„PPP projekty jsou jedním z nejtransparentnějších konceptů pořizování veřejné infrastruktury“

• Foto

Mohl byste představit Asociaci PPP zejména z pohledu jejích aktivit?
Asociace PPP je sdružení firem soukromého sektoru, a to firem, které se do projektu PPP zapojují či se mohou zapojit. Jsou to nadnárodní či národní společnosti, z hlediska geografického záběru, z hlediska profesního jsou to společnosti, které v rámci PPP mají své místo v oblasti právní, finanční, údržby, technické, stavební a tak dále. To znamená celý konglomerát firem, které napomáhají procesu PPP.

Jedním z hlavních motivů založení Asociace byla propagace PPP, nabídnutí a vysvětlování tohoto konceptu zejména veřejnému sektoru na nejrůznějších úrovních, od centrálních orgánů až po municipality ale i laické veřejnosti. Velký důraz klademe především na neustálé objasňování, v čem projekty PPP mohou pomoci a v čem zase tkví jejich potencionální úskalí z pohledu veřejného sektoru.

Jaké máte výsledky?
Jediným živým velkým projektem PPP je zatím pouze Ústřední vojenská nemocnice v Praze Břevnově, ostatní projekty jako by tady nebyly. Což ale není tak úplně pravda, i na regionální (municipální) úrovni jsou pořizovány některé veřejné služby formou PPP. Myslím, že Asociace PPP se za dobu své existence stala viditelnou organizací. Spolupracujeme s orgány státní správy – což jsou ministerstva. Potom o stupínek níže jsme v úzkém kontaktu s krajskými zastupitelstvy a některými obcemi.

Za dobu naší existence jsme se stali i poměrně respektovanou organizací, o čemž svědčí i to, že býváme jedním z partnerů při meziresortním připomínkování zákonů, kdy jsme sice poradním hlasem, ale přesto máme možnost vyjádřit se k navrhovaným změnám. Dalším dokladem toho bylo například pozvání zástupců Asociace v prosinci minulého roku na akci ministerstva dopravy, kde nám byla představena prvotní vize PPP projektů v oblasti dopravní infrastruktury ČR. Měli jsme také možnost nominovat členy Asociace do pracovní skupiny ministerstva pro místní rozvoj. To jsou ty hmatatelné věci, kdy mohu říci, že se nám práce daří. A když srovnám informace o PPP projektech nyní a například před pěti lety, tak se zdá, že jsou v současné době nejen mnohem fundovanější, ale je i vidět, že se dostávají do povědomí mnohem širšího okruhu lidí.

Na čem závisí úspěšná realizace PPP projektů?
Postoj k realizaci PPP projektů je hodně závislý od politické reprezentace, která tím, že připraví a vyhlásí PPP projekt, bere závazky nejen za sebe ale i za politické reprezentace, jež přijdou po ní. Ve vyspělých zemích politikové veškeré tyto závazky přijmou, což je příklad Norska, Švédska, Velké Británie, Spojených států a kupodivu třeba i Chile. PPP projekt je totiž jako manželství. Nejdříve se partneři, aby mohli kvalitně spolupracovat, musí poznat. Když se poznají a věří si, tak vše zrealizují a pak když z manželství něco vzejde, musí eventuální nástupce akceptovat to, co vzniklo.

V těchto zemích to funguje i proto, že se tam se obvykle vláda udrží delší dobu než jedno, dvě volební období. Tento problém se týká střední a východní Evropy, kde nám jedna garnitura vládne maximálně dvě volební období – což je osm let a projekt PPP v dopravní infrastruktuře, a nejen tam, je obvykle na 25 až 30 let.

Mohl byste srovnat výstavbu dálnic v České republice a v zahraničí?
Z hlediska všech problémů, od environmentálních až po archeologické či různých povolení, očekávání veřejnosti nebo přístupem veřejného sektoru k partnerství, je nám, podle mého názoru, kromě Slovenska, úplně nejbližší Polsko. Myslím si, že můžeme polských zkušeností s úspěchem využít. Co není podobné, je fakt, že Poláci se do toho „obuli“, byť ta cesta nebyla ze začátku jednoduchá a rychlá, ale prostě tímto způsobem stavějí. A na rozdíl od nás neustále akademicky neřeší, proč to nejde. Tato změna je viditelná – současná dopravní infrastruktura v Polsku je nesrovnatelně lepší, než před 20 lety. Není to samozřejmě ale jenom zásluhou PPP, nýbrž i infrastruktury pořízené klasickým způsobem.

