Metrostav sklízí chválu ve Varšavě

• Foto

Za 27 měsíců od zahájení v červenci 2013 musí Metrostav vybudovat stavbu za více než pět miliard korun, která výrazně ovlivňuje a do budoucna změní život obyvatel i návštěvníků polské metropole. V této lhůtě je i vypracování projektové dokumentace. Investorem je GDDKiA (Generalna Dyrekcja Dróg Krajowych i Autostrad), obdoba českého Ředitelství silnic a dálnic. Stavba má skončit v říjnu 2015.

Potěšitelné jsou reakce laické i odborné veřejnosti. Jaroslav Osowski říká: „Tempo prací, které Češi nasadili, vz­buzuje u řady Varšavanů uznání. Při takto rozsáhlých investicích jsme zvyklí, že dochází ke zdržení. Zde je to však jinak. V úseku poblíž Powązek dodavatel dokonce před­běhl harmonogram. Dosud si vysloužil jen samou chválu.“ „Kéž by ostatní pracovali stejně,“ pro­hlásil Łukasz Lendner, ředitel Generálního ředitelství silnic a dálnic (GDDKiA) pro oblast Mazovska. Společnosti Metrostav pogra­tuloval také zástupce primátora Varšavy Jacek Wojciechowicz: „Mám radost z toho, že jsme už v polovině a že byly dodrže­ny všechny termíny. Věřím, že práce budou postupovat stejně i nadále.“

Modernizace této komunikace spočívá v jejím rozšíření dle místních podmínek o jeden pruh v každém jízdním směru. Hlavní silniční průtah polskou metropolí pak bude mít čtyři či pět jízdních pruhů v každém směru. Zásadní částí stavby na severním okraji centra Varšavy jsou inženýrské objekty, mj. 46 mostních objektů a 600 m dlouhý zasklený protihlukový tunel. Největší pozornost veřejnosti poutá zejména modernizace nosné konstrukce sedmipolového ocelového mostu Generála Grota-Roweckiego přes řeku Vislu, a souvisejících mimoúrovňových křižovatek.

Zajímavostí, ale pro naše stavbaře spíše komplikací je, že 650 m dlouhý most slouží nejen pro dopravu, ale též pro vedení hlavního vodovodu a parovodu, a nachází se v chráněném území Natura 2000. Jak zdůrazňuje Radim Čáp, v městském prostředí nesmí jeho tým vedle přeložek a modernizace inženýrských sítí, stezek pro cyklisty, protihlukových stěn, objektů veřejné dopravy a světelného signalizačního zařízení opominout ani ekologické požadavky. Dalšími milníky postupu českých stavbařů jsou nyní výstavba 600 m dlouhé nájezdové rampy, zmiňovaný protihlukový tunel a práce na druhé části mostu Grota-Roweckiego přes Vislu.

Radima Čápa všechna slova uznání těší a věří, že i zbývající práce a především přejímka stavby investorem dopadnou rovněž úspěšně. A samozřejmě doufá, že pozitivní reference usnadní cestu největší české stavební firmy k dalším zakázkám u našeho severního souseda. Vzhledem k přetrvávající nelehké situaci stavebnictví v ČR jsou zahraniční projekty alespoň částečnou možností zachovat dlouho budované specializované sehrané odborné týmy. Ty totiž nyní, přes veškeré proklamace o zvyšování rozsahu tuzemských infrastrukturních investic, nacházejí uplatnění zejména mimo ČR – v Norsku, Finsku, Dánsku, Bělorusku, na Slovensku, Islandu a řadě dalších zemí.

Autor

• (red)