„Naše dopravní infrastruktura je zastaralá“

• Foto

Jaký je Váš názor na cyklistiku v ČR a vše, co s ní souvisí?
Cyklistika jako odvětví se u nás nyní hodně rozvíjí. Problém však vidím v nepřizpůsobenosti české dopravní infrastruktury.

Myslím si, že je třeba jednoznačně podporovat rozvoj cyklistické dopravy, hledat alternativní řešení pro vedení cyklistů ve městech, s ohledem na jejich bezpečnost ve stále se zvyšující intenzitě silničního provozu. V městských aglomeracích je to mnohdy dokonce daleko rychlejší doprava, než jízda motorovým vozidlem. Jedním z možných řešení jsou vyhrazené jízdní pruhy. Samozřejmě z pohledu bezpečnosti zde najdeme ještě řadu sporných věcí, nicméně je to bezpečnější, než například vyznačování koridoru, tak jak to vidíme tady v Praze. Ideálním řešením by byla samostatná dopravní komunikace pro cyklisty mimo dopravní proud, tedy proud vozidel, nicméně je to otázka finanční.

Je tedy lepší v rámci bezpečnosti vést cyklistu městem nebo mimo město?
V prvém případě musíme řešit to, k čemu je cyklistická doprava v konkrétním místě určena. Máme řadu lokalit, kde je kolo hlavním dopravním prostředkem do zaměstnání. V těchto případech nemůžeme řešit otázku, zda cyklisty vymezíme mimo město či obec, ale naopak cyklistickou doprava uvnitř města. Je mnoho takových měst – Břeclav, Hradec Králové, Pardubice – a našlo by se jich daleko více po celé republice. Naproti tomu v jiných městech či obcích je cyklistická doprava opravdu otázkou rekreačního sportu, tam je výstavba cyklistických stezek mimo obec na místě.

Vše musí mít svou logiku – nejsem zastáncem cyklistických koridorů a cyklistických stezek za každou cenu. Důležité jsou v těch místech, kde cyklisté opravdu jezdí. Totéž platí o dopravně-inženýrských opatřeních, která jsou mnohdy příliš složitá, či dokonce nefunkční. Uvedu jeden příklad za všechny: Pocházím z Břeclavska a vzpomínám si na projekt cyklistické stezky mezi Břeclaví – Poštovnou, která byla spojená tak náročnou spletí křižovatek, že by tu jízda pro cyklistu byla spíše utrpením než rekreací.

Když se vrátíme k bezpečnosti cyklistů. Zmínil jste jako řešení vyhrazené jízdní pruhy. Jaké jsou další „bezpečnostní kroky“?
V podstatě ideálním bezpečnostním krokem je budování samostatných stezek, jak jsem již zmínil. Další věcí, která se připravovala v rámci novely zákona, je smíšený jízdní pruh. V něm jezdí jak vozidla, tak cyklisté společně – jsou tam vyznačené šipky pro cyklisty. Ovšem právně, když by došlo k dopravní nehodě, je to pouhé obecné ustanovení, není tam nic vymezeno. U vyhrazeného jízdního pruhu jsou naproti tomu stanovena práva ve vztahu k jízdě v jízdních pruzích. Což je podle mne v tomto okamžiku daleko lepší.

Co nejvíce ohrožuje bezpečnost cyklistů na komunikacích?
V prvé řadě je to netolerance mezi jednotlivými účastníky silničního provozu. Což se tedy netýká pouze cyklistů, ale všech účastníků silničního provozu. Druhou věcí je otázka nepoužívání bezpečnostních prvků pro cyklisty, tedy bezpečnostních helem, reflexních materiálů a prvků, osvětlení kola za snížené viditelnosti. Samostatnou kapitolou ve vztahu k větší bezpečnosti cyklistů je i úprava reflexních povrchů cyklistických pruhů a tak podobně.

Takže je možné říci, že jedním z prvků bezpečnosti je i kvalitní cyklistická infrastruktura.
To v každém případě. Pokud se stavějí cyklistické stezky, musejí splňovat všechny bezpečnostní prvky. V případě vyhrazených jízdních pruhů je tu zase odpovídající jasné a viditelné vodorovné značení, k tomu svislé značení… Je i mnoho prvků na vyznačování, můžeme se bavit o tom, zda vyhrazené jízdní pruhy neoddělit něčím vyvýšeným, aby když auto na to vjede, tak cítilo trochu náraz … Je řada různých nových materiálů, ale stále to skončí na penězích…

Česká republika má podle mého názoru vůči účastníkům silničnímu provozu velký dluh, a to jak vůči řidičům motorových vozidel, tak právě i vůči cyklistům. Nemáme kvalitní dopravní infrastrukturu. A hned tak asi mít nebudeme.

