Na dokončení rozšíření silnice ze Zlína do Otrokovic chybí peníze

Návrh rozpočtu pro ministerstvo dopravy zatím počítá s částkou přes 50 miliard, o takřka polovinu méně než v minulých letech. "Nemáme ani jistotu, že za tohoto rozpočtu dočerpáme peníze z EU a připravíme projekty na další plánovací období. Náš rozpočet proto potřebujeme navýšit alespoň do deseti miliard," řekl dnes ČTK Toman. V takovém případě by pak podle něj bylo dokončení uvedeného úseku reálné.

Práce na - I/49 - jedné z nejzatíženějších silnic ve Zlínském kraji - stavbaři zahájili loni v červenci. Poté ji ministerstvo dopravy zařadilo na seznam zastavených staveb. Později ale tehdejší ministr Vít Bárta úsek navštívil, dopravní situaci tam označil za jednu z nejhorších v ČR a slíbil pokračování prací. "Podle mě není vůbec možné handlovat se o této silnici ve smyslu - kdy tam bude, jak tam bude. Ona tam prostě musí být," řekl dnes ČTK statutární náměstek hejtmana Zlínského kraje a předseda Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě Libor Lukáš.

Právě toto sdružení dnes v Luhačovicích na Zlínsku uspořádalo mezinárodní konferenci s názvem Střední Morava - křižovatka dopravních a ekonomických zájmů. Jejím vyvrcholením bylo přijetí takzvané Luhačovické výzvy, pod kterou se podepsalo asi 200 účastníků z řad akademické obce, samospráv, stavebních oborů. Dokument upozorňuje na špatné dopravní napojení regionu Střední Morava. Podle signatářů tak má celá oblast nižší konkurenceschopnost a vyšší nezaměstnanost než zbytek země. Výzvu obdrží premiér Petr Nečas (ODS) a ministr dopravy Pavel Dobeš (VV).

"Výzva nemá žádnou vymahatelnost. (...) Je to vykřičník. Byli bychom rádi, kdyby Česká republika regionu Střední Moravy pomohla k tomu, aby byl výkonnější, nabídl lepší podmínky pro život," doplnil Lukáš.

Člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník dnes upozornil na to, že pokrytí republiky dálnicemi a rychlostními komunikacemi není ve srovnání s ostatními zeměmi "moc lichotivé". Země na špici tohoto žebříčku mají v průměru 60 kilometrů dálnic na 1 000 kilometrů čtverečních plochy, v České republice je to 15, a to včetně rychlostních komunikací. "Máme zhruba čtyřikrát nižší hustotu dálnic a rychlostních komunikací než má Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, ale také méně než poloviční než Německo, případně Rakousko," uvedl Zahradník.
 

Autor

• ČTK

Společnost KONSTRUKCE Media, s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.