19. ročník Silniční konference řešil financování, výstavbu a bezpečnost české silniční infrastruktury

• Foto

V úvodním bloku jednání konference jsme bohužel postrádali ministra dopravy Pavla Dobeše, vinou neodkladných povinností úřadu. V úvodní zdravici ve sborníku účastníkům konference ministr sděluje: „Výdajový limit pro rok 2012 z národních prostředků je navrhován ve výši 41 mld. Kč. Nejedná se bohužel o potřebné koncepční řešení problémů ve správě dopravní infrastruktury. Výhled rozpočtu předpokládaný pro roky 2013 a 2014 zůstal zachován ve výši 37 mld. Kč, což je v roce 2013 o 10 mld. Kč méně, než činil schválený výhled rozpočtu roku 2011.“ A dále pokračuje: „Oceňujeme, že vláda v obtížné situaci rozhodla o mírném navýšení prostředků pro rok 2012, které alespoň v základní rovině dokáže pomoci vyřešit nejpalčivější problémy. Je to však právě rozpočtový výhled, který lze po dojednaném navýšení o 4 mld. Kč pro rok 2012 považovat stále za velkou komplikaci.“

Přítomné pozdravil Ing. František Lehovec a popřál příjemné dva dny jednání. Hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák řekl: „Je-li nějaká akce po devatenácté, je to ukazatel, že je o ni zájem. A má-li ještě k tomu přes 1 000 účastníků, je jasné, že je to pro nás zajímavé a přínosné.“

„Za vším je třeba hledat dopravu. Aby se k nám lidé mohli podívat, musí mít dobré cesty – jejichž úroveň jste si dnes mohli vyzkoušet,“ řekla 1. náměstkyně primátora města Zlína Mgr. Eva Štauderová.

Ing. Luděk Sosna, ředitel Odboru strategie Ministerstva dopravy ČR hodnotil výsledek rozpočtu na rok 2012: „Ministerstvo dopravy ve spolupráci se Státním fondem dopravní infrastruktury vybojovalo ze státního rozpočtu 41 miliard na rok 2012. Musím přiznat, že je to částka, se kterou nejsme spokojeni.“ A dále uvedl: „Na ministerstvu v současné době nabývá proto na síle debata o tom, jak zapojit alternativní zdroje, abychom mohli pokračovat ve výstavbě dopravní infrastruktury.“

„Věřím, že další tři roky dokážeme zvládnout, a že se podaří mnoho věcí. Zamysleme se nyní každý nad tím, jak z hlediska své profese dokážeme i to málo finančních prostředků, které máme k dispozici, vhodně využít,“ dokončil Sosna.

„Strategie je definována financemi a finance musí reagovat na strategii,“ řekl Ing. Tomáš Čoček, Ph.D., náměstek pro realizaci zdrojů Státního fondu dopravní infrastruktury. „Díky posílení o čtyři miliardy v tuto chvíli reálně nehrozí ztráta evropských prostředků,“ sdělil Čoček.

Z pohledu ŘSD ČR hovořil Ing. René Poruba, pověřený vedením této organizace: „Snažíme se, aby ŘSD bylo silným investorem. Chtěli bychom znovu zavést cenové kontroly v rámci staveb. Další výzva nás čeká na přejímce staveb – zamezit tomu, aby se ztrácely peníze při nedůsledných přejímkách staveb.“

Ing. Petr Čížek, jednatel společnosti SWIETELSKY stavební s.r.o. a předseda Sdružení pro výstavbu silnic Praha, ve svém apelu k účastníkům řekl: „Hrozí reálné nebezpečí, že budeme muset některé stavby z Operačního programu Doprava vyřadit, konkrétně například D8, a budeme muset mít připraveny náhradní projekty, které nemáme. Od léta roku 2009 totiž nebyl vypsán žádný nový projekt. Proto upozorňuji na to, že je bezpodmínečně nutné investovat všechny prostředky do přípravy staveb.“

„Jako velké pozitivum vidím to, že vztahy uvnitř resortu dopravy se velmi zlepšily – příkladná je spolupráce ŘSD, MD, krajů i municipalit,“ doplnil Čížek.

Největší problémem naší infrastruktury je kvalita a s ní spojená rychlost přípravy staveb
V rámci odborné konference jsme pro časopis SILNICE ŽELEZNICE získali hodnocení z pohledu představitele Státního fondu dopravní infrastruktury, Ing. Tomáše Čočka, Ph.D., náměstkem pro realizaci zdrojů SFDI

Myslíte si, že pořádání této konference a jí podobných má jistý vliv na oblast dopravy České republiky?
Určitě ano, protože to pomáhá předávání informací mezi státní správou, zhotovitelskými firmami, firmami projekčními… Pomáhá to do určité míry, řekl bych, i ve strategickém plánování firem, dává to určitou vizi, co by se v nejbližších letech mělo dít, a jaký je vůbec přístup státu k této oblasti. Tento sektor totiž je velmi závislý na státních investicích, takže si myslím, že takováto odborná výměna informací je velmi podstatná.

