„Největším problémem bylo přesvědčit zastupitele, že cesta pomocí PPP projektů je výhodná“

• Foto

Město Říčany je známé tím, že s úspěchem uvádí PPP projekty do praxe. Jak jste k myšlence využít tento model financování dostali?
Zjistili jsme, že nebudeme mít finance na to, abychom mohli sami projekty realizovat, a také že bychom je jako město ani dobře neprovozovali. Konkrétně to byla nejprve otázka výstavby zimního stadionu. Starý stadion byl z havarijních důvodů uzavřen, chtěli jsme jej rekonstruovat. Prioritu, co se týče financí, měly ovšem jiné věci – hlavně vodohospodářská infrastruktura. Nakonec jsme po mnoha úvahách odstoupili od záměru vypsat výběrové řízení na pronájem stadionu a vzhledem k tomu, že tam šlo o vysokou investici, přes 100 milionů korun, a dlouhodobé provozování, zvolili jsme řešení právě formou PPP projektu.

Jaké největší problémy jste museli řešit?
Největším problémem bylo přesvědčit zastupitele, že tato cesta je výhodná, a pak také bylo obtížné dát dohromady právní rámec, v kterém se budeme pohybovat. Velice nás také překvapilo, což se týkalo projektu v oblasti stravování, jak málo byl soukromý subjekt schopen dát do finančního modelu relevantní údaje. Z jeho strany to nefungovalo tak vstřícně a operativně, jak bychom si představovali.

Kterými projekty PPP jste se zabývali?
Prvním projektem, který jsme začali připravovat, bylo koncesní řízení na výběr investora a provozovatele zimního stadionu. Byl to zatím úplně nejdelší projekt. Smlouva se měla uzavírat do konce loňského roku, ale bohužel k tomu nedošlo. Doufám, že jednání budou obnovena a po dojednání podmínek bude vypsáno nové koncesní řízení.

Druhým projektem bylo komplexní stravování v Říčanech. V době, kdy jsme stavěli novou školu, nám chyběly finanční prostředky na vybavení kuchyně. Zvažovali jsme, jakou bychom měli zvolit cestu, jestli si půjčit a provozovat kuchyň sami, nebo gastronomické služby nějakým způsobem centralizovat, když máme příležitost a nový prostor. Po vyhodnocení celé situace jsme rozhodli, že budeme formou koncesního řízení hledat soukromý subjekt, který nejenže kuchyň vybaví, ale převezme i další provozy ve městě, sloužící jako výdejny. Stravování pak bude zajišťováno jak pro školy a seniory, kteří jsou zásobováni pečovatelskou službou, tak rovněž i pro seniory v domě Senior. Do jídelny budou také moci docházet zaměstnanci úřadu a i ostatní občané. Vše se uskutečnilo a bez větších obtíží to funguje.

Třetím PPP projektem je provozování vodohospodářské infrastruktury. Jako jednu z podmínek koncese město požaduje finanční spoluúčast soukromého subjektu na budoucích investicích. Koncesní řízení běží a doufáme, že po konsolidaci Státního fondu životního prostředí a schválení podmínek výběrového řízení a smlouvy doběhne do konce. Již proběhla kvalifikace a uchazeči nyní čekají na to, aby mohli podat nabídky podle koncesního projektu, který schvaluje ministerstvo životního prostředí.

Další, zatím poslední akcí, která byla bohužel zabrzděna, bylo hledání partnera v oblasti obnovy dopravní infrastruktury místních komunikací. Projekt zatím není rozpracován, existuje jen základní vize. Město by chtělo najít soukromého partnera, který by byl schopen do nějakého období, například do pěti let uvést místní komunikace do předem definovaného standardu a město se zaváže po nějakou dobu se subjektem participovat na letní a zimní údržbě komunikací a na jejich opravách.

Máme hotový pasport místních komunikací, ze kterého vyplývá, že celková zanedbanost v místních komunikacích je zhruba ve výši 300 milionů korun. Je zde navrženo, na kterých komunikacích by měly být provedeny opravy, o jaké opravy či úpravy by se jednalo, jsou vyhodnoceny silnice, které mají v sobě všechny sítě a ty, kde je potřeba ještě sítě dobudovat. Podle této studie by se mohly nastavit standardy a investice do dopravní infrastruktury.

Kde jste se inspirovali?
Zaujala nás aktivita Českých Budějovic, které již v minulosti uvažovaly o podobném projektu na obnovu dopravní infrastruktury. Začaly jej připravovat v době, kdy byla výstavba dopravní infrastruktury na vrcholu, stavělo se ve velkém, a firmy proto neměly o menší zakázky zájem. Myslím, že projekt v Budějovicích zatím také nedokončili. Domnívám se, že nyní, kdy takové množství dopravních staveb není, by mohl být zájem ze strany realizačních společností větší.

Můžete říci, kterých silnic ve městě se bude rekonstrukce týkat?
Prioritu by měly mít komunikace, které jsou průjezdní, jsou navázány na regionální dopravní infrastrukturu a jsou ve velmi špatném technickém stavu nebo kapacitně nevyhovující. Pak by měly následovat ty, které jsou důležité z hlediska přestupu na dráhu či na autobusy. Dále máme v některých lokalitách vytipovány silnice, které potřebují novou úpravu povrchu a samozřejmě by se do priorit měly dostat i ty, které se nyní zničí. V Říčanech bude totiž v letošním a v příštím roce probíhat dostavba kanalizace z dotace Operačního programu Životní prostředí a na to by měly plynule navazovat obnovy těchto povrchů.

