokončení výstavby rychlostní silnice R7 je nutná výstavba dalších úseků v délce 55 km. Na letošní rok je plánováno zahájení výstavby úseků Postoloprty – Bítozeves, Vysočany – Droužkovice a Droužkovice – Nové Spořice, navazujících na rozestavěný úsek R7. Obě poslední uvedené akce jsou velmi potřebné k realizaci obchvatu města Chomutov v návaznosti na již dokončenou stavbu I/7 Chomutov – Křímov, zajišťující přístup k hraničnímu přechodu Hora Svatého Šebestiána do SRN směrem na Chemnitz. V následujících letech by měly být zahájeny stavby zajišťující zkapacitnění obchvatů v Postoloprtech, Lounech a Panenském Týnci i zkapacitnění přeložky Chlumčany. Realizace staveb v úseku Slaný – hranice Ústeckého kraje se předpokládá po roce 2012.

Výstavba rychlostní silnice R10 – Praha – Ohrazenice u Trutnova je dokončena. Její délka je 71 km.

Rychlostní silnice R35 má vzájemně propojit kraje Liberecký, Královéhradecký, Pardubický a Olomoucký ve směru mezinárodního tahu E442. Její plánována délka je 258 km. V současné době jsou v provozu úseky Liberec – Ohrazenice u Turnova (vazba na R10), Mohelnice – Křelov a Olomouc – Lipník nad Bečvou v úhrnné délce 77 km.

Ve výstavbě je úsek Sedlice (D11) – Opatovice délky 3 km, který bude uveden do provozu v roce 2009. K dokončení rychlostní silnice R35 tak zbývá zajistit výstavbu dalších 178 km nové komunikace. Na rok 2011 je plánováno zahájení stavby Křelov – Slavonín, 2. etapa délky 2,7 km, kterou by měla být dokončena výstavba obchvatu Olomouce. Zvláště naléhavá je výstavba rychlostní silnice R35 v úseku Opatovice – Mohelnice délky 105 km. Výstavbou rychlostní silnice v tomto úseku by mělo být spolu s dálnicí D11 zajištěno přímé rychlostní spojení Prahy a severní Moravy, umožňující odlehčení přetížené dálnice D1.

Po dlouhých diskuzích o výběru trasy rychlostní silnice v tomto úseku byla trasa stabilizována schválením územního plánu Pardubického kraje. V současné době je vydáno kladné stanovisko EIA na výstavbu v úseku Opatovice – Ostrov (u Vysokého Mýta). Pro její zajištění se zpracovává dokumentace pro územní rozhodnutí. Realizací staveb v tomto úseku bude možné vyloučení průjezdné dopravy krajským městem Hradec Králové a dalšími městy a obcemi, kterými prochází stávající silnice I/35 v úseku Hradec Králové – Zámrsk. Výstavba by měla být zahájena stavbou Opatovice – Časy navazující na dokončovanou stavbu Sedlice – Opatovice a následně by měla být zahájena výstavba v úseku Časy – Ostrov.

V navazujících úsecích směrem na Mohelnici se zpracovává dokumentace vlivu na životní prostředí. Výstavba by měla být realizována po roce 2012 přednostně v úsecích zabezpečujících obchvat Vysokého Mýta a Litomyšle. Pro výstavbu rychlostní silnice R35 v úseku Úlibice (křižovatka s I/16 Jičín – Nová Paka) – Hradec Králové (křižovatka s D11) je vydáno kladné stanovisko EIA a nyní se zpracovává dokumentace pro územní rozhodnutí. Realizace rychlostní silnice v tomto úseku by měla být zahájena v roce 2012 výstavbou obchvatu Úlibic. Na rok 2013 je připravováno zahájení výstavby v úseku Sadová – Hradec Králové (D11). Zatím není stabilizována trasa této rychlostní silnice v úseku Ohrazenice – Úlibice z důvodů protichůdných názorů na možnosti jejího vedení v kontaktu s CHKO Český ráj. Nevyjasněnost trasy oddaluje možné zahájení stavby v uvedeném úseku.

Rychlostní silnice R43 Brno – Staré Město u Moravské Třebové má vzájemně propojit Brno s východními Čechami ve směru mezinárodní silnice E461 v úseku mezi dálnicí D1 a rychlostní silnicí R35. Její plánovaná délka je 78 km. Ač je její výstavba velmi potřebná vzhledem k vysoké dopravní intenzitě na silnici I/43, nebyla v plánované výhledové trase dosud zahájena. V provozu je pouze výpadový úsek silnice I/43 z Brna v délce 8 km, který by měl v budoucnu zajistit napojení Brna na nově postavenou rychlostní silnici. R43 by měla z části využít těleso rozestavěné tzv. „německé dálnice“ budované v období druhé světové války. Trasa však není kvůli odporu různých sdružení zatím plně stabilizována, což oddaluje možnost brzkého zahájení realizace.

Rychlostní silnice R46 Vyškov – Olomouc zabezpečující spojení Jihomoravského a Olomouckého kraje je dokončena. Její délka je 38 km.

Rychlostní silnice R48 má zajistit napojení východní části Moravskoslezského kraje i přilehlých oblastí Polska na síť dálnic a rychlostních silnic ČR. Její plánovaná délka je 75 km. Nyní je v provozu její napojení na dálnici D1 s navazujícím obchvatem Bělotína a úsek Frýdek- Místek – Český Těšín v úhrnné délce 24 km. Vybudován byl i čtyřpruhový obchvat Českého Těšína směrem ke státní hranici s Polskem délky 4 km, který však dosud nebyl označen dopravní značkou „Silnice pro motorová vozidla“.

The network of highways and expressways of the Czech Republic in connection with the neighbouring states
The extent of the network of highways and expressways in the Czech Republic was approved by the Czech Government resolution No. 741/1999 on the development of transport network. In the prospective, the total length of highways in the Czech Republic shall be 944 km; the network of expressways shall be 1,228 km, a total of 2,172 km of fast highways. Currently there are 688 km of highways and 372 km of expressways in operation. In order to complete the planned prospective extent of highways and expressway network, it is necessary to complete the construction of 266 km of highways and 856 km of expressways, a total of 1,122 km of fast highways.

Autor

• Mgr. Doudová Ludmila