Český trumf pro evropské silnice

Na příslušné rozhodnutí o jednotném konceptu pan-evropského, tzv. hybridního mýtného systému nyní navazuje rozsáhlý standardizační proces pracovních skupin Evropské komise pro standardizaci CEN. Pilotní projekt, který mezitím už téměř dva roky probíhá v ČR, může být nyní chápán jako test implementace pro celou Evropu, s tím, že „české řešení“ obsahuje i další prvky souhrnně označované jako telematické služby s přidanou hodnotou, které jsou v pan-evropských měřítcích na samém začátku diskuze. Toto řešení je rovněž uvedeno jako příklad v návrhu evropské normy TR 278259, která je v současné době schvalována.

Proto lze považovat za významný úspěch, že už před dvěma roky navržené a stále upřesňované řešení expertní skupiny ČVUT Praha, Fakulty dopravní, tj. kombinace mikrovlnného a satelitního řešení, se ve významné míře promítnulo ve standardizačních procesech Evropské komise CEN v oblasti tzv. hybridních mýtných systémů.
Dnes je stále zřetelnější, že zpoplatnění silnic první a druhé třídy nelze řešit pomocí mýtných bran, jako je tomu na dálnicích v některých zemích Evropy vč. České republiky, ale na pomoc musí přijít družicové systémy GPS.

Podle slov prof. Zdeňka Votruby a prof. Tomáše Zelinky, členů Expertní skupiny Českého vysokého učení technického, je řešení hybridního mýtného systému, který tato expertní skupina ideově navrhla a architektonicky rozpracovala, v příčinné souvislosti s nedávným rozhodnutím EK, i přijatými a rozpracovanými relevantními standardy CEN. Lze říci, že cílevědomá činnost členů expertní skupiny v pilotním projektu, stejně jako i ve standardizačních komisích CEN měla na toto rozhodnutí EK významný vliv.

Standardizace navrhovaného systému zpoplatnění dálnic a silnic je důležitá zejména proto, aby mohl být v horizontu několika let tento systém realizován. Řešení navržené českou expertní skupinou předpokládá propojení s dnes už na dálnicích fungujícím mikrovlnným systémem a satelitním systémem GPS (později evropským systémem Galileo / EGNOS) při jeho rozšiřování na rychlostní silnice či silnice první třídy. Hybridní systém, jehož pilotní verze se v ČR ověřuje ve spolupráci se společností Kapsch, by se tak mohl stát i pilotním projektem pro celou Evropu.

Kritickou částí hybridního sytému ale je rozhraní mezi tím, kdo data zasílá (generuje) a tím, kdo je zpracovává. Jako problém se zejména ukazuje fakt, že ve světě existuje cca 150 „standardů“ elektronického mýta!

K identifikaci vozidel se v současnosti používají např. kamerové systémy, čárové kódy RFID, v USA i infračervené systémy. Ovšem při hustém provozu na silnicích a územích s rozvětvenými komunikacemi se využití satelitních systémů ukazuje jako nejefektivnější a v zásadě jej nelze v plné míře žádným jiným z uvedených systémů nahradit.

Dnes je nejen u nás jasný zájem státu ale i velkých měst na zpoplatnění silnic a parkovišť, na druhé straně musí být systém plně zabezpečen proti zneužití k finančním machinacím či zcizení informací.

I proto je třeba klást vysoké nároky jak na zpoplatňovací systém mýtného, který musí korektně zpracovávat data z různých systémů i z různě inteligentních palubních terminálů, tak na jeho důkladné zabezpečení proti poruchám i proti pokusům o záměrné narušení.

Vzhledem ke snahám, aby nejen v Evropě (od r. 2012-14), ale vůbec ve světě fungovaly kompatibilní systémy, je využití hybridních systémů napojených na evropské Galileo nejsnazší cestou. Pak už zbývá jen to „nejlehčí“ – přimět výrobce palubních terminálů k produkci kompatibilních terminálů podle hesla – jeden terminál pro celý svět. To pak umožní rozvoj i dalších telematických služeb s tzv. přidanou hodnotou vč. například on-line navigace.
 

Autor

• (red)