Největší výhodou PPP je efektivnější rozdělení rizik
Rubrika: 2010
PPP projekty jsou jedním z řešení, jak zabezpečit současnou dynamiku výstavby chybějící dopravní infrastruktury. Pak se již nabízí jen možnosti ve zvyšování daní, zdražování dálničních známek a elektronického mýta, nebo nové úvěry či dluhopisy a vyšší dotace ze státního rozpočtu.
Na 2. diskusním setkání Institutu pro veřejnou diskusi (IVD) z cyklu Dopravní infrastruktura ČR bylo klíčovým tématem diskuse zajištění zdrojů pro dobudování základní dopravní sítě. „Doporučení Evropské unie pro výši investic do dopravní infrastruktury je 1,5 – 2,5% podíl HDP. V České republice je to dnes 2,6% podíl, a přesto je to vzhledem k chybějícím klíčovým dopravním stavbám málo. Pro rok 2012 jsou ale bohužel plánovány investice jen ve výši 1,4 % z HDP,“ uvedl dopravní expert Pavel Švagr.
Časté úvahy o tom, že české dálnice jsou drahé, a proto chybějí potřebné zdroje, vyvrátil Prof. František Lehovec z ČVUT. Ve svém vystoupení přestavil nejrozsáhlejší průzkum o cenách za výstavbu silničních komunikací provedený Eurostat společně s OECD. Ten říká, že Česká republika je na úrovni 74 % průměrných cen EU.
Odborníci se shodují v tom, že PPP projekty mohou být řešením chybějících zdrojů, bohužel Česká republika zatím nenašla odvahu v dopravě tyto projekty realizovat. Například ve Francii jsou formou koncese vystavěny 4/5 všech dálnic, tedy přibližně 8 000 km. Ani PPP projekty však nemohou být jedinou cestou financování dálniční sítě. Vedle výdajové strany je třeba se stejně intenzivně věnovat příjmové straně projektů.
Podle Ondřeje Zaorala z ČSOB musí dojít ke změnám ve způsobu financování dopravní infrastruktury: „Jediným spravedlivým způsobem financování je zavedení mýta pro nákladní i osobní automobily. Současně by mělo dojít k cenové úpravě mýta, která by reflektovala tranzitní pozici České republiky. V případě zvyšování daní by Češi platili cesty cizincům.“ Průměrná sazba za kilometr české dálnice činí 4,09 Kč. Pro srovnání na Slovensku zaplatí řidiči 5,21 Kč a v Rakousku dokonce 6,16 Kč.
Odborníci vidí efektivitu PPP projektů zejména v účinném rozdělení rizik na ten subjekt (veřejný nebo soukromý sektor), který je dokáže řídit a eliminovat efektivněji, tj. s nižšími náklady. Jedno z vhodných rozdělení rizik spočívá ve stavebním a provozním riziku neseném soukromým partnerem, zatímco veřejný sektor nese riziko poptávky. „Samozřejmě je zde i potenciál PPP projektů v jejich zachycení mimo veřejný dluh ČR sledovaný Eurostat, ale ten by měl být zvažován až v druhé řadě,“ dodává Josef Kotrba, Deloitte Česká republika.
Z hlavních myšlenek, jež zazněly v úterý 8. 6. na diskusním setkání IVD, budou nyní učiněny závěry, a předloženy celému opinion poolu k posouzení. Konečné teze vám představíme v příštím týdnu.
Tématem dalšího setkání, které se uskuteční 7. 9. 2010, bude Vztah jednotlivých druhů dopravy a rozvoje dopravní infrastruktury.