Bilance na stavbě tunelu Dobrovského
Roční bilance na největší brněnské dopravní stavbě současnosti jasně vypovídá o úctyhodných výkonech razičských osádek společností Subterra a OHL ŽS. Za uplynulý rok dokázaly vyrazit 396, resp. 270 metrů tunelu pod ulicí Dobrovského, který bude součástí velkého městského okruhu v Brně.
Tunel je rozdělen na severní tunelovou troubu, označovanou jako TI (v současnosti razí OHL ŽS), a na jižní tunelovou troubu, označovanou jako TII (realizuje Subterra).
„Na TII jsme v roce 2008 vyrazili na řídicí čelbě – kalotě celkem 396 m a plně uzavřeli 370 m profilu. Podotýkám, že tunel je dlouhý 1.060 metrů. Z těch asi 400 m tunelu byla první polovina ražena pod ochranou mikropilotových deštníků. To představovalo 24 vějířů v podzemí. V úseku průchodu tunelu pod Pešinovou ulicí, v metráži kolem 150–320 m od portálu, jsme museli aktivně zajišťovat obytné budovy nacházející se vpravo po směru ražení kompenzační injektáží. Zbytek úseku, tedy 80 m, již probíhal bez doplňujících opatření a čelby dospěly před vánočním přerušením prací do prostoru technologického centra,“ říká k uplynulému roku manažer projektu Josef Bača z divize 1.
Pro tunel TI, kde práce provádí OHL ŽS, platí stejný postup, pouze s tím rozdílem, že k 31. 12. 2008 měli řídicí čelbu ve staničení 269 m a plně uzavřeno 251 m. To je dáno tím, že zahájili ražbu s tříměsíčním odstupem. Tunely jsou raženy horizontálně i vertikálně děleným výrubem s tím, že ostění bývalých průzkumných štol je plně nahrazováno primárním ostěním tunelů.
„V lednu a únoru jsme postoupilis řídicí čelbou přibližně o 48 m a ke konci února bylo uzavřeno 462 m tunelu. Vše samozřejmě pod ochranou mikropilotových deštníků v oblasti technologického centra a Chodské ulice. V březnu předpokládáme dosažení hranice 500 m kompletního provedení primárních obezdívek a následně v dubnu „slavnostních“ 530 m tj. vyražení poloviny tubusu tunelu TII,“ předjímá dále Josef Bača.
„Geologické poměry v trase tunelů nám dovolují realizovat ražení bez zajištění předpolí kaloty tunelů mikropilotovými deštníky, což ovlivňuje i rychlost postupu ražeb. Žádná jiná kompenzační opatření či úpravy technologie ražení nemusíme, vzhledem k příznivému vývoji konvergenčních deformací tunelových rour i poklesové kotliny nadloží tunelových rour, provádět,“ dodává k postupu ražeb Josef Bača.
V roce 2009 čeká razičské osádky postup v ražbách ze stávajícího portálu Královo Pole přibližně o 500 m a provést zarážku asi 20 m z portálu Žabovřesky. „Od dubna do srpna již budeme realizovat napojování TII na technologické centrum vzduchotechnickou jámou a kanálem. Rovněž v dubnu plánujeme zahájit definitivní obezdívky tunelu a do konce roku i zbývající části definitivních obezdívek, tedy klenbu a mezistrop,“ upřesňuje předpokládané práce v tomto roce Josef Bača.
Pro snížení negativních projevů na povrchovou zástavbu, zejména hluku a otřesů, jsou od listopadu 2008 na obou tunelech používány pro bourání dočasných železobetonových konstrukcí demoliční nůžky.
Projevy ražení tunelů jsou jak v podzemí, tak i na povrchu, kontinuálně sledovány nezávislým monitoringem investora a pravidelně vyhodnocovány na jednáních Rady monitoringu (RAMO). RAMO vyhodnocuje mimo jiné varovné stavy a v tomto parametru hodnocení se tunel nachází v „normálním stavu“. Výjimkou je oblast průchodu tunelu pod ulicí Palackého, kde je stav vzhledem k dlouhodobé konsolidaci horninového prostředí hodnocen stupněm „zvýšená pozornost“ a zatím není potřeba přijímat dodatečná opatření. Všechna tato opatření včetně důsledného dodržování technologického postupu prací jsou kladně hodnocena jak na straně investora a Sdružení VMO, tak i na vnitrofiremní úrovni.