Jak se obyvatelé Říčan dívají na to, že se město dalo cestou PPP projektů?
Řekla bych, že občané, kteří nějakým způsobem měli možnost do tohoto problému nahlédnout, jsou spokojeni. Například komunita, která vznikla kolem zimního stadionu, měla zájem, aby se obnovil. Podobný přístup jsme zaznamenali i u školního stravování. Trochu problematické bylo to, že vybraná firma přebírala zaměstnance z rušených provozů, což samozřejmě vzbudilo velký odpor a nevoli. Jako každá změna, že? Takže to porozumění a přijetí PPP projektu bylo poněkud „nabourávané“ nejistotou převodu zaměstnanců a očekáváním rodičů a žáků, kteří přecházeli na jinou kuchyni. Nicméně zase bylo velice jednoduché a daleko rychlejší pro tuto formu spolupráce přesvědčit zastupitele.

U vodohospodářské infrastruktury bych řekla, že ani nemáme jako město jinou možnost než jít cestou výběru partnera ze soukromé sféry a koncesního řízení. U silnic teprve uvidíme.

Měli občané možnost se k jednotlivým projektům PPP vyjádřit?
U zimního stadionu ano, kolem něj proběhla velká diskuze. Hlavně na počátku když se začala formovat vize. Přece jenom jsme měli otevřené kluziště a teď by tam měla stát integrovaná sportovní hala s ubytovacím zařízením. Takže území, kde byl pouze venkovní stadion a pár míst na parkování, bude více zatížené, i dopravně. Z hlediska hluku a provozu bude mít naopak zastřešená hala na okolní obyvatele menší negativní dopad – pronajímala se často dlouho do noci, což působilo rušivě.

U projektu stravování na diskuze s občany nezbyl čas, proběhlo to totiž velice rychle. Pouze k ekonomickému modelu jsme sezvali všechny, kterých se to dotýkalo, hlavně z hlediska stávajících gastronomických provozů. Poměrně velký odpor vznikl u mateřských školek, které nechtěly být součástí celého systému stravování. Proto byl pro školky ve smlouvě nastaven odklad na tři roky s tím, že pak může nastat situace, že kuchyně ve školkách zrušíme.

Dokážete odhadnout, kdy by se měl realizovat váš zatím poslední PPP projekt – oprava dopravní infrastruktury?
Tady bude velmi dlouhá příprava, s jejímž ukončením dříve než na konci roku 2012 nepočítám. Počátek realizace odhaduji teprve začátkem roku 2013. Bude totiž potřeba velmi precizně definovat standardy nejenom všech staveb, ale i služeb, jako je například zimní a letní údržba. Proběhnou náročné debaty s obyvateli. Každý chce totiž mít, pokud jezdí autem, před domem novou, hezkou silnici, ale v okamžiku, kdy tudy začnou jezdit ostatní, už přemýšlí o opatřeních, kterými by provoz zklidnil. A my poté řešíme zpomalovací prahy, „třicítky“ a obytné zóny…

Na kvalitní přípravě záleží nejvíce a navíc se musí připravit rozumně. Ne tak, jak jsme poprvé navrhli zimní stadion, kdy jsme veškeré povinnosti a rizika převedli na soukromý subjekt. Město se mělo pouze dívat, jak mu zimní stadion vzkvétá, jak všichni chodí bruslit… ne, tak to opravdu nefunguje (smích).

Co by mělo zaznít na závěr?
Ráda bych podotkla, že mne velice mne mrzí, že dosud neexistuje žádná komplexní koncepce provázanosti autobusové a železniční dopravy s návazností na individuální automobilovou dopravu. V Říčanech jsme toho svědky. Rádi bychom se na realizaci integrované dopravy také podíleli, na bázi projektu či dalších jednání. S organizátorem této dopravy bychom řešili, jak k centrálnímu místu železniční stanice stáhnout autobusy, aby byl možný přestup, jak vybudovat parkoviště P+R a parkovací dům, protože lidé mají zájem využívat integrovanou hromadnou dopravu. Snažíme se, ale je to nad naše síly. A ze strany kraje a provozovatelů – SŽDC, Českých drah, Pražské integrované dopravy a autobusové dopravy – to bohužel uvízlo „na mrtvém bodě“.

Tak to vypadá, že by to musel být další projekt PPP…
To by bylo zajímavé, ale my se toho nedožijeme. A také si nedokáži představit, jak by se to řešilo. Je tam mnoho zainteresovaných stran, prázdných míst a také chybí snaha… Jde o rovnici o příliš mnoha neznámých.

“The biggest problem was to convince the representative that using the PPP projects was beneficial“
Interview with Ing. Adriena Mrázová, former mayor of the town of Říčany, now the member of the Municipal Board in Říčany. Topic: PPP projects in practise.

Foto: Rudolf Flachs

Autor

• Mgr. Doudová Ludmila