Lidem z Brna-Bosonoh vadí chystaný územní plán, hlavně silnice

"Pokud projde varianta jedna nebo dvě, hledáme jinou lokalitu, kam bychom se jako celé Bosonohy mohly přestěhovat," řekl v nadsázce starosta. V soupisu námitek, který Bosonožští odeslali na magistrát, uvádějí, že hodnoty hlukové zátěže, emisí, polétavého prachu a částic všeho druhu jsou na území Bosonoh překračovány už nyní. Prokázala to prý měření. "Z tohoto hlediska je protizákonné vůbec plánovat umístění staveb, které generují další zatížení dopravou, a tudíž výrazné zhoršení životních podmínek," uvedli v dokumentu.

Kolem Bosonoh vede dálnice D1, která se má rozšiřovat na šest pruhů. Podle místních jich však ve skutečnosti, když se započítají i odbočovací, zařazovací a odstavné pruhy, bude deset. "Šířka komunikace se zvětší ze současných 32,5 na více než 60 metrů," uvedli. Chtějí proto, aby se dálnice rozšiřovala jen jedním směrem, a to na Troubsko na protější straně dálnice. U Bosonoh prý jinak nezůstane místo na budoucí obchvat.

Místní jsou i proti silnici R43, která má na severu Brna v tunelu projít sídlištěm Bystrc a u Bosonoh se napojit na dálnici D1. Prosazují vedení rychlostní silnice mimo městský katastr.
Ani se třetí variantou územního plánu, která s R43 nepočítá, však Bosonožští nesouhlasí. Podle starosty kvůli tomu, že jim téměř znemožňuje novou bytovou výstavbu. "Za to, že tam nechceme R43, tak nám usekali ve třetí variantě všechny rozvojové plány. Nechceme-li tam dopravu, paradoxně nemůžeme ani stavět," uvedl.

O trase silnice R43 nebude ve svém územním plánu rozhodovat Brno, ale Jihomoravský kraj. Určí koridor, který pak musí Brno do svého územního plánu převzít a upřesnit vedení silnice přes jednotlivé pozemky. Kraj prosazuje právě trasu přes Bystrc a kolem Bosonoh, a to i přes odpor obyvatel. Odpovědný radní David Macek (KDU-ČSL) prý chápe, proč proti ní Bosonožští protestují, podle něj je však na projektantech, aby se s ochranou obytných zón kolem silnice vypořádali.

Bosonožští jsou i proti dalšímu obřímu projektu, a to uvažovanému teplovodu z jaderné elektrárny v Dukovanech na Třebíčsku do Brna. Rozvody prý pro městskou část nemají žádný přínos, byly by pouze zdrojem komplikací a omezily by práva vlastníků pozemků.

Bosonohy mají přes 2 000 obyvatel a patří k vesnickým brněnským městským částem. Na jihu je míjí dálnice, na severu je naopak lemují zahrádky i zalesněná krajina. Nedaleko se také nachází chráněné území Bosonožský hájek.
 

Autor

• ČTK

Společnost KONSTRUKCE Media, s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.