V zemích, kde je koncept pořizování veřejné služby formou Partnerství veřejného a soukromého sektoru již standardně přijat, například ve Finsku, Švédsku a Norsku, jdou při realizaci projektů PPP, tedy zajištění veřejné služby ještě dále. Například kladou mnohem větší akcent na bezpečnost a enviromentální otázky. Je to způsobeno životním stylem lidí, vyspělostí společnosti. Když to srovnám se střední a východní Evropou, tak zde pořád ještě převládá názor, že koridory pro chráněné druhy zvířat jsou pouhé náklady navíc, které zbytečně prodražují výstavbu infrastruktury. Ve skandinávských zemích se s takovým přístupem vůbec nesetkáte. Naopak je spíše zajímá, proč tam není více koridorů pro jiné druhy zvěře nebo jakým způsobem je možné snížit nehodovost a tím zvýšit bezpečnost.

Zastavili bychom se u společnosti Skanska ID, jejích zkušeností s výstavbou PPP projektů. Mohl byste nás zasvětit do této vaší činnosti?
Skanska ID je součástí nadnárodní stavební společnosti Skanska. Je to společnost, která vznikla před mnoha lety. Tehdy se jmenovala Skanska BOT (zkratka jednoho z typů PPP projektů – „Build, Operate, Transfer“) a postupně se přejmenovala na Skanska ID (Infrastructure Development). Je to společnost, která se zabývá rozvojem, investováním a provozem projektů PPP. Zatímco stavební společnost Skanska působí geograficky, Skanska ID je jednou ze tří takzvaných developerských společností a je strukturována regionálně. To znamená, že například v současné době máme Skanska ID Americas – ta působí v zemích Severní a Jižní Ameriky, a pak Skanska ID Europe, ta zahrnuje Velkou Británii, Norsko, Finsko, Švédsko, Polsko, Česko a Slovensko. Na těchto trzích chceme rozvíjet a v mnoha případech již rozvíjíme PPP projekty.

Aktuálně řešíme dopravní projekty formou PPP v USA, v Chile a v Evropě – to je Velká Británie, Norsko, Finsko a Polsko. A teď konkrétně: ve výstavbě i v provozu je úsek dálnice A1 v Polsku, ve Finsku jsou to dva úseky dálnice, v Norsku to byla v minulém roce dálnice E39, a ve Velké Británii budujeme dálnici M25.

Jak se díváte na současný stav PPP projektů v České republice?
Stav PPP projektů u nás je stále setrvalý, jinými slovy: mnoho projektů nebylo a není. Stále jsou spíše zmiňovány některé „problémové“ projekty jako například „historický“ projekt dálnice D47 nebo zejména v současné době hodně medializovaný projekt Ústřední vojenské nemocnice. Kromě těchto projektů tady žádné projekty PPP nejsou. Dokonce koncept PPP podle mého názoru zatím nebyl obecně přijat. Ve smyslu výběru jejich spektra, zahájení jejich přípravy a jejich soutěžení.

V čem si myslíte, že náš problém s PPP projekty spočívá?
Problém vidím především ve stále přetrvávající nedůvěře v tento koncept, pramenící z jeho neznalosti. PPP projekty totiž nejsou primárně alternativou chybějícího financování ale zajištěním veřejné služby na dlouhou dobu dopředu za předem daných podmínek a za předem danou cenu. Příprava a tendrování těchto projektů je však poměrně zdlouhavá a náročná, což si myslím, že je ten důvod, proč se toho mnozí bojí. Je to taková ta typická neznalost. Možná bych parafrázoval, proč spousta lidí má peníze na běžném účtu a nevkládá je do obligací, do akcií nebo do jiných finančních nástrojů. Protože zřejmě v tom vidí velké riziko, a to zejména z toho důvodu, že úplně přesně tomu mechanizmu nerozumějí. Což je s nadsázkou ten samý problém ve sféře PPP projektů.

