Česko by mělo podle firem podpořit říční dopravu, pozemní nestačí

"Labe představuje pro Českou republiku přístup na světové trhy," uvedl Schmidt-Trens a dodal, že role námořní dopravy ve světovém obchodu je prakticky nezastupitelná. Silnice a železnice vedoucí přes Českou republiku podle něj nebudou v budoucnu schopny přepravované množství zboží pojmout, v oblasti říční dopravy má ale ČR výrazné rezervy.

Na situaci v labské lodní dopravě si dlouhodobě stěžují tuzemští rejdaři. Podle nich je podnikání na řece neekonomické především kvůli vysokému počtu nesplavných dní, kdy hladina Labe klesne pod 1,4 metru. Situaci by podle nich vyřešila výstavba takzvaného plavebního stupně v Děčíně, která ale stále nemá kladný posudek dopadu projektu na životní prostředí (EIA).

Státní organizace Ředitelství vodních cest (ŘVC) slíbila zapracovat připomínky ministerstva životního prostředí do dokumentace EIA k děčínskému jezu do konce letošního roku. Předseda Sekce vodní dopravy při Svazu dopravy ČR Milan Raba ale předpokládá, že výstavba tohoto vodního díla se bude nadále protahovat.

Rejdaři proto na vládě žádají kompenzace za prokazatelnou ztrátu během dní s nízkou hladinou vody v řece. Celkově požadují částku kolem 53 milionů korun ročně. Ministerstvo dopravy o finanční náhradě s rejdaři dlouhodobě jedná, žádný plán ale s touto variantou podpory vodní dopravy nepočítá.

Unie obchodních komor Odra-Labe je sdružením třiceti hospodářských komor na území České republiky, Německa a Polska. Spojily se před jedenácti lety s cílem podpořit rozvoj podnikání v lodní dopravě na Labi a Odře.
 

Autor

• ČTK

Společnost KONSTRUKCE Media, s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.