Jihomoravští zastupitelé dál trvají na silnici R43 přes Bystrc

Iniciátoři petice už při jejím podání na kraj varovali, že když samospráva alternativní trasy silnice neposoudí, skončí připravovaný krajský územní plán znova u soudu. Petici proti vedení silnice bystrckým sídlištěm podepsalo od roku 1996 asi 37 000 lidí. Radní David Macek (KDU-ČSL) však dnes upozornil, že části lidí figurujících v petičních arších by se stavba nejspíš přímo nedotkla. "Uvádějí jako svou adresu třeba Jindřichův Hradec nebo Náchod," uvedl.

Petenti v dokumentu namítají, že silnice by odhadovaným provozem 20 000 aut denně zatížila hustě obydlenou část Brna, kde žije asi 30 000 lidí. Kromě hluku by prý lidé trpěli i smogem. "Jedná se o území častých inverzí a o špatně odvětrané údolí," uvedli.

V petici žádají zastavení přípravných prací na R43 i na dálničním mostu u hráze Brněnské přehrady. Chtějí, aby kraj vypracoval variantu takzvanou Boskovickou brázdou mezi Kuřimí a Ostrovačicemi. Brno by obešla ze západní strany. Přejí si také nový brněnský územní plán, kde R43 zakreslena nebude, i časté a pravdivé informování veřejnosti.

Krajští zastupitelé jim napsali, že pravidelně o záležitosti informují na krajských internetových stránkách, i že jiné varianty kraj prověřil. Macek upozornil, že i proti nim lidé protestují. Petici s 2000 podpisy proti vedení silnice Boskovickou brázdou kraji odeslali lidé z Veverské Bítýšky a okolí, připojilo se k ní i asi deset starostů z Brna a okolí.

Kraj podle dokumentu porovnal tři varianty, a to bystrckou, Boskovickou brázdou i trasu, jíž předložilo ministerstvo životního prostředí. Jako nejvýhodnější vybral bystrckou trasu. Místem vede čtyřproudá silnice už dnes, přestavba na rychlostní silnici by úsek schovala do tunelu.
 

Autor

• ČTK

Společnost KONSTRUKCE Media, s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.