Mohl byste uvést konkrétní příklad, co se podařilo díky této konferenci zajistit nebo zlepšit?
Musím říci, že tím, jak působím v části státní správy, jsem velmi pozitivně kvitoval to, jak rychle odborná veřejnost zaujala postoj k tak zvaným náhradním projektům. Když jsme před třemi lety začali informovat o tom, že je nezbytné zajistit určité náhradní projekty z Operačního programu, byla to novinka a neměli jsme pro ni příliš velkou podporu. Nyní si myslím, že i díky tomu, že jsme ji veřejně prezentovali na konferencích tohoto typu, se dá říci, že částečně to navýšení rozpočtu, kterého jsme dosáhli letos, bylo dáno i tím, že všechny subjekty v tomto sektoru, ať státní nebo soukromé, za touto myšlenkou stály, a tak se společnými silami podařilo peníze z ministerstva financí zajistit.

Mohl byste jmenovat několik hlavních velkých problémů, se kterými se potýká právě oblast silniční infrastruktury České republiky?
Tak určitě tím hlavním problémem je celkový objem finančních prostředků, které do tohoto sektoru jdou. Zde se to zásadním způsobem dotýká těch jednotlivých firem, které v této sféře působí – a to ať již vinou přímé závislosti na výši státní dotace, a z toho odvozeného čerpání z evropských zdrojů a úvěrových zdrojů, tak všech výkyvů, které stát v té investiční politice má. Řekněme, když si odmyslíme tu finanční stránku, tak se v této době podstatě jako největší problém ukazuje kvalita a s ní spojená rychlost přípravy staveb. Můžeme se v příštích letech bohužel dostat do situace, že třeba budeme mít finanční prostředky – roku 2014 nastoupí nová finanční perspektiva evropské komise – a nám se může stát, že nebudeme mít kvalitně připravené projekty. A to nepřímo ukazuje na řekněme třetí rovinu problémů, které v tento okamžik máme, a tou je řešení kontrolních prací, respektive kontrol, které, ať už je uděláme my nebo evropská komise. Zde bych chtěl poukázat na to, že se v předchozích letech některé činnosti zanedbávaly, zejména již zmiňované v oblasti přípravy, a i to, že máme poměrně komplikovaný legislativní proces přípravy staveb, což vede potom při samotné realizaci staveb ke změnám, a dostáváme se do problémů, kupříkladu i s dodržováním zasmluvňovacích procesů. Stavby se v průběhu realizace mění, a pak se nám může stát, že následně kontrolní orgány poukáží na to, že stavba nebyla správně zasmluvněna, a část finančních prostředků nám odeberou, nebo nedají žádné.

Během konference se již hovořilo o takzvaných náhradních projektech. Můžete sdělit, jaké projekty to budou?
Náhradní projekty jsou definovány tím, za co mají být náhradou. To znamená, že část jich musí být na silniční síti transevropské, tedy jednoduše řečeno na české dálniční síti, a část mimo tuto síť. Takže, co se týká dálniční sítě, tak by to měla být zejména modernizace dálnice D1 mezi Prahou a Brnem, která má kouzlo v tom, že je segmentová, a příslušné části se budou moci realizovat na základě toho, kolik bude finančních prostředků. Pak by to měla být výstavba dálnice D3 do Českých Budějovic, a dále stavba D1 137 Přerov – Lipník, konkrétně ta první sekce na zbývající dostavbě D1. Mimo dálniční síť by hlavním náhradním projektem měl být rozběh stavby 1/11 Mokré Lasce na hranici okresů Opava, Ostrava.

Významným tématem do budoucna bude mýto a jeho rozšiřování
O osobní názor na význam pořádání této konference a dále pak o pohled na úroveň současné české silniční sítě se exkluzivně pro časopis SILNICE ŽELEZNICE podělil představitel Ministerstva dopravy ČR Ing. Luděk Sosna, Ph.D., ředitel Odboru strategie.

Jak hodnotíte význam pořádání takovýchto akcí?
Myslím si, že akce tohoto formátu určitě význam má, protože dokáže kumulovat odborníky z celého sektoru silničního stavebnictví, počínaje projektanty, konzultanty, přes specialisty na jednotlivé obory, odborníky na realizaci staveb, a samozřejmě dále i dodavatele jednotlivých komponentů nebo technologií, které se na silničních stavbách uplatňují, a navíc je tady možné se setkat i s investory, se správci, zástupci státní správy, zástupci Státního fondu dopravní infrastruktury. Myslím si, že je tak vytvořen ideální prostor, aby se všichni sešli a řekli si neformálně řadu informací, na které obvykle v oficiálních jednáních nebo v běžné písemné pracovní komunikaci není prostor. Takže jednoznačně toto hodnotím kladně. Koneckonců sám jsem tady již po dvanácté, takže myslím, že tato akce má dlouhodobě své místo v kalendáři a svůj význam zcela jistě i v myslích všech těch, kteří se jí účastní.