Nemyslím si, že za tím stojí instituce, jsou to lidé, kteří se obávají. Neviděl bych to však nijak negativně, jen je důležité o tom problému hovořit a vysvětlovat jej. Takový je prostě daný stav a musíme se snažit, aby se to posunulo dál. Jde o obavy z neznámého. To je tak vždycky. Co je známé a osvědčené, je dobré. A my jsme tady proto, abychom tyto obavy odstranili.

Jaká se nabízejí řešení v rámci výstavby PPP projektů?
Řešením je začít. Po dlouhou dobu zde podle mého názoru zaznívají zkreslené informace o PPP. Někdo říká, že je to pořízení infrastruktury na dluh nebo že to je hypotéka na infrastrukturu a tak dále. Ne, primárně je to pořízení a zajištění veřejné služby. A to ať už v oblasti sociální infrastruktury, jako jsou školy, nemocnice, domovy důchodců nebo například věznice, přes dopravní infrastrukturu až po třeba odpadové hospodářství.

Když to trochu nadnesu, jsou to absolutně neomezené možnosti. Vždy však musí být splněna určitá základní kritéria, musí to být veřejná služba, tedy hodnota za peníze a musí to být v rámci partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, kdy každý z partnerů přinese to, v čem je lepší. Například soukromý sektor může nabídnout mnohem lepší projektový management, efektivnější údržbu nebo rychlejší inovace v provozu dané infrastruktury. Navíc celý projekt chápe jako komplex všech činností.

To je diametrální rozdíl oproti klasickému tendrování, když srovnáme například výstavbu dálnice při klasickém veřejném obstarávání a její pořízení a provozování formou PPP. V klasické formě výstavby po rozhodnutí, že dálnice bude vést z bodu A do bodu B, vypíšeme soutěž, přihlásí se X soutěžitelů, vyhraje jeden podle kritérií, která jsou zadaná, vytendruje se to, postaví podle složitosti za jeden rok až za pět let, a poté už je zase na veřejném obstaravateli, aby zajistil údržbu – veřejnou službu.

U PPP je to naopak. Tam je vypsán tendr na zajištění veřejné služby, pakliže dálnice vůbec neexistuje, je podmínkou její postavení, a po určitou dobu, tak jak je to v zadávacím řízení nebo v koncesní smlouvě, se soukromý sektor o tuto dálnici stará. Udržuje ji v parametrech, které jsou předem definovány. U klasického tendrování tyto parametry dopředu obvykle ani nemohou být nastaveny. Nemůžete přece říci tomu, kdo staví dálnici, jak bude tuto dálnici udržovat v 15. roce její existence v zimním období. Protože tendrujete pouze výstavbu. A teprve pak pokračujete separátním tendrem na údržbu.

Je těžší „rozjet“ PPP projekty v silničním stavitelství nebo v oblasti železniční infrastruktury?
Jedná se vždy o jeden koncept, který může mít své modifikace. Je jasné, že silnice má jiný charakter než železnice, například, co se týče údržby, nicméně princip je pořád stejný.

Jaké jsou největší výhody PPP projektů?
Chtěl bych ještě zdůraznit, že výstavba pomocí PPP není samospasitelná a jediná možná cesta pořízení veřejné služby. Dokonce by to ani neměla být a není dominantní cesta pořízení infrastruktury. Měla by to být jakási její minoritní část. Tou majoritní je klasické financování, ať už úvěrové nebo ze státního rozpočtu či fondů Evropské unie.

