Díky zahraničním stavbám si stále držíme své postavení v podzemí

• Foto

Jak vznikla před 50 lety Subterra?
Na úplném začátku půlstoleté historie naší firmy byl v září roku 1964 první odpal na ražbě padesátikilometrového štolového přivaděče pitné vody ze Želivky do Prahy. To byl začátek vývoje podniku, který se od samostatného útvaru Uranových dolů Příbram přes odštěpný závod Želivka, národní podnik Podzemní inženýrské stavby, koncernový podnik Výstavba dolů uranového průmyslu, přeměnil až v dnešní akciovou společnost Subterra, která byla založena k 1. 4. 1992. Před tím však již Subterra byla dva roky státním podnikem, takže obchodní firma je známa od roku 1990.

Na jakých významných stavbách Subterra historicky pracovala?
Z historie firmy vystupuje celá řada významných staveb, které Subterra vytvořila, či se na nich významně podílela. Výrazné stopy za sebou zanechala při výstavbě vodohospodářských děl, kanalizačních sběračů, kolektorů, silničních a železničních tunelů včetně výstavby pražského metra. Jmenovitě vždy rád zmiňuji alespoň jednu stavbu, která se stala populární díky vítězství v internetové soutěži „Sedm divů Česka“; jde o přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé stráně. Subterra se na její výstavbě podílela realizací celé její podzemní části. Klasickou ražbou byly vytvořeny mohutné kaverny pro elektrárnu a pro trafostanici a dále štoly a tunely v celkové délce 8,5 km. S výstavbou bylo započato v květnu roku 1978 a do provozu bylo dílo uvedeno v prosinci roku 1996.

V čem se firma změnila po roce 1989?
Z firmy specializované na podzemní stavitelství se postupně stala stavební firma multioborová. Diverzifikaci výrobního programu si vyžádal útlum podzemního stavitelství, kterým Subterra v devadesátých letech minulého století prošla. V té době jsme vstoupili i do segmentu železničního stavitelství. Bylo to v roce 1997 na zakázce „Modernizace traťového úseku Hodonín – Moravský Písek“ na II. železničním koridoru.

Kdy začala expandovat a stavět v zahraničí?
Hned na začátku devadesátých let Subterra využila příležitosti otevření zahraničních trhů. Získala a provedla několik významných zakázek podzemního stavitelství ve Španělsku. V témže desetiletí našla uplatnění též v Německu, jak v podzemí, tak i na povrchu. Na začátku nového milénia se zaměřila na Chorvatsko, kde v první dekádě postavila dálniční tunely Plasina na trase Záhřeb – Split a Tuhobič na trase Záhřeb – Rijeka. V současné době působíme v Maďarsku, Srbsku, Chorvatsku, Německu a Švédsku. Letos zde budeme realizovat více než čtvrtinu našeho obratu.

Jaký bude z hlediska tržeb a ziskovosti letošní rok oproti minulým letům?
Ve srovnání s loňským rokem očekáváme přibližně stejné výsledky v obou ukazatelích. To znamená, že co do výkonů můžeme být celkem spokojeni, ne však co do tvorby zisku. Ten v loňském roce byl a letos znovu bude hluboce pod úrovní let předchozích.

Kolik v současnosti Subterra zaměstnává lidí?
Subterra má v současné době přibližně 700 zaměstnanců.

Subterra je historicky spjatá především s podzemními stavbami, jaká je současná situace v oboru?
Neradostná. Tato oblast stavebnictví byla zasažena snad nejvíce. Velké podzemní stavby jsou většinou součástí infrastrukturálních celků s dlouhodobým procesem přípravy. Tento proces byl u nás v posledních letech přerušen – stavby se nepřipravovaly, soutěže se až na výjimky nevypisovaly. Pokud se situace vůbec kdy vrátí do předkrizového stavu, bude to trvat ještě poměrně dlouho.

Daří se udržet týmy lidí, když pro ně není delší dobu práce?
U podzemí bylo pro nás jedním z východisek uplatnění v zahraničí. Problém nedostatku zakázek v tuzemsku tím však není možné vyřešit úplně. Ne každý je totiž schopen a ochoten zde pracovat. Tedy i přes částečnou kompenzaci výpadku zakázek ve formě zvýšené orientace na zahraničí jsme personál naší podzemní divize byli v loňském roce nuceni redukovat a teď jsme na stavu, pod který bychom šli už velmi neradi.

Jaké významné podzemní stavby v současnosti realizujete?
V Praze razíme průzkumnou geologickou štolu pro tunel Radlice. Ostatní podzemní stavby máme nyní v zahraničí. V Srbsku dokončujeme výstavbu dálničního tunelu Bancarevo. Jedná se o dva dvoupruhové tunely, délka každého z nich je přibližně 700 m. V Německu se rozjíždí rekonstrukce železničního tunelu Alter Kaiser Wilhelm u města Cochem. Ve Švédsku se připravujeme na zahájení výstavby dvou tunelů zajišťujících přístup pro vybudování plánovaného podzemního obchvatu Stockholmu. Jejich délka je 518, resp. 515 m. Součástí zakázky je i zřízení provizorního přístavu.

Jak se daří pozemní a „technické“ divizi?
Naše pozemní divize žádné zahraniční zakázky nemá a doma musí čelit velice tvrdé konkurenci s cenami často pod úrovní rozpočtových nákladů. Odpovídají tomu i její výsledky, které budeme chtít co nejdříve zlepšit. Naše „technická“ divize si vede poměrně dobře, její výsledky mají stoupající tendenci z hlediska obratu i tvorby zisku.

Stavíte v Německu, dříve jste působili například ve Španělsku. Kde vidíte další potenciál pro zahraniční expanzi?
Pokud máme na mysli i Slovensko, tak bychom rádi zlepšili naše postavení právě zde. V zemích, kde již nyní působíme, si chceme udržet naše pozice a na stávající zakázky navázat dalšími.

Platí to především pro Maďarsko, Německo a Švédsko. O proniknutí na trhy, které by pro nás byly z dnešního pohledu nové, v současné době vážně neuvažujeme, snad jen s výjimkou Rakouska.

Kolik lidí v zahraničí pracuje?
V zahraničí nyní pracuje více než sto zaměstnanců, tento počet se však v příštím roce navýší přibližně o dalších padesát.

Kde byste rád viděl Subterru za deset let?
Rád bych ji viděl tam, kam se ji snažíme směřovat – tedy v pozici uznávané, moderní a prosperující stavební firmy vyhledávané doma i v zahraničí.

Autor

• Svoboda Petr (pes)