Podpora rozvoje cyklistické dopravy ve městech je nedostatečná

Podle něj stále platí, že lidé na kole do práce nejezdí zejména proto, že se obávají o svoji bezpečnost. Platí to zejména pro větší města. "Bojí se v rušném provozu vyjíždět na kole, pokud nemají vybudovanou infrastrukturu, vyznačené jízdní pruhy," uvedl Sperat.

Podle něj navíc zaměstnavatele nic nenutí, aby cyklisty k ježdění na kole do práce motivovali. Na většině míst i úřadech chybí prostory pro uskladnění kol, převlékárny, sprchy. "Jsou obecně známé standardy, kolik je potřeba parkovacích míst pro kola. Firmy k tomu ale nic nenutí. Legislativa se vztahuje jen na auta," uvedl Sperat. Podle něj je to zásadní rozdíl oproti některým státům západní Evropy. Například v Nizozemsku firmy musí podporovat zaměstnance, aby do práce jezdili na kole. Sperat uvedl příklad jedné z univerzit, která svým zaměstnanců dává každé tři roky 200 euro na nákup nového kola. V Rakousku dostane zaměstnanec při pracovní cestě na kole cestovní náhrady dvě eura na deset kilometrů jízdy.

"U nás je v některých místech na potřeby cyklistů sice pamatováno, ale ne z důvodu, že by k tomu firmy a úřady nutila legislativa," uvedl Sperat. Příkladem jsou podle něj města jako Pardubice, Břeclav nebo Uherské Hradiště, tedy místa, kde má jízda na kole do práce tradici.

Podle odborníků podpoře tohoto druhu dopravy pomohla například letošní stávka v městské dopravě. V Brně a Praze jely na kole do práce tisíce lidí, někteří z nich u toho zůstali. "Hodně dělá také podpora mediálně známých osobností nebo městská policie na kolech. Tento způsob dopravy je přitom často rychlejší a levnější," uvedl Sperat.

Malá ochota lidí jezdit do práce na kole se projevuje i na prodejích kol v ČR. Z celkových tržeb tvoří dopravní kola pouze několik procent. V ČR je stále většina prodaných kol určených pro závody a aktivní turistiku. Zatímco kola na přepravu ve městech například v Německu nebo Nizozemsku dominují, u nás tvoří asi tři procenta prodejů. Podíl dopravních kol se ale i u nás zvyšuje. "Má na to vliv projekt velocity, tedy obnovení tohoto druhu dopravy ve městech. Jde o dojíždění do škol, do zaměstnání. Je to určitá díra na trhu," uvedl jeden z pořadatelů veletrhu Bike Brno Karel Stárek.

Boom podle něj zažívají elektrokola. V ČR jde zejména o takzvané pedelegy, na které není nutné mít na rozdíl od e-biků (mopedů) registrovanou značku a motocyklistickou přilbu. "Jejich prodej roste geometrickou řadou," dodal Stárek.
 

Autor

• ČTK

Společnost KONSTRUKCE Media, s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.