Stát díky PPP projektům získá veřejnou službu. To v prvé řadě a vždy v předem dané kvalitě. A v případě, že soukromý sektor nedodrží tato kritéria, tak nastupuje systém penalizací. Dalším benefitem je, že tato veřejná služba je pořízena rychleji ve srovnání s klasickou cestou. Za třetí: stát si může nastavit určitá kritéria, která chce po dobu koncesní smlouvy splnit. Mohou to být například bezpečnostní či technologické požadavky. Za další: soukromý sektor je obvykle v rámci své koncesní lhůty inovativní. Tedy dá se předpokládat, že po dobu zajišťování veřejné služby bude neustále hledat cesty, jak danou infrastrukturu zlepšit. Jsem také přesvědčen, že PPP jsou jedním z nejtransparentnějších konceptů pořizování veřejné služby. Při projektu PPP vždycky soutěžíte podle předem daných a jasných kritérií, kdy výsledkem je nejen požadovaná doba zprovoznění té konkrétní infrastruktury ale i doba a kvalita jejího provozování soukromým partnerem, a v neposlední řadě i jasná a transparentní cena. Kromě toho, je daná infrastruktura po celou dobu koncese vždy ve vlastnictví státu.

A jaká jsou negativa PPP?
Nebezpečím je, že pořízení infrastruktury za špatně daných podmínek může být dražší. Obecně mívá soukromý sektor často dražší financování než stát, ale nemusí to být vždy pravidlem. Také přehnané požadavky ze strany veřejného sektoru na soukromého partnera nebo špatné ocenění a rozdělení rizik bývá problém.

Má Česká republika předpoklady k úspěšnému přijetí PPP projektů?
Určitě ano. Jestliže se tento koncept uchytil v jiných zemích, nevidím důvod, proč by nefungoval i u nás. Ono se dnes může zdát, co se týká kupříkladu Velké Británie, že tam jsou někde jinde. Málokdo si ovšem uvědomí, že když Anglie s PPP projekty začínala, byla téměř v podobné situaci, jako jsme dnes my. Tedy: špatná fiskální politika, zadluženost, chybějící peníze, na druhou stranu enormní potřeba kvalitní infrastruktury, která s sebou nese vzrůst ekonomiky, rozvoj jednotlivých regionů a tak dále.

V jaké oblasti by se mělo začít s realizací PPP projektů?
Myslím si, že dálnice jsou velice dobrým startovacím můstkem, protože jsou relativně nejjednodušším typem projektů z hlediska přípravy a zabezpečení, stanovení jejich celoživotních nákladů a zejména jejich akceptace ze strany veřejnosti. Naopak za jedny z nejsložitějších považuji PPP projekty ve zdravotnictví. Vycházím z našich zkušeností, protože Skanska ID má jedno z nejsilnějších know-how z hlediska nemocnic. Máme v současné době v realizaci dva projekty v Londýně a letos jsme získali ještě další PPP projekt, vůbec největší v historii nemocnic: Karolinskou nemocnici ve Stockholmu, kde je hodnota projektu 15 miliard švédských korun.

Tím, že jsou projekty PPP v porovnání s klasickými složitější a náročnější, by bylo podle mne nejlepší, kdybychom se momentálně soustředili na přípravu a realizaci jednoho pilotního projektu v oblasti dopravní infrastruktury, kdy bych já osobně preferoval spíše projekt na zelené louce. Poté, co bude takový projekt úspěšně realizován, by měly v taktu řádově jeden a půl až dva roky následovat projekty další.

Zkusil byste si tipnout, který z těch našich ostře sledovaných budoucích PPP projektů má největší šance být vystavěn jako první?
Troufnu si odhadnout, že to bude buď projekt D3, anebo D1. Každý z nich má své plusy a minusy – z mého pohledu je favoritem dálnice D1, pokud by se tedy jednalo pouze o obnovu, ne o rozšíření. Obnova má totiž výhodu v tom, že nejsou problémy s pozemky. Zato u dálnice D3 problémy s pozemky jistě budou, nicméně jedná se zase o projekt relativně střední velikosti z finančního hlediska, který není složitý z pohledu výstavby – nejsou tu žádné tunely, mosty ani záplavová území a tak dále. A v případě, že by se k výstavbě přidružila i údržba stávajících úseků D3, tak si myslím, že by to mohl být velmi zajímavý, možná nakonec i pilotní projekt PPP.

“PPP Projects are One of the Most Transparent Concepts of Acquiring Public Infrastructure,“
Interview with Igor Snopek, Chairman of the Managing Board of PPP Association from company Skanska ID. Topic of the interview: PPP Projects in the Czech Republic and Abroad.

Foto: Skanska ID

Autor

• Mgr. Doudová Ludmila