Myslím, že naše dopravní infrastruktura je zastaralá.

Jak hodnotíte řešení telematiky či světelných křižovatek ve vztahu k cyklistické dopravě?
U telematiky je to složitější, protože záleží na tom, k čemu je určena. U parkovacích systémů a sčítání dopravy – tam cyklisté zahrnuti nebudou, to je jasné. V řešení světelných křižovatek je bohužel řada nedokončených a nedotažených věcí – chybějící výstražníky pro cyklisty kupříkladu.

Další problémy vidím v legislativě. V legislativní úpravě z roku 1999 byla například uvedena přednost cyklistů jedoucích po stezce před křížením. Později, zákonem 361 to bylo zrušeno, a dnes se to znovu bude do zákona dávat, protože tam vzniká celá řada nebezpečných kolizí.

Když bychom se zabývali statistikami nehodovosti cyklistů ve srovnání s ostatními účastníky provozu…
Největší procento usmrcených jsou účastníci dopravních nehod z osobních vozidel, to je logické, protože jich je nejvíce. Pak nastupuje ta druhá škála: motocyklisté a cyklisté. Tam je problém, že nejsou nijak chráněni, a i při nižší rychlosti mohou být následky nehod daleko vyšší.

Jaké akce pořádá Policie ČR na podporu snížení nehodovosti cyklistů?
Dopravně-bezpečnostní akce, zejména represivní, jsou zaměřeny na kontrolu dodržování pravidel silničního provozu, předpisů vybavení jízdních kol, jejich osvětlení, jízdu za sebou a podobné věci.

V oblasti prevence je to spíše kontrola používání reflexních prvků, přileb pro děti a tak dále. Intenzita všech těchto akcí je různá, v každém regionu je situace trochu jiná.

Plánujete nějaký nový projekt do budoucna?
V současné době nemáme žádnou akci, která by se přímo dotýkala cyklistů. Na podzim, jak dojde ke změně času, budeme provádět větší kontrolu reflexních prvků u cyklistů. Což je podle mého názoru velký problém. Pokud cyklista nepoužívá alespoň základní reflexní prvky, může být pro řidiče naprosto neviditelný – zvlášť za špatného počasí a za šera. Vzniká tak velké množství tragických dopravních nehod, a ne vždy za to může řidič vozidla. Cyklista by měl dát řidiči šanci, aby ho viděl. Jedná se o vybavení, které je dané vyhláškou a souvisí se zákonem 56. Při koupi kola však kromě odrazek nemáte žádné další reflexní prvky. Je proto třeba se dovybavit, což je finančně náročné. Ale za tu bezpečnost to, myslím, stojí.

Co patří k základnímu bezpečnostnímu vybavení pro cyklistu?
K opravdu základnímu vybavení patří: za snížené viditelnosti mít světlo vpředu a vzadu, dvě na sobě nezávislé brzdy, na nových kolech je povinnost mít odrazky, blatníky, samozřejmě s ohledem na povětrnostní vlivy atp.

Za co dostávají cyklisté pokuty?
Cyklisté mohou dostávat pokuty v té samé výši podle zákona tak jako řidiči motorových vozidel. Jediný rozdíl je v tom, že mu nevezmeme body a nezadržíme řidičský průkaz.

Jak vnímáte otázku údržby cyklostezek?
To je velký problém. U turistických stezek respektive cyklotras není vyřešeno, kdo bude dělat údržbu. Neziskové organizace například postaví cyklostezku, ale se už nikdo nezabývá její údržbou. Nikdo nemá tu povinnost. Společnost, která kdysi trasu zřídila, často už neexistuje. A to jsou problémy, na které navazují další. Obvykle se nezaznamená změna trasy po úpravách, které zde vzniknou, takže se vám může stát, že po krásné jízdě na kole kolem vinohradů přijedete před plot a nemůžete dál. Přitom v mapě to vyznačeno vůbec není.

Ve městech je údržba cyklotras jednodušší, víme přece, kdo se o ně postará…
Ano, tam je to pod správou komunikací. Na druhou stranu je nyní problém v tom, že správce komunikace na údržbu nemá peníze. To se netýká pouze komunikací pro cyklisty, to zahrnuje všechny komunikace. Pokud chceme zvýšit bezpečnost na komunikacích, musíme je mít v prvé řadě bezpečně upravené.

“Our transport infrastructure is outdated,“
Interview with plk. Ing. Leoš Tržil, Director of Traffic Police Services of the Police Corps of the Czech Republic on the Topic of: Safe Cycling Infrastructure.

Foto: archiv ŘSDP PP ČR

Autor

• Mgr. Doudová Ludmila