Napadá vás nějaký konkrétní příklad využití výsledků, či závěrů této akce v praxi? K čemu tato akce dala, byť nepřímo, podnět?
Určitě nemusíme chodit daleko, domnívám se, že například v loňském roce, kdy došlo k takové skepsi v celém resortu, což nebylo jenom v silničním hospodářství, ale rovněž i v železničním hospodářství, vodní dopravě, dopravě jako takové, tady zaznívaly velmi jednotné názory zásadního nesouhlasu vůbec k přístupu, který vláda naznačovala směrem k dopravě. To pak podle mého názoru vyústilo i v kroky, které vedly k tlaku na vedení ministerstva dopravy, aby řadu svých myšlenek v roce 2011 přehodnotilo.

A jaké podněty máte konkrétně na mysli?
Třeba zde byly velmi ambiciózní otázky spojené s rozvojem projektů PPP v silniční dopravě, víme sami, že stále ještě není dořešena otázka rozšíření mýta na silnice nižších tříd, což je jistě projekt, který dostal zpětnou vazbu od odborné veřejnosti, což si myslím, že naopak bylo signálem, který už tady loňský rok zazněl jasně. Bohužel jsme si ale všichni mysleli, že je to věc pouze přechodná, řekněme roční odchylka v trendu, kdy pokles finančních prostředků, které půjdou do resortu dopravy. Bohužel teď to vypadá, že tomu tak nebude. Loni to tady již zaznělo a musím říct, že lidé si na to zvykají a bohužel letos to budou muset akceptovat jako věc, se kterou musí začít pracovat ve svých rozhodováních.

A pokud se podívám do historie, do starších ročníků konference, tak v roce 2000, kdy se začal rozvíjet Státní fond dopravní infrastruktury, tu byla debatovaná první zpětná vazba, jestli má fond nějakou rozumnou roli, která přináší resortu přidanou hodnotu a také jak jsou jednotliví příjemci s ní spokojeni. Pak jsme zažili období, kdy přešlo vlastnictví silnic 2. a 3. třídy ze státu na kraje, tak tady byly také v letech 2004 a 2005 diskutovány příspěvky, které se věnovaly nové funkci kraje ve vztahu k péči o nové dopravní infrastruktury, které dostali od státu, ale na něž nedostali prostředky v takové výši, aby se o ně mohli starat.

Jaké jsou podle Vás nejpalčivější problémy silniční infrastruktury?
Určitě to, co se zde line jako nit celou akcí, a tím je nedostatek finančních prostředků na výstavbu nové infrastruktury. Musíme bohužel počkat. Je to spojeno i s absencí finančních prostředků na dostavbu již existující rozestavěné sítě, protože máme řadu staveb v realizaci, které se musely zpomalit – to tempo není tak rychlé, jak jsme původně předpokládali, a zůstává řada závazků, kde je uzavřena smlouva mezi ŘSD a zhotovitelem, ale již není finanční částka na pokrytí zahájení stavby.

Pak tu existují témata, týkající se obecně provozu a údržby, nákladů na úpravy, kde jsme měli ještě v minulém roce ambici zvýšit tuto částku tak, abychom dokázali pomalu umořovat jakýsi skrytý dluh, který v infrastruktuře máme za posledních 15, 20 let, kdy také nebyla ta péče nejoptimálnější. Bohužel na tuto myšlenku musíme také rezignovat, protože je třeba zajistit alespoň to málo finančních prostředků z národních zdrojů na kofinancování projektů, které jsou hrazené z Evropské unie. Myslím si, že také významným tématem do budoucna bude, a zaznělo to dnes také, mýto – jeho rozšiřování, co to bude znamenat z hlediska krajů, z hlediska příjmu státu a související legislativy. Dále vidím jako důležitou otázku uspořádání ŘSD do budoucna, tedy zda se nám podaří elegantně transformovat tuto organizaci na akciovou společnost a jaké to bude mít výhody z hlediska možných dalších příjmů do resortu. Těch témat je celá řada, a podle mého názoru se budou cyklicky opakovat podle toho, jak se bude dařit jednotlivé myšlenky rozvíjet do budoucna, anebo jaký bude politický zájem tu či onu myšlenku více rozvíjet a upřednostnit.

Foto: Ludmila Doudová

Autor

• Mgr. Doudová Ludmila